Hrajeme si v Libosadu rodina s dětmi (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Kroměříži

Spolupráce:

Mateřské centrum Klubíčko, o.s.
Metodické centrum zahradní kultury 

Anotace:

Procházka Květnou zahradou se stanovišti určená rodinám s dětmi, při níž se frekventanti programu zážitkovou metodou – formou hry ­–  dozvídají informace o Květné zahradě a zahradním umění.

Klíčová slova:

Květná zahrada, Libosad, hra, zahradní umění, Rotunda, fontána, bludiště, kuželna, osová symetrie

Místo a realizace:

Květná zahrada v Kroměříži

Celková doba realizace:

květen 2013 – příprava akce
8. 6. 2013 – realizace akce
červen 2013 – zhodnocení a publicita
14. 6. 2014 – repríza akce
červen 2013 – zhodnocení a publicita
6. 9. 2014 – transformace akce do rámce barokního festivalu Hortus magicus
13. 6. 2015 – repríza akce (program je každoročně pořádán u příležitosti Víkendu otevřených zahrad druhou sobotu v měsíci červnu).

Popis projektu:

Kontext:

Zakladatel kroměřížské Květné zahrady Karel Lichtenstejn-Castelkorn si přál, aby jeho „zahrada potěšení“ – Libosad – nabízela také příležitosti ke hře, nikoliv pouze ke vzdělávání či meditaci. Hry mohou přitom obsahovat informace podobně jako mýty. Památku zahradního umění tedy lze poznávat a zakoušet skrze hru.

Na velké části rytin Libosadu z doby jeho budování shledáme nejen dospělé, nýbrž také děti šlechticů, jak vychutnávají krásy zahrady v souladu s přáním jejího zakladatele: 
„Vstup, poutníku, a chceš-li, pohleď na obtížnou proměnu tohoto kdysi bažinatého a neobdělávaného pole. Šťastně a nerušeně užívej s potěšením zahradu, která byla zařízena náležitou péčí a nemalými náklady; pro tebe je postavena, také pro nás a potomky.


Karel z hrabat z Lichtensteinu, biskup olomoucký. 1675“ 

Pro realizaci programu nazvaného Hrajeme si v Libosadu byl zvolen Víkend otevřených zahrad, ve kterém byly pro návštěvníky zahrady v minulosti připravovány komentované prohlídky s průvodcem. Vytvoření programové nabídky pro rodiny se stalo novinkou. 

 

Východiska a hlavní cíle:

Vycházíme-li z potřeb rodin navštěvujících památky, měli bychom se snažit jim nabídnout prostor pro společné prožívání, interakci, dialog, veselost aj. Klasické prohlídky s průvodcem, bez zohlednění této specifické potřeby, se mohou stát zdrojem frustrace jednotlivých členů rodiny nebo naopak ostatních účastníků programu. Řešením je kupříkladu realizace speciálních prohlídek pro rodiny, kdy exteriér památky (konkrétně historická zahrada) poskytuje také možnost individuálního pohybu této cílové skupiny. Nabízí se zde tak příležitost připravit program se stanovišti, který tuto jejich individuální prohlídku obohatí o zážitkové a herní příležitosti. Tato forma programu je vhodná zejména v případě velkého počtu účastníků. Vyžaduje ovšem velké personální nasazení při jeho zajišťování. Tvůrci programu využili nejen dobrovolníků z řad Národního památkového ústavu, nýbrž především dobrovolníky z Mateřského centra Klubíčko Kroměříž.

Ambicí tvůrců programu bylo nabídnout rodinám v památce smysluplnou činnost související přímo s poznáváním či zakoušením památky zahradního umění a kvalitativně se tak vymezit vůči akcím typu „pohádkový les“. Od kvality programu se odvíjí hodnocení, zda je možné klasifikovat jej jako edukaci či jen edutainment, byť v kvalitní podobě.  

Hlavním cílem projektu je tedy umožnit rodinám zážitkovou metodou získávat informace o světově unikátní zahradě. Dále pak přispět k budování vztahu jejich členů k památce, ve které něco prožili.

Cílová skupina:

rodiny s dětmi

Obsah a průběh programu:

Úvod: účastníci programu obdrží u vstupu do zahrady herní kartičku, na které je kromě místa a razítka také plánek Květné zahrady s vyznačenými stanovišti: Boření kuželek, Kamínkování v osmistěnu, Vodní hudba, Ateliér Proměn, Ztrácíme se a hledáme v bludišti, Zahradní sochařský ateliér. 

cíl aktivity: Rodiny jsou motivovány k tomu, stát se symbolickými hosty biskupa Karla v jeho Libosadu a pozvány k zakoušení atmosféry, funkcí a významů památky.

Evokace: Vítám vás v Květné zahradě v Kroměříži, kterou založil před více než třemi sty lety biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–1695). Ve městě zpustošeném třicetiletou válkou se rozhodl vybudovat nejen reprezentativní zámecké sídlo, ale také zahradu, která měla obsahovat veškerou krásu, vědění a poznání. Naši předkové jí říkali Libosad – zahrada potěšení. Jsme rádi, že i vám může dnes přinášet radost a že jste si do ní přišli s námi hrát.


1. Boříme kuželky 
Stanoviště: Kuželna

Cíl aktivity: Účastníci aktivity zažívají radost ze hry a zakouší původní funkci prostoru kuželny
Evokace: Zakladatel zahrady biskup Karel Lichtenstein Castelcorn si přál, aby zahrada poskytovala svým návštěvníkům mnoho radostí, aby zde našli nejen klid a poučení, ale také zábavu. Proto nechal v jedné její části vybudovat kuželnu. Bylo zvoleno místo, kde se rozestupují zelené stěny a vytváří kruhový palouček. Podívejte se, jak toto místo vypadalo v době svého vzniku. (Lektor má k dispozici historickou rytinu, kde hraje společnost kuželky.)
Aktivita: Lektor postaví devět kuželek a umožní účastníkům aktivity opakovaně házet ze stanovené vzdálenosti (může být různá podle věku) míč na kuželky tak dlouho, dokud je všechny neporazí. Po skončení aktivity dá dětem razítko do hrací kartičky a upozorní účastníky programu na stavbu Rotundy v souladu s dobovou rytinou. Pokud účastníci programu odtud nepřišli, informuje je, že právě zde je čeká další úkol.


2. Kamínkování v osmistěnu
Stanoviště: Rotunda – jedna z tzv. Kamínkových místností

Cíl aktivity: Účastníci aktivity rozvíjí své výtvarné schopnosti skrze tvorbu kamínkových mozaik, které jsou ohlasy výzdoby prostoru.
Evokace: Srdcem zahrady je osmiboký pavilon, dnes nazývaný Rotunda. Původně byla stavba vodním pavilonem a nacházel se v ní vodní stroj. Také výzdobu Rotundy spojuje motiv vody. Středový prostor je doplněný čtveřicí umělých jeskyní neboli grott a salonků, zvaných Kamínkové místnosti. Ty získaly svůj název podle způsobu výzdoby z různě barevných kamínků. My se teď pokusíme vytvořit svůj vlastní kamínkový dekor do připraveného rámečku. Inspiraci je možné hledat na okolních zdech.
Aktivita: Lektor vyzve návštěvníky Rotundy, aby si ji nejprve prohlédli a následně se zapojili do tvorby mozaiky z kamínků kladením valounů dvou barev „na sucho“ do připraveného rámečku.  V závěru vede s účastníky aktivity dialog o vytvořeném díle, aktivitu dětí ocení - mimo jiné - otištěním razítka v herní kartě.

  
3. Vodní hudba    
Stanoviště: nika kolonády se zaniklou Neptunovou fontánou

Cíl aktivity: Účastník aktivity rozvíjí v kolektivu své hudební schopnosti skrze hru na netradiční hudební nástroje a vnímá důležitost vodního prvku v zahradě.
Evokace: Fontána či vodotrysk vnášel do zahrady nejen prvek pohybu nebo krásy, nýbrž také příležitost k poslechu v době, kdy neexistovalo rádio ani MP3 přehrávač. Některé z vodních prvků zůstaly v zahradě zachovány, jiné zanikly. My se nyní nacházíme u niky, kterou kdysi vyplňovala Neptunova fontána. Nedokážeme do ní fontánu navrátit, ale můžeme jí navrátit zvuk tekoucí vody za pomoci hudebních nástrojů.  
Aktivita: Lektor rozdá účastníkům aktivity kalimby, dešťové hole, popř. také Orffovy nástroje a demonstruje jim, jak se na ně hraje. Následně je vyzve, aby ztvárnili zvuk tekoucí vody – Vodní hudbu. V případě většího počtu účastníků se zhostí role dirigenta a vhodně organizuje postupné zapojování se nástrojů, jejich zesilování, zeslabování apod. Dbá na to, aby zahájení a zakončení aktivity provázelo ticho (pro větší prožitek). V závěru otiskne razítko do herní kartičky, nasměruje rodiny k návštěvě dalších stanovišť a pozve je rovněž k poslechu vody tryskající z funkčních fontán v zahradě.

  
4. Ateliér Proměn – dramatické aktivity
Stanoviště: loučka u Rotundy
Cíl aktivity: Účastníci aktivity rozvíjí svoji imaginaci a výtvarné schopnosti, seznamují se s příběhem z Ovidiových Proměn, který byl ztvárněn na kopuli Rotundy, posiluje se interakce rodiny
Evokace: V barokním období byla zahrada chápána a budována jako pomyslná divadelní scéna odehrávající se uvnitř stříhaných zelených kulis.  My si teď společně přiblížíme jeden z příběhů, který zachytil malíř v kopuli Rotundy. Je z knihy Ovidiových proměn. (Lektor prezentuje výjev na snímku).
Aktivita: Lektor vyzve účastníky aktivity, aby se usadili v kruhu na připravené sedací podložky a zavřeli oči. Následně vypráví příběh, který doprovází vydáváním zvuků včetně hry na hudební nástroje: Pan byl bůh ne právě pěkného vzhledu, měl kozlí nohy, růžky a hustý vous. Zamiloval se do krásné nymfy (víly) jménem Sýrinx. Ta se ho však velmi polekala a utíkala před ním. Když doběhla k řece, prosila říčního boha o pomoc. Ten ji proměnil v rákos. Pan přiběhl k řece a smutně se rozhlížel. Ze stébel šelestícího rákosu vyrobil flétnu a hrával na ni v osamělých lesích. 
Po doznění hry na Panovu flétnu (v závěru) vyzve účastníky aktivity, aby otevřeli oči. Následně všem rozdá kreslicí podložky, papíry, tužky a pastelky. Jeden z rodičů má za úkol držet s dítětem společně jednu tužku a namalovat nymfu (vílu) z příběhu. Té pak měly děti najít v zahradě místo, kde by se jí líbilo. (Při repríze programu byl vyprávěn příběh o Perseovi a Andromedě  s obdobným průběhem. Předmětem výtvarné reflexe byla mořská potvora).

   
5. Ztrácíme se a hledáme v bludišti
Stanoviště: čtvercové bludiště

Cíl aktivity: Účastníci aktivity zakoušejí radost z pohybu v souladu s původní funkcí této části zahrady a připomínají si mýtus o Mínotaurovi. 
Evokace: Bludiště symbolizuje lidem svět, ve kterém je někdy těžké se vyznat, ale naším úkolem je přesto neztratit se v něm a nalézt cestu.  Bludiště nám připomíná také báji o statečném Théseovi, kterému se podařilo najít cestu z labyrintu, ve kterém usmrtil Mínotaura - člověka s býčí hlavou. 
Aktivita: Lektoři vysílají děti do bludiště, kde je jejich úkolem najít a přinést barevné míčky. Po splnění úkolu obdrží razítko. Při repríze programu bylo úkolem dětí a rodičů nalézt cestu do středu bludiště a zde skolit Mínotaura symbolizovaného trofejí, na jejíž rohy se házejí kroužky spletené z lana.

 
6. Zahradní sochařský ateliér
Stanoviště: parter u zápasníků

Cíl aktivity: Účastníci aktivity se tvůrčím způsobem seznamují s principy, s jejichž pomocí je ztvárněna pravidelná barokní zahrada.
Evokace: Lektor se příchozích návštěvníků zeptá, zda se dnes dívali do zrcadla. Následně je vyzve, aby tuto svoji zkušenost promítli do následující aktivity.  
Aktivita: Příchozí vytvoří dvojice s tím, že jeden bude ztvárňovat osobu dívající se do zrcadla a druhý představuje zrcadlo.  Lektor krátce ponechá dvojice, aby se bavily synchronizací pohybů. Následně je upozorní, že podobně jako se zrcadlem je tomu i v pravidelné barokní zahradě, kde je uplatňováno pravidlo osové symetrie. Vyzve dvojice, aby se postavily po stranách cesty, která směřuje k soše zápasníků. Zde se pak stávají součástí zahrady - sochami či figurami - v duchu pravidel osové symetrie. Každý z účastníků aktivity dostane příležitost stát se jak „originálem“, tak také "zrcadlem“. V závěru obdrží děti razítko do herní karty. Lektor je (v rámci směrování k dalším aktivitám) upozorní na další pravidlo – perspektivu, která je v zahradě umocněna díky zeleným stěnám. Vyzve účastníky aktivity, aby v zahradě ověřovali, zda to, co před chvílí zakoušeli v zahradě, skutečně platí.

 
Cíl 
Po splnění všech úkolů se účastníci programu mohou vrátit na start, kde obdrží sladkou odměnu. Mají rovněž možnost zakoupit si Zahradní domalovánky, které umožňují prohloubit, reflektovat či fixovat získané informace. 

 

Výsledky aktivit:

kresby nymfy (víly), při repríze kresby mořských potvor, vytvořené kamínkové mozaiky, vyplněné (orazítkované) herní karty

Zdroje:

HUDEC, P., Edukační aktivity Národního centra zahradní kultury v Kroměříži, in Ingredere hospes VII., Kroměříž: Národní památkový ústav 2014, s. 112.

OVIDIUS, Proměny, Praha 1974.

PELÁNEK, R., Příručka instruktora zážitkových akcí, Praha 2008.

PELÁNEK, R., Zážitkové výukové programy, Praha 2007.

ZATLOUKAL, O., Et in arkadia ego: historické zahrady Kroměříže, Olomouc 2004.

Pomůcky, materiál:

herní karty s plánem zahrady a místy pro otisk razítek, razítka a podušky, kuželky, dřevěné rámečky, kamínky dvou barev, barevné míčky, trofej Mínotaura, modely štukových plodů, hudební nástroje (kalimby, dešťové hole, chřestítka, koncovka), papíry, pastelky, reprodukce rytin Libosadu z roku 1691, označení stanovišť

Hrajeme si v Libosadu

Zahradní sochařský ateliér - symetrie Společné malování v trávě Hra v kuželky Házení kroužků na Mínotaura Vodní hudba Kamínkování v Rotundě Jedna z výtvarných prací - dokreslování vodních příšer

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Aktivita byla opakovaně uskutečněna v rámci červnového Víkendu otevřených zahrad. Zúčastnilo se jí zhruba 300 účastníků. Programu se bylo možné zúčastnit v době od 14:00 do 17:00, což rodiče velmi kvitovali, protože svoji návštěvu mohli přizpůsobit odpolednímu spánku menších dětí a různým rodinným povinnostem. Rozmístění stanovišť v zahradě a možnost jejich návštěvy v libovolném pořadí umožnila optimální rozprostření účastníků v zahradě.

 
Účastníci programu byli viditelně spokojení, od řady rodičů nám byla poskytnuta pozitivní zpětná vazba.

    
Lze vyjádřit velké uspokojení nad tím, že akce byla zajišťována dvanácti dobrovolníky jak z řad NPÚ, tak také Mateřského centra Klubíčko Kroměříž. Ačkoliv byly pro lektory připraveny krátké anotace, vysvětlení kontextů aktivit, zejména při návalu návštěvníků u stanoviště nebylo vždy možné tyto informace sdělovat. S ohledem na většinu volených aktivit to ovšem nebyl tak zásadní problém, protože smyslem některých částí zahrady není povídat si o nich, ale zakusit je (např. bludiště). Při repríze byla volena obrazová informace v místě aktivity: u aktivity boření kuželek byla například v kuželně instalována dobová rytina hry v kuželky.


Hledání míčků v bludišti mělo u dětí velký úspěch, zejména pak sama možnost pohybovat se v něm. Pro zkvalitnění programu byla při repríze programu pořízena trofej Mínotaura, která byla situována do středu čtvercového bludiště.

 
Skládání kamínkových mozaik z kamínků dvou barev „nasucho“ slavilo velký úspěch a účastníci aktivity rozuměli jejímu smyslu díky tomu, že byli obklopeni autentickou výzdobou. Děti často seskládaly sluníčko, traktor apod. Při repríze programu nebylo možné využít interiér památky. Naštěstí ale byla v té době k dispozici replika výřezu mozaiky, takže byl tento problém překlenut.


Původním záměrem bylo realizovat v rámci programu dramatické aktivity na motivy Ovidiových proměn. Potřeba intimity, uzavřenosti či početní omezenosti skupiny se ovšem neslučovala s charakterem akce, a proto byla zvolena forma vyprávění se zavřenýma očima a posloucháním zvuků s následnou výtvarnou činností. Tato volba se ukázala jako velmi šťastná. Vyprávění příběhu o Panovi a Syrinx se vydařilo. Děti rády se zavřenýma očima poslouchaly vyprávění, zvuky a také kreslily nymfy (víly). Při repríze programu byl zvolen jiný příběh z kopule Rotundy o Perseovi a Andromedě. Výtvarnou aktivitou zde bylo dokreslování hlavy mořské potvory s inspiračním zdrojem ve výzdobě Rotundy.

 
Vytváření vodní hudby u fontány Tritonů (při repríze v kolonádě) se setkalo s nadšením. Aktivita náročná na ticho byla místy narušována jinými návštěvníky, například svatbou u kolonády (zahrnovalo i pouštění reprodukované hudby). Dobrovolnice, která ji zajišťovala, se věnuje muzikoterapii, což se velmi pozitivně odrazilo na práci s návštěvníky stanoviště.


Boření kuželek slavilo velký úspěch. Stavění kuželek a velký zájem návštěvníků vedl k větším frontám na stanovišti. Při opakování programu byly již k dispozici repliky dřevěných kuželek vytvořené odsouzenými z věznice Horní Slavkov. S ohledem na jejich velikost (po koleno dospělému člověku) byla pořízena ještě sada malých dřevěných kuželek pro nejmenší děti.


Sochařský zahradní ateliér byl skvělou příležitostí pro interakci rodiny. Bylo možné s radostí sledovat, jak spolu dovádí, vymýšlí kreativní symetrické sochy, stávají se symbolicky součástí zahrady.    

 
Na realizaci akce byla opakovaně podávána žádost o příspěvek z fundu kultury Zlínského kraje.  Bohužel opakovaně nebyla podpořena. Díky pochopení správy zámku a zahrad byly přesto vydány připravené Kroměřížské zahradní domalovánky, které umožňují rodinám individuální tvůrčí procházku zahradou, sdělují jim základní informace o historii kroměřížských zahrad a umožňují návrat k tomuto tématu. 


Kvalita připraveného programu vedla nejen k opakování akce v následujících letech, nýbrž také k výzvě, aby byla nabídka herních aktivit součástí programu barokního festivalu Hortus magicus. Díky jeho solidnosti bylo možné obhájit jejich zařazení vůči opozici z řad NPÚ, která v nich spatřovala riziko poklesu kvality festivalu zaměřeného na prezentaci barokní kultury. Řada aktivit se pak naopak stala pilířem zakoušení jeho atmosféry (např. hra v kuželky).


Připravené aktivity i způsob jejich nabízení byl s úspěchem využit také při realizaci programu pro mentálně postižené návštěvníky zahrady. Na realizaci rozsáhlého programu pro tyto návštěvníky památky se podařilo získat dotaci z programu Podpora pro památky UNESCO MKČR, v rámci níž se podařilo (mimo jiné) pořídit nové edukační pomůcky. Ty zpětně obohatily i nabídku aktivit v rámci programu Hrajeme si v Libosadu a další připravované akce.

 

Doporučení pro další realizace:

Zajištění dostatečného množství dobrovolníků pro zajišťování stanovišť.