Cyklus programů Příkladné obnovy hradu Bečov veřejnost (ikonka)odborná veřejnost (ikonka)

Autor:

Mgr. Tomáš Wizovský, Národní památkový ústav, kastelán Státního hradu a zámku Bečov

Spolupráce:

Ing. Jiří Bláha, Ph.D., Centrum Excelence Telč
Ing. Ondřej Cink, Národní památkový ústav, územní památková správa v Praze
PhDr. Hana Havlůjová, Ph. D., Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Ing. Dagmar Michoinová, Ph. D., Národní památkový ústav, Generální ředitelství, Technologická laboratoř péče o historické materiály
Ing. Gabriela Setunská, Národní památkový ústav, Generální ředitelství, Technologická laboratoř péče o historické materiály
Mgr. Kateřina Postránecká, ZIP o.p.s. - Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek
Mgr. Petr Sokol, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni
Ing. Jiří Šindelář, PROPARK – ateliér zahradní a krajinářské architektury
Mgr. Dagmar Wizovská, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Bečově nad Teplou
Bc. Marek Žalud – tesařské práce

Anotace:

Programy vychází z myšlenek „Projektu konzervace a prezentace hradu Bečov“ a navazují na předešlý mnohaletý vývoj probíhající v rámci vědeckovýzkumného úkolu nazvaného „Prezentace NKP Bečov formou vzdělávacích programů“, jehož součástí byly např. i úspěšné technologické prohlídky „Dobrodružství vápna a písku“ z projektu „(Ne)tušené souvislosti“[1].
 
Programy se věnují různým tématům a v modifikacích jsou určeny veřejnosti i žákům základních a středních škol. Vykazují tyto společné charakteristické rysy:

Nabízejí jedinečnou možnost navštívit atraktivní prostředí mimořádně autenticky dochovaného hradu a zažít jeho genius loci.
Nejsou součástí pravidelné nabídky památkového objektu, ale realizují se v souladu s postupem probíhajících prací. Využívají neopakovatelných příležitostí (např. stavba parkánové lávky, předstihový archeologický průzkum, obnova a záchrana hradního parku apod.) k prezentaci obnovy hradu veřejnosti.
Hlavním lektorem je zkušený odborník na danou problematiku, popř. posílený o animátora, který návštěvníkům pomáhá přiblížit nejen bečovský hrad, ale také problematiku péče o památky, historická řemesla či dobové technologie a postupy.
Účastníci se aktivně zapojují do programů i některých etap obnovy hradu. Programy se realizují ve skupinách do patnácti osob a trvají cca 100 minut, což umožňuje velkou míru interaktivity.

 
[1] Více k projektu „(Ne)tušené souvislosti“ viz http://www.npu.cz/netusene-souvislosti/

Klíčová slova:

Bečov nad Teplou, hrad Bečov, hrad, donjon, obnova hradu, konzervace a prezentace hradu Bečov, archeologie, archeologický výzkum, tesařství, řemesla, krovy, dřevo, středověk, stavební historie, technologie stavby, historické materiály a konstrukce, park

Místo a realizace:

Státní hrad a zámek Bečov 

Celková doba realizace:

délka jednoho programu 90 - 100 minut
realizace zaznamenaných programů duben 2013 – říjen 2014
probíhá stále

 

Popis projektu:

Kontext:

Hrad Bečov je v písemných pramenech prvně zmiňován k roku 1349.  V tu dobu již patrně sestával z bergfritu, paláce, kaplové věže a donjonu. O téměř dvě stě let později došlo k úpravě některých interiérů donjonu a nejstarší palácová obytná část mezi bergfritem a donjonem byla upravena do renesanční podoby (dodnes nesou tyto budovy označení Pluhovské domy). Samotný donjon a kaplová věž byly propojeny novým křídlem s prostornými sály (spojovací křídlo), které sloužily ke společenským a reprezentativním účelům. V době kolem roku 1640 dostaly některé hradní budovy nový krov a v donjonu, kaplové věži a spojovacím křídle, proběhly některé další úpravy, po nichž byl hrad dále využíván převážně k hospodářským účelům. V roce 1720 byl ještě donjon zastřešen novým mansardovým krovem. K obývání a reprezentaci již v tu dobu sloužil pouze zcela nový barokní zámek a Pluhovské domy. Hrad (sestávající z donjonu, kaplové věže a spojovacího křídla) tak zůstal „zakonzervován“ ve své středověké podobě až do dnešních dnů.

V roce 2010 získal Projekt konzervace a prezentace hradu Bečov cenu Evropské Unie Europa Nostra. Projekt, který počítá nejen s šetrnou stavební obnovou hradu a jeho následným provozem formou vzdělávacích programů, ale také s příležitostnou bezpečnou účastí veřejnosti na průběhu obnovy, začal být naplňován v roce 2012. Tato skutečnost dala vzniknout programům týkajícím se příkladné obnovy hradu Bečov.

Těmto programům však předcházel dlouhodobý vývoj, v jehož průběhu se správa SHZ Bečov dlouhodobě zapojuje do projektů zaměřených na prezentaci památky edukačním způsobem.  V rámci výzkumného úkolu č. 205 (Věda a výzkum) nazvaného Výzkum metod prezentace a zprostředkování kulturních hodnot památkového fondu veřejnosti jako nástroj identifikace společnosti s kulturním dědictvím – Prezentace NKP Bečov formou vzdělávacích programů, byly od r. 2005 realizovány netradiční prohlídky areálu pro malé skupiny studentů i účastníků z řad odborné veřejnosti se zaměřením na hledání nápadů, myšlenek, nových informací a inspirace, jak prezentovat bečovský hrad při zachování jeho autenticity.

V r. 2008 vznikl program nazvaný „Via Bečov - cesta za stavební historií“, jehož součástí byl návrh pracovního sešitu „Cesta do středověku“. Všechny tyto snahy vyústily v r. 2009 ve vznik finálního programu nazvaného Dobrodružství stavební historie, na jehož vzniku se experimentálně podíleli žáci Soukromého reálného gymnázia Přírodní škola, o.p.s.

Pozdější spolupráce s technologickou laboratoří NPÚ, jmenovitě Ing. Dagmar Michoinovou, PhD. a  Ing. Gabrielou Setunskou dala vzniknout osvědčenému programu zaměřenému na historické materiály a postupy, nazvanému Dobrodružství vápna a písku, který probíhá na hradě Bečov každoročně od roku 2011 v rámci projektu (Ne)tušené souvislosti.

Oba výše jmenované programy vytvořily základní osu toho, jakým způsobem prezentovat hrad Bečov veřejnosti.

Východiska a hlavní cíle:

Vzdělávací program interaktivní řemeslné dílny – tesařství: Program využil procesu stavby nové parkánové lávky u západní paty donjonu podle historického vzoru jako příležitosti přizvat veřejnost k jedné části probíhající obnovy hradu. Cílem bylo ukázat účastníkům historické řemeslo v praxi, nabídnout jim možnost pracovat s historickými nástroji pod vedením odborníka a být přítomni a pomáhat při dokončení stavby lávky.

Historie pod povrchem: Mimořádná příležitost předstihového archeologického výzkumu poskytla možnost prezentovat archeologii a obnovu hradu veřejnosti. Hlavním cílem programu bylo ukázat účastníkům, jak probíhá skutečný archeologický výzkum, který je nedílnou součástí obnovy památky a dále nabídnout jim možnost vyzkoušet si běžnou práci archeologa.

Speciální prohlídky hradu se zaměřením na dřevěné prvky a konstrukce: Cílem programu bylo zprostředkovat informace o konkrétních dřevěných prvcích a konstrukcích nacházejících se na bečovském hradě, dále o obecném používání dřeva jako materiálu, který je významnou součástí historických staveb a v neposlední řadě také o historických technologiích použití a zpracování dřeva, způsobech jeho oprav a údržby. Program byl zakončen ukázkovou tesařskou dílnou na hradním nádvoří s možností vyzkoušet si tesařské řemeslo. Program byl v roce 2014 realizován v rámci cyklu (Ne)tušené souvislosti.

Znovuzrození bečovského hradního parku: Program byl realizován současně se zahájením terénních prací na základě projektu Záchrana a obnova hradního parku v Bečově nad Teplou. Hlavním lektorem byl autor projektu Ing. Jiří Šindelář, diskuzi doplňovali a otázky zodpovídali také kastelán SHZ Bečov Mgr. Tomáš Wizovský a jeden z jeho dlouholetých předchůdců, pan Karel Macek. Cílem programu bylo nabídnout zájemcům možnost navštívit jinak nepřístupný park před tím, než začne měnit svoji podobu, a informovat je o chystaných změnách. 

Cílová skupina:

žáci základních a středních škol (program vždy uzpůsoben dané věkové skupině), odborná i širší veřejnost 

Obsah a průběh programu:

Podrobně viz Obsah a průběh programu - dokument ke stažení.

Vzdělávací program interaktivní řemeslné dílny – tesařství: Program zahrnoval tři víkendové interaktivní workshopy uspořádané v souvislosti s obnovou parkánové lávky, během kterých měli účastníci možnost sledovat výrobu lávky od počátku do konce, včetně výkladu historických souvislostí. Účastníci si mohli sami vyzkoušet práci s historickými nástroji a podílet se na osazení zábradlí a dokončení lávky. Program navštívilo cca 330 účastníků.

Historie pod povrchem: Interaktivní program zaměřený na archeologii se uskutečnil v termínu 18. – 21. 6. 2013 pro žáky základních a středních škol a v termínu 13. – 14. 7. 2013 pro veřejnost. Účastníci byli seznámeni s historií a stavebním vývojem hradu i celého areálu SHZ Bečov za pomoci rekonstrukčních kreseb či dobových fotografií. Zmíněna byla rovněž připravovaná obnova hradu, jíž byl předstihový archeologický výzkum součástí, s upozorněním na hlavní zásady ochrany významných kulturních památek. Poté byli účastníci pozváni do síně v přízemí donjonu, kde pro ně bylo připraveno promítání s výkladem o archeologii. Následovala komentovaná prohlídka sond, při které byly k vidění odkryté klenby sklepů a část základů pravděpodobně nejstaršího gotického paláce. Závěrečná část programu se odehrávala na hradním nádvoří. Zde byl pro účastníky připraven cvičný archeologický terén v místě bývalého kanálu, kde si pod dozorem odborníka mohli vyzkoušet práci archeologa, která zahrnovala kromě odkrývání nálezové situace také mytí nálezů z probíhajícího výzkumu, kreslení keramických zlomků z předchozích výzkumů podle vzoru a instrukcí, zakreslování archeologického profilu na milimetrový papír či měření s nivelačním přístrojem. Celkový počet účastníků byl 190.

Speciální prohlídky hradu se zaměřením na dřevěné prvky a konstrukce: Prohlídky zaměřené na krovy, podlahové a stropní konstrukce, vestavěný dřevěný mobiliář a použití dřeva při historických stavbách se v roce 2013 uskutečnily v pilotní zkušební verzi dne 7. 9. a navštívilo je 57 účastníků z řad veřejnosti. K  jejich opakování došlo v roce 2014, kdy se program odehrál ve dnech 1. – 2. 8. jako technologická prohlídka pod hlavičkou cyklu (Ne)tušené souvislosti a zúčastnilo se jej 91 návštěvníků. Pro účastníky hradu bylo připraveno pět zastavení. V síni prvního patra donjonu byla pozornost věnována trámům, záklopovému stropu a dochovanému dřevěnému mobiliáři – vestavěné polici a podokenním sedátkům. V reprezentační komnatě druhého patra donjonu se hovořilo a tvarosloví kamenných dveřních portálů, tvorbě kleneb za pomoci dřevěných výztuží a způsobu omítání trámových stropů. V druhém patře spojovacího traktu, odkud je dobře vidět do krovu z roku 1640 byla vysvětlena konstrukce krovu a postup jeho stavby. Dalším zastavěním byl mansardový krov donjonu z roku 1720 postavený na principu ležaté stolice, na kterém si účastníci mohli zblízka prohlédnout tesařské značky, dřevěné spoje a střešní krytinu – štípané šindele. Poslední zastavení v hradu se odehrávalo v prvním patře spojovacího traktu. Zde byly připravené dřevěné artefakty – štípané šindele, dřevěná dlažba, která se nachází také v zámeckém průjezdu, ramenáty z krovu barokní věžičky, či části trámů poškozené zatékáním dešťové vody. Na závěr programu byla pro účastníky na hradním nádvoří připravena tesařská dílna. Tesaři předvedli vyměření a otesání trámů, výrobu tesařských spojů a práci s historickým náčiním. Zájemci si mohli zkusit ruční vrtání trámů, zatloukání kolíků, hoblování či práci s tzv. dědkem – stolicí sloužící jako svěrák k opracování násad apod.

Znovuzrození bečovského hradního parku: Program v běžně nepřístupném hradním parku proběhl jednorázově dne 20. 10. 2014 a reagoval na zahájení terénních prací vycházejících z projektu Záchrany a obnovy hradního parku v Bečově nad Teplou. V úvodní části byli účastníci pomocí ikonografických materiálů seznámeni s historií a dějinným vývojem hradního parku a s jeho zasazením do krajinného rázu města Bečova nad Teplou a okolí, které bylo v 19. století cíleně přetvářeno posledními šlechtickými majiteli, a které v současné době spadá do Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les i krajinné památkové zóny Bečovsko. Představen byl projekt záchrany a obnovy parku, na který byla SHZ Bečov aktuálně přidělena dotace z Operačního programu Životní prostředí. Účastníci pod vedením lektora procházeli více či méně patrnou cestní sítí, vystoupili na vyhlídková místa či v minulém roce nově obnovenou parkánovou lávku. Dozvěděli se, které stromy a proč budou odstraněny, jaká bude náhradní výsadba, jaké bude v parku zázemí pro návštěvníky, jak bude která část využívána či komunikačně propojena s městem a okolím. Během programu účastníci pozorovali práci stromolezců a mohli si vyzkoušet označování napadených stromů. 

 

Výsledky aktivit:

ručně opracované smrkové trámy, rozebíratelná část - ukázka krovové konstrukce

dokončené zábradlí parkánové lávky

archeologický výkop provedený za dozoru archeologa

umyté nalezené keramické zlomky

Zdroje:

SOKOL, P. – WIZOVSKÝ, T. – CINK, O.,  NKP SHZ Bečov – průvodcovský text prohlídkový okruh: Hrad 2009.

VONDRUŠKA, V, Život ve staletích, 14. Století, lexikon historie, Brno 2011.

GIRSA, V. – HANZL, M. – MICHOINOVÁ, D. – WIZOVSKÝ, D., Hrad Bečov – projekt konzervace a prezentace, Praha 2009.

HAVLŮJOVÁ, H., Dobrodružství stavební historie pro druhý stupeň základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Metodické podklady pro učitele, 2009.

ŠERÁK, M. - TEJMAR, L., K opravám historických krovů v Českém Krumlově, Zprávy památkové péče, 5, 2001, str. 146 an.

KOHOUT, J. – TOBEK, A. - MÜLLER, P., TESAŘSTVÍ tradice z pohledu dneška, Praha 1996.

GELNER, M., Tesařské spoje, Praha 2003.

HÁJEK, V. a kol., Lidová stavení, opravy a úpravy, Praha 2001.

VINAŘ, J., HISTORICKÉ KROVY, typologie, průzkum, opravy, Praha 2010.

WASKOVÁ, M., Bečov nad Teplou, horní hrad, Epigrafická pasportizace, ZIP o.p.s., Plzeň 2006.

WASKOVÁ, M., Bečov nad Teplou, horní hrad, Komplexní archivní průzkum k dějinám objektu, ZIP o.p.s., Plzeň 2008.

ANDERLE, J., Bečov, stavebně historický  průzkum horního hradu, 2001.

ŠINDELÁŘ, J., Záchrana a obnova hradního parku v Bečově nad Teplou, Bečov nad Teplou 2014. 

Pomůcky, materiál:

Vzdělávací program interaktivní řemeslné dílny – tesařství: 

Materiál a pomůcky v majetku tesaře Marka Žaluda  - tesařské náčiní a stoly.

Dřevo – materiál na lávku hrazen z projektu obnovy hradu, materiál na cvičné tesání trámů a další ukázkové práci získán jako sponzorský dar od Lesů Bečov nad Teplou a.s.

Ostatní materiál a pomůcky – lékárnička, stojky a šňůry, informační tabule, stoly, papíry, NTB, projektor, plátno, prodlužovací kabely, ochranné helmy

Historie pod povrchem:

Materiál a pomůcky v majetku ZIP o.p.s. - nivelační přístroj, kolečko, lopata, škrabky, štětce, lopatky a další drobné nástroje, knihy o archeologii, certifikáty pro účastníky.

Ostatní materiál a pomůcky - box na archeologický profil, tužky, centrofixy, lupy, metry, papíry bílé, papíry pauzovací, papíry milimetrové, plátno, notebook, projektor, prodlužovací kabely, halogen, židle 30 ks, stolek na promítání, pracovní stůl, stan, baterky, ochranné helmy, visačky, laserové ukazovátko, dotazníky pro získání zpětné vazby, zalaminované nákresy, obrázky a fotografie k výkladu.

Speciální prohlídky hradu se zaměřením na dřevěné prvky a konstrukce:

Materiál a pomůcky v majetku tesaře Marka Žaluda  - tesařské náčiní a stoly.

Dřevo - materiál na cvičné tesání trámů a další ukázkové práci získán jako sponzorský dar od Lesů Bečov nad Teplou a.s.

Ostatní materiál a pomůcky – lékárnička, informační tabule, stan, pracovní stůl, ochranné helmy, baterky, halogeny, laserové ukazovátko, prodlužovací kabely, zalaminované nákresy, obrázky a fotografie k výkladu, pracovní listy k hradu Bečov, dataprojektor, notebook.

Znovuzrození bečovského hradního parku

Helmy, zalaminované obrázky, desky, značkovací sprej

Fotogalerie projektu:

Ukázka ručního tesání trámů u příležitosti stavby parkánové lávky. Lektor popisuje historický vývoj hradního parku za pomoci ikonografie. Tesařský workshop pro žáky základní školy. Tesařská dílna nazvaná Jak se staví most – dokončení stavby parkánové lávky u západní paty donjonu. Prohlídka archeologických sond v Pluhovských domech s výkladem archeologa. Závěrečná praktická část Historie pod povrchem na hradním nádvoří. Závěrečná praktická část Historie pod povrchem na hradním nádvoří. Odborný výklad v mansardovém krovu donjonu z roku 1720. Závěrečná tesařská dílna na hradním nádvoří. Závěrečná tesařská dílna na hradním nádvoří.

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Programy vychází z jedinečné situace obnovy středověkého hradu,  přibližují tuto obnovu účastníkům a naplňují tak filosofii projektu Konzervace a prezentace hradu Bečov. Zároveň slouží jako zdroj informací a zkušeností pro budoucí prezentaci hradu. 

Ohlasy účastníků:

Ukázka tesařských prací

Dne 26. 4 2013 jsme se zúčastnili ukázky tesařských prací. Ukázka byla na hradě a zámku Bečov nad Teplou. Tesaři, jež nám své řemeslo ukazovali, museli mít dlouholetou praxi, nejdříve nasadili dřevo. Pak vzali takovou sekeru a osekávali to. Osekávání trvalo asi 10 minut. Potom jsme si potěžkali sekeru, kterou používali. Ukazovali nám také, jak se vrtá takovým vrtákem, nebozezem a u toho zůstali skoro všichni kluci. Pak nám také ukazovali ještě nějaké nástroje, většina z nich byly sekery. J

Pak jsme hoblovali ten kus dřeva, který ten pán ze začátku loupal. Ta ukázka se mi moc líbila.

Valerie Svačinová, 6. ročník

 

Tesaři

Dne 26. 4. 2013 jsme navštívili zámecké terasy za účelem ukázek tesařských prací. V doprovodu našich třídních učitelů jsme vyrazili kolem 10:15 hodin a postupně se zde vystřídali všechny třídy od 3. do 9. ročníku. Na zámeckých terasách nás přivítali dva mladí tesaři, kteří nám vysvětlili a na názorných ukázkách předvedli své řemeslo. Také nám představili spoustu svých nástrojů a nářadí, které při práci potřebují.

Jeden z nich nám ukazoval, jak se odděluje kůra od kmene a jak bezpečně sekat. Seznámil nás také s různými druhy pilek, seker, ukázal nám nebozez, hoblík. Právě práci s hoblíkem a nebozezem měl každý možnost si na vlastní kůži vyzkoušet, já jsem to zkusil nejméně pětkrát. J

Ukázky tesařských prací na zámeckých terasách se mě, i mým spolužákům velmi líbili a těšíme se na další možnost dozvědět se něco nového.

Matěj Horvát

6. ročník

 

Zpětná vazba poskytnutá v programu Historie pod povrchem 113 žáky a studenty

Vysvětlivky k vyhodnocení: otázky – běžný typ písma; odpovědi a vyhodnocení – kurzíva

 

Je mi 10 – 17 let

 

Program se mi

  • Líbil – 105x
  • Nelíbil – 0x
  • Dalo se to vydržet – 7x

 

Drtivá většina účastníků hodnotila program kladně. Neutrální hodnocení získalo 7 hlasů a to od jedné ze dvou nejstarších skupin účastníků ve věku 15 – 17 let, která těsně před programem absolvovala prohlídku relikviáře sv. Maura a na program nastoupila de facto za největšího horka (celý týden byly tropické teploty kolem 30ti stupňů). Stejně věkově složená třída ze stejného gymnázia, která měla pořadí prohlídek obrácené, to znamená, že nejprve navštívila program Historie pod povrchem a poté relikviář sv. Maura, hodnotila program jednoznačně kladně. Program nezískal ani jeden záporný hlas.

 

Zdál se mi

  • Dlouhý – 20x
  • Krátký – 16x
  • Tak akorát – 77x

 

Většině účastníků program připadal dlouhý „tak akorát“. Hlasy pro varianty, že byl program příliš dlouhý či krátký, byly téměř vyrovnané.

 

Nejzajímavější pro mě bylo

  • Promítání - 33
  • Prohlídka sond - 8
  • Závěrečná praktická část – 84

 

Pro většinu účastníků byla nejzajímavější závěrečná praktická část. S přibývajícím věkem rostla také obliba promítání. Mnozí účastníci dali hlas více nebo dokonce všem částem programu. Nejméně zajímavá byla pro účastníky samotná prohlídka sond.

 

Práce archeologa je

  • Zajímavá – 86x
  • Nudná – 10x
  • Těžká – 32x
  • Snadná – 2x
  • Přínosná – 31x
  • Zbytečná – 2x

 

Většina účastníků považuje práci archeologa za zajímavou, těžkou a přínosnou. K otázce přínosnosti či zbytečnosti archeologického povolání se vyjadřovali v podstatě pouze starší účastníci ve věku 15 – 17 let. Mladší děti tento aspekt ani po absolvování programu ještě nedokázaly samostatně posoudit.

 

Archeologie je věda, která se zabývá

  • Archami - 2
  • Archy papíru - 1
  • Minulostí člověka prostřednictvím hmotných pramenů – 110

 

Téměř všichni účastníci odpověděli, že archeologie je věda, která se zabývá minulostí člověka prostřednictvím hmotných pramenů. Tato otázka byla formulována s nadsázkou.

 

Archeolog hledá v terénu

  • Stopy dávné lidské činnosti – 95x
  • Stopy lidských nohou – 1x

 

I tato otázka byla myšlena v nadsázce. Mnozí však o ní seriózně přemýšleli a do volného prostoru pod dotazníkem, ponechaného pro libovolné vyjádření doplňovali další možnosti, co by mohl archeolog v terénu hledat. Jako např.:

„…, staré domy.

…, karamiky, kameny.

...hmotné prameny

Hledá zajímavé a staré věci.

Archeolog může najít, co najde, neumím to přesněji říct.

Stopy po obydlích.

Památky po obydlích, úlomky, podle kterých určuje kulturu a vyspělost civilizace.“

Tato otázka zřejmě nebyla v kontextu k závěru dotazníku dobře naformulována.

 

Další hodnocení programu, dopisované pod dotazník vyznívají vesměs pozitivně:

Líbilo se mi to a je to zajímavé.

Líbilo se mi to, čáry máry fuk.

Jsem moc rád, že jsem se zúčastnil.

Bylo to hezké a zajímavé. Líbilo se mi, podívat se do historie.

Jsem moc rád, že jsem se zúčastnil.

Bylo to dobrý. Líbilo se mi, podívat se do historie.

Vykopávky byly zajímavé a moc se mi líbily.

I love archeologie

Děkuji!!

Moc děkujeme za zajímavý program. Moc se mi to líbilo.

Výlet se mi líbil a ráda bych si to zopakovala.

Jsem velmi poučen z výkladu big boss.

Velice jsem se poučila.

Na shledanou.

Děkujeme!

Díky

Hrozně se mi to líbilo, nejvíc se mi líbil ten konec.

Práce archeologa je super.

Určitě se mi to líbilo, protože odhalovat věci pod povrchem mě baví.

Za tu práci platit. Voda k pití, občerstvení.

Občerstvení

A zlepšit bych chtěl to, aby tam byl větší čas. Děkuji.

Bylo to hezké ale krátké.

A zlepšil bych to, že bychom malovali něco lepšího.

Pěkný program!

Já děkuji.

Děkujeme.

A děkuji.

Bylo to hezké!

Bylo to celkem fajn, fotograf se choval nepříjemně. (pozn.: Jedná se o fotografa MF)