Cestovatelé v čase rodina s dětmi (ikonka)

Autor:

Mgr. Květa Jordánová, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Ostravě

Spolupráce:

Helena Gottwaldová, Národní památkový ústav, správa hradu Šternberk

Anotace:

Bydlely na hradě děti? Kolik jim je dnes let? Jaký byl jejich život na hradě? V rámci edukačního programu se děti společně s lektorem přenesou do minulosti a podívají se, jaký byl život dětí na panském sídle ve 20. století. Popovídají si o životě posledních majitelů a výchově jejich dětí, o dobové módě, společně si prohlédnou některé autentické hračky nebo dochované fotografie z archivu posledních majitelů hradu.

Klíčová slova:

hra, technická hračka, každodennost, 20. století
 

Místo a realizace:

NKP Státní hrad Šternberk

Celková doba realizace:

60 - 90 minut

Popis projektu:

Kontext:

Hrad Šternberk patří mezi objekty, u nichž bylo po vytvoření projektové strategie rozhodnuto, že na nich budou realizovány edukační programy zaměřené na zprostředkování kulturního dědictví technického charakteru. Tento předpoklad vycházel z množství, variability a dosavadní autenticity dochovaného technického zařízení hradu. Po uvedení programu Technika je všude kolem nás[1] však zřetelně vyvstal u dětí rozpon mezi viděným a zjištěným a mezi stereotypy získanými v důsledku idealizace šlechtického sídla v pohádkách atd. Hlavní problém byl usadit do moderního prostředí panského sídla (horkovzdušné topení, výtah, splachovací WC atd.) idealizovanou podobu „prince“ a „princezny“. Z toho důvodu bylo přistoupeno k vytvoření programu, v němž hraje technika podružnou roli (objevuje se v motivu a významu technické hračky), v popředí jsou naopak poslední žijící majitelé hradu a autentický mobiliář hradu z oblasti „každodennosti“, včetně dobových fotografií a archivních materiálů z jejich vlastnictví.

 
 

[1] V několika variantách (MŠ, ZŠ, rodiny s dětmi)

Východiska a hlavní cíle:

Hlavním cílem programu je poznání a načerpání nových vědomostí konfrontací v médiích (především v dětských pořadech) idealizovaného obrazu panského sídla vzhledem k dobové realitě. Dílčími cíli programu jsou pak rozvoj globálního myšlení, vyjadřování a prezentace.

Ústředním motivem programu je představit dětem v médiích idealizovaný život šlechty (především dětí – témata povinná školní docházka chlapců a dívek, móda, denní rozvrh, genderové stereotypy atd.) na počátku 20. století a prostřednictvím přímé inspirace rodiče s dětmi motivovat k návratu k tradiční hračce (např. technické), která neslouží jen k pobavení, ale především k rozvíjení senzomotorických a kognitivních schopností dětí. Východiskem pro úspěšnou realizaci programu je především množství dochovaných autentických materiálů z života posledních majitelů (rodina Liechtenstein) na hradě, včetně rodinného alba fotografií, a znalostí kastelánky, která udržuje s rodinou kontakt (je tedy možnost se zeptat na podrobnosti, identifikaci osob na fotkách atd.).

Cílová skupina:

rodiče s dětmi (MŠ, 1. třída ZŠ)

Obsah a průběh programu:

1) úvod

Děti se představují a lektor jim představí na dobových fotografiích poslední majitele hradu. U žijících ukáže i současné foto, děti pak přiřazují podle indicií k jednotlivým členům rodiny lepítka se jmény.  Cílem úvodní části je zdůraznění, že na hradě určitě žily děti, které můžeme při prohlídce hradu vidět na obrazech, že je na hradě vystaveno jejich oblečení, že na prohlídkové trase můžeme vidět jejich hračky nebo třeba i nádobí.

2) ústřední část
Co si děti myslí? Jak trávily děti na hradě den? Po krátké diskuzi se podíváme na realitu/ na koberci budou rozložené různé předměty, které slouží jako nápověda k tomu, co děti na hradě dělaly. Hlavní jsou tři témata: hra, výuka, hygiena.
Kniha (výuka), hračka (hra), růženec (zbožnost), lžička (stolování), mýdlo (hygiena), mapa (cestování) atd.
Kolem předmětů uděláme kruh a chodíme okolo nich v rytmu dobové hudby. Lektor vyjmenovává různá křestní jména, v případě, že děti zaslechnou jméno některého ze členů rodiny Lichtenstein, zastaví. Předmět, který před nimi leží, si pozorně prohlídnou a zkusí ostatním představit.
 
Téma hra, hračka: Povídání o funkci a významu hraček – konfrontace toho, jakou měla hračka fci v minulosti a jakou má dnes… Přesah k tématu sociálně slabých rodin –  s čím si hrály chudé děti a s čím bohaté, následuje výroba vlastní hračky. Prohlídka hraček Liechtensteinů, ukázka reprodukce "Dětské hry" od Pietra Brueghela, děti se snaží najít hry, které znají, někdy hrály.


Téma výuka: Děti dostanou zalaminovaný obrázek, pod kterým je kopírovací papír a obyčejný papír. Bez bližších instrukcí dostanou za úkol obkreslit obrázek tužkou… Následuje „šokující“ odhalení, že se jim zobrazil ještě jednou na čistém, spodním papíru. Děti přemýšlejí, k čemu něco takového sloužilo, lektor diskuzi řídí. Shrne pokrokem ve vědě ve 20. století, potřebou vyrábět kopie, rozvojem fotografie atd. I přesto ale vyzdvihuje význam kresby ve výuce, protože tak si lidé zaznamenávali a mnohdy zaznamenávají viděné. Následuje prohlídka fotek ze života na hradě a obrázků namalovaných hradními dětmi. Zakončeno povídání o tehdejší výuce – rozvrh ve 20. století a dnes atd.
Téma hygiena a oblečení: prohlídka nejmodernějšího hygienického zázemí na hradě, kde je vystaveno i spodní prádlo a noční oděv z počátku 20. století. Diskuze.

3) závěr

Reflexe, zklidnění, rozloučení u orchestrionu s posledními majiteli hradu - děti se snaží si vybavit jména rodiny Liechtenstein a vzpomínají, co bylo pro koho z nich typické, zajímavé - vybavují si jednotlivé indicie a předměty z prohlídkové trasy.

 

Zdroje:

Sbírka dobových fotografií - správa hradu Šternberk.

Pomůcky, materiál:

autentické předměty a zařízení z prostředí panského sídla na počátku 20. století, dobové hračky - kopie dobových hraček, fotografie (filmy) dokumentující život posledních majitelů hradu, pracovní listy, výtvarné pomůcky k výrobě vlastní hračky

Fotogalerie projektu:

                               01-2.jpg                                                               01-5.jpg