Kartografem v zahradě školní skupina (ikonka)veřejnost (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Kroměříži
Ing. Lenka Křesadlová PhD., Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži

Spolupráce:

Mgr. Eva Chupíková

Anotace:

Program se odehrává přímo v interiéru jedné z nejcennějších pravidelně členěných historických zahrad naší planety. Přestože je zde vše pravidelně uspořádané, nemusí být vždy jednoduché se zde zorientovat. Když se propojí znalosti matematiky, prostorová představivost, výtvarný talent, pečlivost a touha objevovat, je možné se stát kartografem a pokusit se vytvořit mapu prostoru, ve kterém se nachází řada zajímavých prvků tvořících harmonický celek zahrady. Tyto prvky (tvarované ploty a stěny, zahradní pavilony, květinové záhony, fontány a jiné) je nutné nejprve dobře poznat a následně ve vhodné grafické zkratce zakreslit do vlastní mapy...

Program zahrnuje část vedenou lektorem, ve které se účastnici seznámí se základními údaji o zahradě a architektonickými a vegetačními prvky, ze kterých se zahrada skládá. Každý si vytvoří základ mapy zahrady s hlavními osami a orientačními body i návrh grafických značek, se kterými bude pracovat. Poté se účastník vydá přímo do zahrady zmapovat „neznámé území“. Závěr patří prezentaci výsledků.

Klíčová slova:

Květná zahrada v Kroměříži, Květnice, mapa, zahradní umění, živé tvarované stěny, živé tvarované ploty, loubí z tvarovaných dřevin, socha, bludiště, fontána, brodérie  

Místo a realizace:

Květná zahrada v Kroměříži

Celková doba realizace:

červen 2013 – zkušební zařazení aktivity v menším časovém rozsahu v rámci programu připraveného pro žáky vyššího stupně základní školy (ZŠ Zlín)
červenec 2013 – propracovávání aktivity
24. července 2013 – realizace programu
červenec - srpen 2013 - vyhodnocení
červenec 2014 - realizace programu v rámci příměstského tábora
rok 2015 - zařazení programu do standardní nabídky edukačních programů Národního centra zahradní kultury v Kroměříži 

Popis projektu:

Kontext:

Květná zahrada je považována za nejzachovalejší raně barokní zahradu na světě. Byla založena na základě matematických principů v duchu přesvědčení, že pochopit celek znamená rozložit jej na jednotlivé, matematicky definované části. To dává prostor k jejímu specifickému objevování a interpretaci.

V českém školském systému absentuje vzdělávání v oboru zahradního umění, a tak jsou u žáků i dospělých vědomosti v této oblasti zpravidla minimální. V důsledku toho nedokážou dostatečně ocenit kvality a krásu historických zahrad. Jestliže krása je symbolem pravdy, bez dostatku informací (nabytých tvůrčím způsobem) tak mnozí návštěvníci opouštějí Květnou zahradu dokonce zklamaní, neboť zde nebyla naplněna jejich očekávání.   

Východiska a hlavní cíle:

V roce 2012 byl v tiskovině z řady S pastelkami po památkách, vytvořené Evou Chupíkovou, publikován návod na tvorbu plánku Květnice Květné zahrady. Tuto vynikající aktivitu edukativní hodnoty se rozhodli využít autoři tohoto projektu a nápad dále propracovat tak, aby došlo k intenzivnějšímu procesu učení v souvislosti se vstupem odborných lektorů v úvodní a motivační části programu a při jeho závěrečném vyhodnocení.

Forma programu umožňuje otočení rolí - prezentující - naslouchající - a dává prostor pro velkou míru samostatné práce žáků. To odpovídá vzdělávacím potřebám žáků II. stupně ZŠ více, než klasicky vedená prohlídka s průvodcem, byť by byla obohacena o aktivizační prvky. 

Hlavním cílem projektu pomoci účastníkům programu pochopit lépe principy formální zahrady a seznámit se s prvky, které tuto zahradu spoluutvářejí, a to na příkladu Květné zahrady, která představuje přechod mezi renesanční a barokní zahradou. Emoční zainteresovanost při tvorbě plánku „mé zahrady“ či „zahrady jak ji vidím“, je možnost, jak zaznamenávat zážitky spojené s pozorováním a prozkoumáváním zahrady.            

Cílová skupina:

žáci II. stupně ZŠ

Obsah a průběh programu:

- Příchod do Květné zahrady a přesun ke kolonádě
- Motivační uvedení v kolonádě – lektor sdělí základní informace o Květné zahradě v místě, kde se do ní dříve vstupovalo. Využije k tomu portrét biskupa Karla  Lichtensteina a citaci z kartuše, která se nad vstupem nachází. Zakladatel zahrady si ještě před jejím dokončením pozval do Kroměříže Justuse van Nypoorta, aby zakreslil podobu zahrady na grafických listech. Vy jste teď v podobné situaci. Vaším úkolem bude zahradu zmapovat. Kartografy, kteří dobře provedou svůj úkol, čeká odměna.    
Příprava k samostatné práci – K historickým informacím o zahradě připojuje lektor vysvětlení základních principů formální zahrady. V závislosti na čase lze informace upevnit formou herní aktivity: 
- Vytvořte dvojice, postavte se těsně proti sobě. Jeden z vás je originálem a druhý zrcadlem. Úkolem zrcadla je dokonale napodobit pohyb či pózu originálu. Pak si role vymění. Následně lektor žákům sdělí, že podobně v zahradě funguje princip symetrie. Vše ověří pozorováním s poukazem na dobově podmíněné výjimky.
Ve vytvořených dvojicích pracují účastníci programu nadále. Od lektora obdrží pracovní pomůcky.
– K vysvětlení základních principů formální zahrady připojuje lektor ještě informace o jednotlivých prvcích, které zahradu utvářejí. Žáci obdrží podložky a čtverce papírů a vytvářejí si nejprve legendu mapy – návrhy značek, které budou zakreslovat do mapy.  
Tvorba základu mapy – následně lektor  demonstruje žákům v postupných krocích, jak mají vytvořit základní mapový rastr s cestní sítí ohýbáním listu papíru. 
- Pokyny k samostatné práci a pohybu v zahradě – Lektor vyzve žáky k dopracování mapy kreslením popsaných prvků a zaznamenávání i dalších pozorovaných věcí a zážitků.
- Doporučí účastníkům programu, aby své mapování začali na střeše kolonády, ale upozorní je, že ze střechy je patrná pouze jedna čtvrtina plochy zahrady a že by se po započetí práce na střeše měli přesunout do dalších částí zahrady. 
- Upozorní na hranice mapovaného území a smluví si s žáky čas setkání u dominantní stavby – Rotundy, popř. svolávací signál.
- Následuje prozkoumávání zahrady a zakreslování detailů do plánku. 
Ve smluvený čas se všichni setkávají u Rotundy a vyhledají vhodné místo v zahradě, kde je realizována prezentace map.
– účastníci programu ve dvojicích prezentují svoje plánky a lektor oceňuje přednosti jejich jednotlivých částí, popřípadě doplňuje, co by bylo vhodné v plánku upravit.  
– srovnání plánků s Nypoortovou rytinou – co se od doby, kdy zahradu maloval, změnilo? Následně je možné plány srovnat i s leteckým snímkem zahrady 
– prostor pro sdělení žáků, otázka, jestli zahradu po zmapování vnímají jinak, co se jim v ní nejvíc líbí, co je na mapování bavilo, co bylo obtížné.

- Na závěr žáci obdrží pamětní list o absolvování programu.

 

Výsledky aktivit:

vytvořené mapy květnice Květné zahrady

Zdroje:

CHUPÍKOVÁ, E., S pastelkami po zámku Kroměříž, Olomouc 2012

Pomůcky, materiál:

papíry čtvercového formátu (ořezaná A3), podložky na psaní, tužky s gumou, pastelky, sedací podložky, zalaminovaná dobová rytina Květné zahrady, zalaminovaný letecký snímek Květné zahrady 

Kartografem v zahradě

Zadání úkolu Skládání mapy Příprava na mapování Příprava na mapování Mapování zahrady Prezentace plánů Prezentace plánů Plán zahrady Výsledek práce

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Program je cenný v tom, že dává v Květné zahradě výrazný prostor pro samostatný pohyb a objevování, což odpovídá potřebám žáků II. stupně. Ukázalo se, že pro kvalitní zpracování mapy je třeba více času, než předpokádaných 30 minut. Je tedy třeba buď zredukovat úvodní část, nebo realizovat program s větší časovou dotací (120 min.)

Program se stal součástí standardní nabídky edukačních programů Národního centra zahradní kultury: http://www.nczk.cz/kartografem-v-zahrade.html

 

Ohlasy účastníků:

Účastníkům se program líbil a někteří z nich měli dokonce snahu dokončit plán zahrady podle prezentovaného leteckého snímku.

Doporučení pro další realizace:

- přípravná fáze (před vypuštěním dvojic do terénu) byla delší než jaký byl předpoklad
- je třeba dbát na to, aby účastníci aktivity nezůstali pouze na střeše kolonády a nezakreslovali jen Janákův parter