Tajemství zámecké kaple školní skupina (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Kroměříži

Spolupráce:

správa Arcibiskupského zámku v Kroměříži

Anotace:

Návštěva veřejnosti jen výjimečně přístupné zámecké kaple kroměřížského zámku, která je hodnocena jako jeden z nejhodnotnějších moravských rokokových interiérů. Studenti Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži zde objevují vazbu olomouckého arcibiskupství k nejstarší historii naší země a to skrze ikonografii výzdoby kaple a hlouběji zakouší sepětí „svého gymnázia“ s budovou a historií zámku. 

Klíčová slova:

Arcibiskupský zámek v Kroměříži, Kaple sv. Šebestiána, biskup, biskupské insignie, symbol, sv. Cyril, sv. Metoděj, rokoko, atribut, hlaholice, knihy, kulturnost, národ

Místo a realizace:

Arcibiskupský zámek v Kroměříži

Celková doba realizace:

říjen – prosinec 2012 – výzkum v kapli, studium literatury, tvorba sylabu, konzultace záměru s partnery projektu
leden – březen 2013 – tvorba programu a pracovních listů
4. dubna 2013 – realizace pilotního programu
březen – duben 2013 – reflexe
7. 6. - transformace programu v rámci akce Noc galerií 

Popis projektu:

Kontext:

Český národ si připmněl v roce 2013 výročí 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. K průběhu těchto oslav přispěl Arcibiskupský zámek v Kroměříži, jehož budovateli a držiteli byli „nástupci sv. Metoděje“, olomoučtí biskupové a arcibiskupové. Realizovaným způsobem akcentování tohoto výročí v rámci zámku bylo zpřístupnění zámecké kaple s ikonografií s cyrilometodějskou tematikou. Arcibiskupský zámek v Kroměříži se nachází v kraji, do něhož bylo situováno jádro cyrilometodějských oslav. Toto téma je blízké cílové skupině, jíž je adresován pilotní projekt.

Pro realizaci projektu byla vybrána zámecká kaple sv. Šebestiána, která je hodnocena jako jeden z nejhodnotnějších moravských rokokových interiérů. 

Východiska a hlavní cíle:

Zámecká kaple není pro svůj komorní charakter a stávající až neúměrnou délku prohlídkové trasy standardně zpřístupňována veřejnosti. Návštěvník památky tak nedostává ucelenou informaci o budovatelích zámku, roli biskupů a arcibiskupů v rámci správy olomouckého biskupství/arcibiskupství. Skrze objekt je tak pouze demonstrována jejich světská moc, což je sice správě položený akcent, nicméně nejedná se o vyčerpávající výpověď. V jistém smyslu tak dochází k pokřivení pohledu na biskupské povolání a přežívání jeho tendenčního hodnocení z dob komunismu.  
Stávající verze sylabu pro prohlídku zámku z roku 1990 syntézu buď nenabízí, nebo tato zaniká v záplavě jednotlivostí. Akcentování prostoru kaple v rámci prohlídky zámku tak nastoluje možnost vyvážení či doplnění informací o roli olomouckých biskupů v rámci správy moravské církve, a to v odpovídajícím prostoru. Účastníci programu mohou díky jeho aktivizační podobě (pracovní listy, práce s edukačními pomůckami, pobytu v autentickém prostředí aj.) hlouběji vstoupit do této problematiky a dále upevnit svoje vědomosti o nejstarší historii naší země, kořenech kulturnosti. Objevují více než tisíciletý příběh kontinuity trvání instituce olomouckého arcibiskupství zosobněné postavami jejích čelných reprezentantů a v případě studentů Arcibiskupského gymnázia zjišťují, že jsou součástí tohoto příběhu. 
Zatímco současná literatura vytváří umělé fantasy příběhy, šifry, zde stojíme před fascinující kontinuitou předávání biskupské moci jdoucí na Moravě až do 9. století a v rámci trvání církve až k jejímu zakladateli Ježíši Kristu. 

Program je určen studentům Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži, které sídlí v objektu, který přímo navazuje na zámecký komplex a jeho zřizovatelem je táž instituce, která dala vzniknout kroměřížskému zámku. Pro studenty se zde tedy nabízí možnost nově a hlouběji uchopit kontinuitu trvání moravské církve, zvnitřnit skutečnost, že jsou skrze volbu studia právě na tomto gymnáziu součástí dlouhého příběhu našich dějin. V této optice získávají také nový vztah ke konkrétnímu kulturnímu dědictví, komplexu zámeckých budov se zahradami.

Hlavním cílem projektu je seznámit žáky s významem pojmu kontinuita na příběhu olomouckých (arci)biskupů skrze interpretaci výzdoby kaple sv. Šebestiána Arcibiskupského zámku v Kroměříži.

 

Cílová skupina:

Studenti Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži

Obsah a průběh programu:

1. Práce v edukační místnosti
Lektor přivede skupinu studentů do edukační místnosti. Zde navazuje s účastníky programu komunikaci, která má jednak za cíl vzájemné „vyladění se“ a jednak stimulaci pro úspěšné plnění úkolů v zámecké kapli. Žáci obdrží pracovní listy.
Nejprve se tematicky věnuje vývoji komunikace a důležitosti symbolů:
Od pradávna se lidé snažili dorozumět se, zanechávat si nebo posílat srozumitelné vzkazy. Jestliže neuměli číst a psát, nebo pokud to bylo v době, kdy ještě ani nebylo vynalezeno písmo, využívali symbolů, značek, obrázků. Ty používáme dodnes, i když už číst a psát umíme. Když těmto vzkazům a symbolům rozumíme, komunikace se velmi zrychluje a zjednodušuje, pokud ne, stávají se naopak šiframi. Pomozte mně teď vymyslet nějaké symboly: (symboly lze malovat na tabuli)
 prezentace značek a symbolů: @ šipka, lebka s hnáty, WC
Obraz i značka, symbol, tedy znamená něco důležitého. My se budeme snažit rozluštit jeden takový symbol, tajemství a hádanku. Pohybujeme se v kroměřížském zámku, který založili olomoučtí biskupové, kteří byli garanti, tedy strážci křesťanské víry na Moravě. Abychom alespoň trochu rozuměli řeči symbolů křesťanů, některé si teď představíme. 
Lektor vyzve žáky, aby utvořili čtyři skupiny, které budou nadále plnit v této podobě některé úkoly. Každé skupině rozdá jeden ze čtyř symbolů (kotva, srdce, kříž a kalich, meč a štít). Skupinky mají za úkol sdělit, co jejich symbol vyjadřuje.  
Dále prezentuje lektor symbol pastýře zosobňujícího Ježíše Krista, který o sobě řekl: já jsem dobrý pastýř. Co myslíte, co je známkou dobrého pastýře, který se stará o ovce: (prostor pro odpovědi) 

Identita biskupa
Zakladatelem církve byl Ježíš Kristus. Ten svěřil své učení svým učedníkům, kterým se říká apoštolové. Ti tuto obdrženou moc opět předali svým nástupcům, kterým se říká biskupové. V obrazné řeči je křesťané nazývají pastýři. Jak byste tedy odpověděli na otázku kdo je to biskup a co je jeho úkolem? (pracovní list)
Zastávání úřadu biskupa je spojeno s oděvem, který si teď blíže představíme (prezentace oděvu biskupa za pomoci obrázků). Následuje práce s pracovními listy:  

Co je to berla? 
Co je to mitra? 
Prsten 

Roli biskupů, o které jsme si povídali, tady v zámku nejlépe vyjadřuje zámecká kaple, do které se teď vypravíme.

2. program v zámecké kapli 

Lektor před vstupem do kaple vyzve žáky, aby objevili na klenbě symbol své skupiny a podle jeho polohy se usadili do lavic v kapli. Následuje komentář k alegoriím.
Ctnost (řec. areté, lat.virtus; v češtině alternativně i "zdatnost") je vypěstovaný a navyklý sklon k dobrému jednání. České slovo ctnost souvisí se slovy ctít, čest, úcta. Ctnost tedy není něco, co je nám automaticky dáno, ale je to zdatnost, o kterou máme usilovat. Podobně i sportovec nebo hudebník musí mít sice nadání, ale velmi důležité je pak cvičení. Také ve ctnosti by se tedy měl člověk cvičit.
Ctnosti Víra, Naděje a Láska nazývají křesťané teologické. Jsou jen tři, a tak jejich počet musel malíř pro potřeby malby na klenbě doplnit další ctností. Zvolil statečnost neboli sílu, která patří do okruhu tak zvaných kardinálních ctností. Která ze všech ctností je nejdůležitější? Můžeme se o tom dočíst v Bibli. „A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.“ ( 1 Korinťanům, 13,13)
 
Lektor pokračuje: Před chvílí jsme si popsali, kdo je to biskup a co je jeho úkolem. K čemu ale biskupům sloužil zámek, jehož malou částí jsme teď procházeli? (diskuse a odpověď v PL)
Ideový náboj kroměřížského zámku jakožto sídla olomouckých biskupů a arcibiskupů je spojen s demonstrací jejich světské moci. Tomu odpovídá i charakter stavby pojaté jako velkoryse řešené šlechtické sídlo s dominující výzdobou prostor těžící z antického odkazu. 

Teď se nacházíme v zámecké kapli. K čemu biskupovi sloužila soukromá kaple? 

Prohlédněte si teď fresku na klenbě kaple. Co myslíte, že zobrazuje? (Lektor moderuje diskusi o zobrazeném téma a doplňuje informace) Freska zachycuje výjev křtu knížete Bořivoje.

Co víte o sv. Cyrilu a Metoději?
lektor „vyvolává“ žáky a školní kolektiv společně dává dohromady základní informace, případě jejich odpovědi doplní. 

K jakému rodu náležel panovník klečící v popředí? Přemyslovců


Co pro křesťany znamená obřad křtu? (Lektor vyslechne a případě doplní či koriguje odpovědi) 
Žáci dále srovnávají výjev na fresce s barokní rytinou téhož námětu v pracovních listech. 

Následně lektor podá rozšiřující výklad: 
Výjev Křtu knížete Bořivoje je vlastě vyústěním celého příběhu o hostině na dvoře krále Svatopluka. Podle vyprávění byl na dvůr moravského panovníka Svatopluka pozván český kníže Bořivoj se svojí manželkou Ludmilou. Legendy ovšem uvádí, že podle tehdejšího zvykového práva nesměl nepokřtěný panovník zasednout k jednomu stolu s ostatními, nýbrž jako pohan sedět na zemi. Svatý Metoděj mu tedy podle Kristianovy kroniky řekl:  „Jaká běda, ty, muž tak vynikající, a nestydíš se, žes vyhoštěn ze sedadel knížecích, ačkoliv sám také vévodskou moc a hodnost máš, ale raději chceš pro hanebnou modloslužbu s pasáky sviní na zemi seděti?“ Dalimilova kronika si bere ještě méně servítek a klade do úst krále Svatopluka tato slova: „Seď se psy, toť tvé právo ne kněže, ale nemúdrá krávo, že netbáš na tvorcě svého, za buoh jmajě výra ušatého.“ Svatý Metoděj proto vyzval Bořivoje, aby se nechal pokřtít a slovy legendy „nepovažoval nadále za boha Výra Ušatého a mohl tak zasednout s ostatními ke stolu. 
U legend je třeba často jádro jejich obsahu vyčíst jak se říká, „mezi řádky“. Zde se nám autoři vyprávění snažili říci, že teprve obřadem křtu došlo k pozvednutí národa v osobě panovníka „ke stolu“ mezi ostatní kulturní národy. Skutečně dílem sv. Cyrila a Metoděje začíná naše písemná kultura. Křesťanství stojí v základu celé evropské civilizace, stejně jako byla pro ni důležitá antická kultura. Křest knížete Bořivoje kladený legendami na Velehrad/Veligrad znamená významný obrat v kulturních dějinách Čech. Vyjadřuje duchovní propojenost Čech a Moravy. Impuls, který přišel z Velké Moravy, se po jejím pádu uchycuje v Čechách. Zde našlo živnou půdu jádro cyrilometodějského odkazu (Sv. Václav, Sázavský klášter aj.). Rituál křtu knížete Bořivoje zhodnocuje význam Moravy v rámci české státnosti i prestiž olomouckého arcibiskupství. 
Pro křesťany znamená také obřad křtu pozvání ke stolu, kterému říkají oltář. Máme jej také zde v kapli. To znamená, že člověk, který je po patřičné přípravě pokřtěn se může plnohodnotně účastnit křesťanských bohoslužeb včetně možnosti účastnit se na hostině – tedy mši svaté.

Lektor pokračuje sdělením informací obudovateli kaple, posledním olomouckém niskupovi Maxmiliánovi z Hamiltonu (jeho nástupce byl totiž již arcibiskupem).

Dobu, v níž byla kaple postavena, symbolizoval ozdobný prvek architektury - rokaj. Úkolem žáků je zachytit v pracovních listech, co by bylo symbolem dnešní doby a kreslí si na základě vzorů v kapli motiv rokaje. 

Následně lektor seznamuje žáky s postavou světce, jemuž byla kaple zasvěcena s akcentem na atribut. Přenáší použití atributu do dnešních souvislostí: Podle „atribuitů“ můžeme dnes rozlišovat i některé celebrity: Například hokejka.– Jágr. Zkuste uvést další příklad...

Program pokračuje: Teď se dostáváme ke slibovanému tajemství této kaple. Po stranách oltáře vidíte dvě sochy, které vytvořil František Hirnle. Jsou to mužské postavy s biskupskými insigniemi: berlou a mitrou. Na podstavcích soch jsou nápisy, které tentokrát doplňují atributy světců a pomáhají nám je rozlišit.

Kdo si myslíte, že je zobrazen na levé soše?.............

A kdo je zobrazen na pravé straně?.................. Očekávali bychom tu sv. Metoděje, ale jak můžete vidět na podstavci, je zde napsáno: Sv. Maxmilián. Je to podobné, jako, když byste změnili dvojici Křemílek a Vochomůrka za dvojici Křemílek a Rákosníček. Něco tu nehraje. Co se nám tím snaží někdo říci? Stojíme tu před malou záhadou, kterou se budeme snažit společně vyřešit v galerii na schodišti. Pracovní složky si mohou zanechat v kapli.

- přesun na schodiště

3. Program na schodišti

Na schodišti s portrétní galerií olomouckých biskupů rozdá lektor žákům osm obrázků biskupů vždy po dvou ve vytvořených skupinách.  Úkolem žáků je „najít si své biskupy“ a následně se pod schodištěm postavit do řady tak, jak biskupové následovali po sobě. Aktivitu může uvést takto:

Jeden z olomouckých biskupů Karel Lichtenstein se ocitl ve velmi nelehké situaci: po 30tileté válce stál před úkolem obnovy zpustošené země. Bylo pro něj důležité, ptát se, na co nebo na koho navazuje, a tak nechal vytvořit galerii olomouckých biskupů. (autorem je Jan Jiří Černoch v roce 1673)

4. Závěr v kapli

Před tím, než se žáci usadí do lavic, lektor je vyzve, aby vytvořili v uličce dva zástupy, které se v závěru kaple propojí . výsledně tedy tvar připomínající písmeno „U“. Lektor následně vyzve žáka stojícího nejblíže soše sv. Cyrila, aby se otočil ke svému spolužákovi, vztáhl nad něj ruce a řekl formuli: „VKLÁDÁM NA TEBE RUCE“. Totéž udělá žák, na něhož byly vztaženy ruce, až tato aktivita dospěje svého konce k poslednímu z nich. Tomu nezbývá než se otočit namísto ke spolužákovi k soše. V tuto chvíli lektor zasáhne a vyzve žáky, aby se opět posadili. Sdělí jim: Právě jsme si fyzicky ztvárnili tajemství kontinuity olomouckých biskupů. Kontinuita to je posloupnost jak byli ustanovováni biskupy, což se děje právě vkládáním rukou, jak jsme to před chvílí dělali. 

Olomoučtí biskupové chápou sami sebe jako nástupce sv. Metoděje. Právě tato skutečnost je zakódována v zámecké kapli sv. Šebestiána. Biskup Maxmilián, budovatel kaple symbolicky klade sebe na místo sv. Metoděje. Svoji identitu však skrývá v osobě málo známého světce sv. Maxmiliána, svého jmenovce. Barokní období znovu objevuje a akcentuje sv. Cyrila a Metoděje jako postavy, v nichž má moravská církev svůj počátek a od nichž trvá nepřetržitá kontinuita pravé víry, nikdy nepřerušená protestantismem.

Žáci v pracovním listu dokončí větu: Olomoučtí biskupové a arcibiskupové považují sami sebe za nástupce......

Lektor zakončí program: Vyprávěli jsme si příběh o kontinuitě olomouckých biskupů jdoucí až k postavám světých Cyrila a Metoděje. Jejich poslání se nedědí z otce na syna, kněží totiž nemohou mít děti. Přesto se tato jejich kontinuita v něčem podobá rodokmenu. Takový rodokmen si můžete vytvořit doma. Přeji vám hodně vytrvalosti, abyste pokročili alespoň o generaci dále než k vaší babičce a dědovi.

Po rozloučení žáci opouštějí zámek.   

Výsledky aktivit:

vyplněné pracovní listy

Zdroje:

PERŮTKA. M. (ed), Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce. Kroměříž 2011, s. 87 a 94.

BERNARDOVÁ, M., Průvodcovský výklad, Správa zámku a zahrad, Kroměříž 1991, s. 54 –56.

Pomůcky, materiál:

pracovní listy (4 strany A4, resp. karton A3 přeložený napůl se čtyřmi pracovními stranami), tužky, podložky, ukázky hlaholských textů, ornát, mitra, berla

Tajemství zámecké kaple

mapa01.jpg mapadsc04759.jpg mapaduben-006.jpg mapaduben-010.jpg mapaduben-012.jpg mapaimg_2440.jpg mapaimg_3527.jpg

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Program Tajemství zámecké kaple byl prvím, který měl možnost reagionální koordinátor v kroměřížském zámku realizovat. Vybral si přitom velmi těžké téma nadto ve stísněných podmínkách komorní kaple. Škála toho, co je zde možné aktivně provozovat, se tím změnšila. 

Při zpětném pohledu a nabytých zkušenostech by zařadil více aktivizačních způsobů poznávání památky jako kompenzaci výkladu. Přesto se ukázalo, že program je atraktivní, podařilo se správně nalézt klíčovou interpretaci prostoru skrze objevování tajemství jinotaje soch. Dále se jako vemi prograsivní ukázalo využití prvků dramatické výchovy.

Poprvé byla vyzkoušena práce s pracovními listy s jejich klady (názornost, prostor pro tvoření) i limity (činnost často vykovávaná ve škole a tedy menší atraktivita, přílišné zaměstnávání se "papírem" namísto památkou). 

Vytvořený sylabus prohlídky obohatil standardní způsoby prezentace kaple v rámci komentovaných prohlídek, které byly v jubilejím cyrilometodějském roce v kapli opakovaně realizovány. (I jejich uspořádání vzešlo z piotní realizace v kapli). Interpretaci identity sochy ocenili jako objevný také kunsthistorikové z Muzea Umění Olomouc.

Celkově lze program hodnotit jako úspěšný.  

Doporučení pro další realizace:

S ohledem na obtíže s památkovou ochranou originální biskupské berly a a ještě více mitry byly pro reprízy programů v kapli i další programy zaměřené na prezentaci identity (arci)biskupů pořízeny jejich repliky.

Program v kapli může současně realizovat maximálně 18 osob. Větší skupina by musela mít program dělený