Nahoře a dole v dole školní skupina (ikonka)bez bariér (ikonka)

Autor:

Mgr. Květa Jordánová, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Ostravě

Spolupráce:

pan Šalda, bývalý horník na dole Paskov, modelář

Anotace:

Záměrem programu je seznámit cílovou skupinu s pojmem „kamenouhelný důl“ a neformálně, prostřednictvím diskuze, fotodokumentace a reálných předmětů ji účastníkům projektu přiblížit. S pomocí názorných příkladů, edukačních nástrojů a dedukce vede program k vysvětlení pojmů: technika, uhlí, důl, horník a k objasnění pozice dolu v kulturně-historické minulosti regionu.

Klíčová slova:

technika, technická památka, důl, uhlí, horník

Místo a realizace:

NKP Důl Michal, školy, školní družiny, DDM, kluby občanských sdružení atd.
 

Celková doba realizace:

60 minut, program byl pilotován v září-červnu 2013

Popis projektu:

Kontext:

V souvislosti s nároky, které na laického návštěvníka nebo frekventanta programů prostředí technických památek klade (specifická terminologie, převládající stereotypy při vnímání průmyslového areálu, volené koncepce ochrany včetně stále častějšího upřednostňování konzervace před restaurováním atd.), byl při výběru pilotních programů zvolen postup od obecných, elementárních témat k problematice konkrétnější. Tento program seznamuje děti s nejzákladnějšími pojmy z oblasti hornictví.

Východiska a hlavní cíle:

Seznámení cílové skupiny se základními pojmy z oblasti kamenouhelného hornictví a představení spádové lokality v souvislosti s její hornickou minulostí.

Cílová skupina:

2. - 5. třída ZŠ (odlišná obtížnost pro různé věkové kategorie)

Obsah a průběh programu:

Program je poměrně "statický" a může být realizován nejen na památce, ale i v prostředí školních tříd nebo volnočasových center (pokud je jeho realizátor schopen zajistit autentické předměty z prostředí kamenouhelného dolu).

Program má tři části: úvod, ústřední část a závěr. Hlavní důraz je kladen na dedukci, komunikaci a práci s autentickými předměty.

1) úvod

Formou diskuze je představena spádová lokalita z hlediska návaznosti na kamenouhelné hornictví. Děti např. typují, zda se v blízkosti jejich školy nacházely doly, hornické kolonie nebo odvaly atd. Posléze řeší úkoly, které je navedou k správným odpovědím.

2) ústřední část

Žáci pracují ve skupinkách na daných úkolech, které souvisí s připravenými předměty. Ty musí být pro žáky "tajemné" - důležitý je jejich výběr, při kterém předpokládáme, že děti neznají jejich funkci, ale zároveň, že ji budou schopni na základě zadaných indicií odhalit. Po odhalení fce předmětů si je skupinky navzájem představují. Tak musí před ostatními obhájit své domněnky a funkci předmětu.

3) závěr

Shrnutí aktivit, kontrola nabytých informací např. myšlenkovým hadem, kdy děti v řadě za sebou předkládají a vysvětlují pojmy z oblasti hornictví (horník, důl, uhlí, kahan atd.).

Zdroje:

Kol. autorů, Moje první encyklopedie Larousse, Jak se co dělá, Praha 2011.

Kol. autorů, Jak věci fungují, Praha 2010.

MACLEODOVÁ, J., Jak bylo skoro všechno vynalezeno, Praha 2011.

WEIS, R., Co, jak, proč? Vynálezy, Plzeň 2007.

Archiv OKD, historické fotografie.

Pomůcky, materiál:

historická mapa cílové oblasti se zákresy kamenouhelných dolů 1:25 000, lupy, "puzzle" historických kamenouhelných dolů ze spádové lokality, tužky, papíry, dataprojektor, uhlí, autentické předměty z dolu - hák z řetízkových šaten, sebezáchranný přístroj, kahan, model dolu ze stavebnice Merkur, atd.

Fotogalerie projektu:

                                                                                             01-4.jpg

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Pedagogy byla kladně hodnocena "přenositelnost" programu do prostředí ZŠ. Program lze takto chápat i jako úvodní, který slouží k představení aktivit edukačního centra a k navázání spolupráce mezi NPÚ a ZŠ.

Doporučení pro další realizace:

Max. počet je 28 dětí. Vhodné je děti rozdělit do pracovních skupinek po čtyřech již v úvodu programu.