Tajemná zahrada veřejnost (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Kroměříži

Spolupráce:

Bc. Renata Cveková, MC Klubíčko
Markéta Zápecová, MC Klubíčko
Mgr. Květa Jordánová, Národní památkový ústav, Edukační centrum Ostrava
 

Anotace:

Účastníci příměstského tábora mají možnost pět dní intenzivně poznávat kroměřížské zahrady zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Prostředkem k tomuto poznávání a budování osobního vztahu jsou zážitkové aktivity doplněné tvůrčími dílnami v prostředí Mateřského centra Klubíčko.

Klíčová slova:

Květná zahrada, formální zahrada, Podzámecká zahrada, neformální zahrada, biskup Karel Lichtenstein, obora Hvězda, perspektiva, osovost, symetrie, zahradní prvky, voda v zahradě, zahrada všemi smysly, Rotunda, kolonáda

Místo a realizace:

Květná zahrada v Kroměříži
Podzámecká zahrada v Kroměříži
obora Hvězda
Mateřské centrum Klubíčko

Celková doba realizace:

leden – červenec 2014 – příprava tábora
28. 7. – 1. 8. 2014 - realizace tábora
srpen 2014 - vyhodnocení

Popis projektu:

Kontext:

V Kroměřížských zahradách je v posledních pěti letech realizována řada edukačních programů, které směřují většinou ke standardizaci v rámci návštěvnického provozu. Mají rozsah jedné, maximálně tří hodin. Charakter projektu NAKI (režim vědy a výzkumu) ovšem poskytl prostor pro realizaci takového typu programu, který je vyvázán z ekonomických tlaků a zaměřuje se na dlouhodobější práci s jednou skupinou s předpokladem dosáhnutí hlubšího edukačního efektu (formování hodnot a postojů).

Východiska a hlavní cíle:

Lektor vzdělávacích programů navázal již v předchozím roce spolupráci s Mateřským centrem Klubíčko. S jeho dobrovolníky byla v Květné zahradě opakovaně realizována akce Hrajeme si v Libosadu určená rodinám s dětmi, společně byly v Květné zahradě realizovány tvůrčí dílny zaměřené na tvorbu kamínkových mozaik aj. Na základě této spolupráce přijal lektor nabídku stát se vedoucím příměstského tábora organizovaného tímto centrem s tím, že těžiště programu bude přesunuto do kroměřížských zahrad.

Hlavním cílem programu je účinně dětem zprostředkovat historii a charakter kroměřížských zahrad a budovat jejich osobní vztah k těmto památkám.

Cílová skupina:

14 dětí příměstského tábora Mateřského centra Klubíčko ve věku 7-10 let

Obsah a průběh programu:

Projektu se zúčastnily děti, které většinou dlouhodobě navštěvují MC Klubíčko. Vytvořily proto tvůrčí skupinku s přátelskou atmosférou, o veškeré dění jevily velký zájem. Rovněž jejich menší počet umožnil plnohodnotné zapojení všech a relativně snadnou koordinaci skupiny.
Každý den začínal program po osmé hodině. Následoval vždy přesun na místo realizace programu, který zabral vždy nejméně 20 minut. Součástí dopoledních bloků byla svačina, kterou si děti s sebou nesly a s výjimkou celodenního výletu se pak vracely na oběd do MC Klubíčka. Zde pokračoval odpolední program ve volnějším režimu a měl většinou podobu výtvarných dílen proložených kratšími herními aktivitami či prostým odpočinkem při pohádce. Před čtvrtou hodinou odpolední děti mateřské centrum opouštěly. 
1. den
Prvotní ostych dětí při zahajování tábora byl překonán vytvořením vizitek a následnou hrou Tanec na kládě.  K úplnému utužení kolektivu došlo během herních aktivit v zahradě. Po příchodu do Květné zahrady se dětem představil satyr Radix (loutka provázející je celým programem). Lektor pak začal dětem vyprávět příběh o okolnostech vzniku zahrady. Atmosféru období po třicetileté válce – potřebu vytvořené krásného, bezpečného a organizovaného prostoru jako protipólu poválečného chaosu a ohrožení – pomohla dotvořit modifikovaná hra Nebezpečný průsmyk.  Polovina dětí v roli kupců probíhala po cestě, přičemž na ně ze skrytu živého plotu házela míčky druhá skupina dětí v roli loupežníků. Zasažení odcházeli stranou. Ke střelbě docházelo až do vystřílení všech míčků. Následně došlo k výměně rolí. Hra děti mimořádně zaujala a prokázala důležitost zařazování „akčních“ prvků, her motivovaných příběhy. 
Následně se všichni přesunuli na střechu kolonády. Zde se děti seznámily se stávající a také historickou podobou Květné zahrady (historická rytina). Dozvěděly se, jaký je rozdíl mezi formální a neformální zahradou (příměr ke dvěma dívkám ve skupině se zapletenými copánky a rozpuštěnými vlasy). V kolonádě dlouhé 244 metrů se pak seznámily s prvním principem, který utváří zahradu: perspektivou. Za pomoci tužky odměřovaly, jak se jim jeví její šířka nedaleko od nich a na jejím konci. Obdobně pomocí vizování měřily šíři cest. S druhým pravidlem, osovostí zahrady se děti seznámily uprostřed kolonády, odkud vychází hlavní osa celé zahrady. Informaci o obou principech si fixovaly v parteru u soch zápasníků. Na trávníku za pomocí provázků a geologických jehel vytvořily samy osu směřující k sousoší. Přidáním dvou provázků po stranách vytvořily cestu. Vedení provázků skupina korigovala na základě pozorování a výsledek byl ověřen měřením. Děti dále provedly pokus, co se stane, když provázky u soch dají blíže ke středovému provázku znázorňujícímu hlavní osu a naopak, budou –li dále od sebe. Výsledkem bylo zjištění, že s perspektivou lze pracovat. 
Dále se děti seznámily se třetím pravidlem formální zahrady: symetrií. Nejprve byla ve volném prostoru realizována hra Živé zrcadlo.  Následně byly děti upozorněny na to, že jejich zkušenost se zrcadlem je uplatněna také v zahradě. Následoval úkol realizovat tutéž aktivitu na jedné z cest tak, aby vytvořily dvojice symetrických soch či figur. 
Dále se děti seznámily s jednotlivými prvky, které zahradu utvářejí. Lektor jim rozdal kresby jednotlivých zahradních prvků, každý obdržel dvě. Následně došlo ke hledání těchto prvků v zahradě. Obrázky malých rozměrů si pak děti nalepily na papír formátu A4 a dokreslily to, co by ve své zahradě chtěli mít, co v zahradě pozorovaly. Výtvarná aktivita realizovaná přímo v zahradě měla kratší charakter (kresba fixou) s možností jejího dokončení v mateřském centru. Zahradní program byl zakončen krátkou oddechovou herní aktivitou v bludišti. Všechny aktivity děti velmi zaujaly.
V mateřském centru navázala na výuku principů formální zahrady a prvků, které ji utvářejí, výtvarná aktivita Ateliér tortelini: tvorba zahrady z těstovin. Po vzoru zahradních architektů biskupa Karla Lichtensteina měly děti navrhnout svoji zahradu. Nejprve na kartonu papíru vyznačily hlavní osy. V jejich rámci – za uplatnění principu symetrie a vlastní invence – vytvářely vlastní zahradní kompozice. Díky úvodnímu rozvržení práce (tvorba os) nikdo neutonul v detailu, byť jen málokterá zahrada byla dokončena zcela. Odpolední tvorba z těstovin byla pro děti náročná na dlouhodobé soustředění, a tak ji některé z dětí přerušily a daly přednost volné hře. Na druhou stranu se po celý týden k dokončování či vylepšování zahrad vracely. V závislosti na výtvarných schopnostech dětí byly některé práce vynikající.      

2. den
Po příchodu do Květné zahrady vyprávěl lektor dětem jeden z příběhů z Ovidiových proměn, který nachází své uplatnění v ikonografii zahrady: o Panovi a Syrinx.  Na jeho základě si pak děti zahrály honičku s fáborky a hledání ukryté loutky satyra. Následně se přesunuly do kolonády. Zde se dozvěděly o tom, že před dokončením zahrady pozval biskup zručného rytce, aby jeho zahradu zachytil na rytinách, zmapoval ji. Děti dostaly obdobný úkol. Vytvořily dvojice a skládáním čtverce papíru si vytvořily základ plánu květnice Květné zahrady s vyznačením cestní sítě, neboť ta má právě čtvercový charakter.  Do něj si pak společně vyznačily polohu kolonády, Rotundy a dvou kašen. Následně si na opačnou stranu papíru vytvořily legendu se základními zákresy jako například broderie, zelená stěna, cesta apod. Každý z lektorů pak doprovázel dvě až tři dvojice dětí, které v těchto menších skupinách procházely zahradou a mapovaly ji. Ve smluveném čase se pak všichni setkali u Rotundy a na loučce prezentovali své mapy. Výsledek práce dětí byl konfrontován s leteckým snímkem, s nímž se děti se zájmem seznamovaly. Lze ocenit, že děti vytvořily další vlastní zákresy dalších prvků v zahradě. V mateřském centru pokračovalo dokončování plánků zahrad, zahrad z těstovin a dále byly realizovány drobnější herní aktivity bez přímé vazby na tematiku zahrad.      

3. den
Program byl obohacen přítomností Mgr. Květy Jordánové z Metodického centra technických památek a průmyslového dědictví NPÚ. Společně s ní byl program celého dne zacílen na objevování funkce vody v zahradě a jejího vedení. Aktivity v zahradě byly zahájeny v bludišti, kde byl dětem připomenut příběh o Panovi a Syrinx. Následovala honička, ve které ztvárňoval satyra ten, kdo měl na hlavě klobouk. Děti se pak s lektory přesunuly na střechu kolonády. Zde byla akcentována přítomnost vody v zahradě. Lektor položil dětem otázku, k čemu zde slouží. Odpovědi dětí pouze podle potřeby korigoval či zpřesňoval, ale zatím je nedoplňoval. Následně dětem položil otázku, kde se voda v zahradě vzala. Děti přišly na to, že mohla napršet, nacházela se zde ve studni nebo že sem byla přiváděna. Při pátrání, odkud mohla přitéct, si děti povšimly nedalekého kopce. Lektor za použití dobové rytiny doplnil, že u zahrady byl rybník a dále že do zahrady byla zřejmě přiváděna voda z řeky Moravy za pomoci vodárenské věže dodávající potřebný tlak. Následně se děti vypravily zjistit, „jak může téct voda i do kopce“. V kolonádě si s nimi nejprve lektorka povídala o různých způsobech vedení vody, k čemuž pomohly názorné obrázky. Děti pak vytvořily tři skupiny, ve kterých měly za úkol v praxi vyzkoušet, jak mohla přitékat do zahrady voda z řeky za pomoci vodojemu, z pramene a z rybníka. Obdržely k tomu lahve s vodou, misky, hadičky nebo slámky a injekční stříkačky. Po fázi hledání řešení následovala prezentace výsledků. Všem skupinám se úspěšně podařilo pokus zvládnout. Pro lektory byla práce dětí cennou zkušeností pro volbu lepších pracovních pomůcek, aby si dokázaly více spojit prováděný pokus s realitou (např. zakončení hadičky může být součástí výrobku z keramiky, který má podobu kašny).
V jednou z konců kolonády byla připomenuta další funkce vody: lidé rádi poslouchají její zurčení. Fontána se však na daném místě nedochovala, a tak bylo úkolem dětí navrátit do kolonády zvuk tekoucí vody za pomoci kalimb a dešťových holí.
U Lví fontány se mohly děti zaposlouchat do skutečného zurčení vody, byť to znesnadňovaly probíhající hlučné práce v zahradě. Konečně děti vstoupily také do Rotundy Květné zahrady, která byla budována jako vodní pavilon opatřený vodním strojem. Další prezentovanou funkcí vody byla tedy zábava – vodní stroj v Rotundě umožňoval postříkání nic netušících návštěvníků. Po krátkém obeznámení se s prostorem Rotundy následovala výtvarná aktivita „Postříkej si svého šlechtice“. Každé dítě obdrželo reprodukci dobové rytiny (ve variantách) s vyobrazením šlechticů v interiéru Rotundy. Jejich úkolem bylo za pomoci foukacích fixů nastříkat modrou barvu na papír a dále doplnit smáčeným postavám na obrázku textovou bublinu s nápisem. Jednalo se tedy o tvorbu „barokního komiksu“. Na závěr aktivity se uskutečnila vernisáž prací. Následovalo spuštění Foucaultova kyvadla nacházejícího se uprostřed Rotundy. S původní atmosférou Rotundy se dále měly možnost děti seznámit za pomoci barevných sklíček. Díky pohledu přes ně a míchání barev (překrývání sklíček) si představovaly, jak mohla Rotunda vypadat, když byla její okna opatřena vitrážemi. V závěru programu v Rotundě měly děti za úkol najít grottu, podle které byla vytvořena rytina, se kterou pracovaly a určit, co se v ní během staletí změnilo.
Na program v zahradě navázala odpolední tvořivá dílna v MC Klubíčko. Děti obdržely výkres s kresbami jednotlivých dílců vodního zařízení (nádrž, část potrubí, mlýnek aj.) Jejich rozstříháním, novým rozmístěním, nalepením a dokreslením vytvořily svůj vlastní vodní stroj. Během práce vedli lektoři s dětmi rozhovor tak, aby děti sledovaly funkčnost zařízení, nikoliv „pouze“ kreativitu tvorby. Závěr programu byl věnován prezentaci prací: každé dítě dostalo prostor představit svůj vodní stroj.
Večer byla pro děti, jejich sourozence a rodiče připravena exkluzivní možnost návštěvy Květné zahrady. Vstoupily do ní historickým vstupem. Společně s lektory sdělovaly rodičům své poznatky o historii zahrady. V kolonádě na všechny čekalo překvapení: možnost obléct se do historických barokních kostýmů a korzovat v tomto prostoru, pořídit společné snímky aj. Kromě toho děti společně ztvárnily pro rodiče aktivitu Vodní hudba (opět v místě, kde kdysi vytryskala voda). Dále si na ose mezi kolonádou a Rotundou mohli návštěvníci zahrát kuželky. Atmosféru večera dotvořilo rozsvícení kolonády čajovými svíčkami, které byly zapáleny u všech 44 soch. (Akce se stala malou zkouškou chystané barokní slavnosti a setkala se s nadšením všech zúčastněných. Lze vyzdvihnout, že téma zahradního tábora se tak ještě více stalo tématem celé rodiny. Večer v zahradě lze označit jako vrchol celého týdenního programu.

4. den                            
Na počátku programu lektor sdělil dětem informaci, že biskup Karel pečoval nejen o zámek a zahrady, ale usiloval také o obnovu krajiny. Důkazem toho je pohled na dobovou rytinu, na které se mimo jiné nachází kopec Hvězda, na který směřují ze všech stran cesty do jednoho bodu a vytvářejí tak obrazec, který dal kopci název. Programový blok tedy dostal název Cesta za hvězdou. Účastníci aktivity se přesunuli dopravním prostředkem k oboře za městem. Odtud vystoupali až vrchol kopce. Zde identifikovali místo, kde se dodnes setkává osmero cest. V prostoru byla realizována landartová aktivita,  pro kterou by v historické udržované zahradě s hledem na masivní údržbu nebyl dostatek materiálu. V souladu s názvem místa vytvářelo každé z dětí hvězdu z přírodních materiálů. Po dokončení prací následovala prezentace prací. Aktivita pomohla dětem fixovat si název místa i rozvíjet výtvarné dovednosti šetrnou, ekologickou cestou. Na vrcholu kopce byla dále realizována hra Býčí srdce. Motivací ke hře byl ovšem příběh z Ovidiových proměn o Perseovi, Andromedě a mořské obludě. Hra zaujala jen část dětí, jiné daly přednost volné hře.       


5. den
Těžiště programu bylo přesunuto do Podzámecké zahrady, kde pokračovalo vyprávění o historii kroměřížských zahrad. Účastníci aktivity se přesunuli na hlavní louku před zámkem. Lektor jim představil podobu místa v barokním období za pomoci historické rytiny. Na základě této inspirace a nabytých zkušeností děti vytýčily hlavní osu a rozestavěly se podél ní podle pravidel osovosti a symetrie. Dále pak za pomoci pryžových podsedáků vytvořily fontánu, obklopily ji a nerytmickým tleskáním ztvárnily zvuk dopadající vody. Následně lektor dětem vysvětlil, jak a proč se zahrada změnila do dnešní podoby. Při výkladu položil plán Podzámecké zahrady pod napjatý provázek tak aby vyniklo, že hlavní osa dosud prochází zahradou, je ovšem jen virtuální, nekopíruje ji žádná cesta. Následně se děti rozestavěly po louce tak, aby společně vytvořily nepravidelnou zahradu. Aktivitu doplnily vytýčením nových pohledových os na objekty v zahradě, které je zaujaly. Navázala prezentace zahradních prvků nepravidelné zahrady formou obrázků, ovšem již bez návaznosti tvorby nepravidelné zahrady formou dokreslování. Děti byly po týdenní práci již hodně unavené, a tak velmi ocenily projížďku vláčkem po Podzámecké zahradě, která byla doplněna komentářem. Pro mnohé z nich to byl jeden z největších zážitků tábora. V Mateřském centru Klubíčko proběhlo závěrečné vyhodnocení programu. Děti měly za úkol promítnout své zážitky na papír ať už formou obrázků či hesel. Na závěr obdržely pamětní listy, tiskovinu Kroměřížské zahradní domalovánky a odnesly si domů své výtvory.

 

Výsledky aktivit:

vytvořené mapy Květnice Květné zahrady, koláže dobových rytin – „barokní komiks“, zahrady z těstovin, dokreslené vodní příšery, dotvořené kresby zahrady se zahradními prvky, koláže vodních strojů

Zdroje:

CHUPÍKOVÁ, E., S pastelkami po zámku Kroměříž, Olomouc 2012.

HEJTMÁNKOVÁ, T. - HŮRKOVÁ, M., - TROJANOVÁ, A. - VESELÁ M., Do krajiny za land-artem: Praktické využití land-artu pro pedagogy a lektory environmentální výchovy, Sever 2013.

NEUMAN, J., Dobrodružné hry a cvičení v přírodě, Praha 2007.

OVIDIUS, Proměny, Praha 1974.

PELÁNEK, R., Příručka instruktora zážitkových akcí, Praha 2008.

PELÁNEK, R., Zážitkové výukové programy, Praha 2007.

VALENTA, J., Metody a techniky dramatické výchovy, Praha 2008.

 

Pomůcky, materiál:

loutka satyra, přepravní vozík, papíry čtvercového formátu, podložky, tužky s gumou, pastelky, černé fixy, papíry A4, zelené kartony A2, těstoviny, lepidlo Herkules, sada geologických jehel, motouz, sedací podložky do přírody, sada zalaminovaných historických rytin, sada obrázků formální a neformální zahrady, kuželky, sada barokních kostýmů, kalimby a dešťové hole, lehké barevné míčky, barevný krepový papír, nůžky, pet lahve s vodou, hadičky od ostřikovačů, misky, velké injekční stříkačky, kresby vedení vody, šátky

Tajemná zahrada

Zážitek v hlavní roli Hra na třicetiletou válku Vizování v kolonádě Výuka principů symetrie v zahradě Výuka principu perspektivy Tvorba zahrady z těstovin Voda v zahradě Jak zajistit, aby voda tekla do kopce? Vodní hudba Koláž historické rytiny Demonstrace Foucaultova kyvadla Prezentace koláže s vodním strojem Večer v zahradě v dobových kostýmech Hra v kuželky Land art v oboře Hvězda Prezentace principů nepravidelné zahrady Ztvárnění nepravidelné zahrady Společné foto

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Jak z bezprostředních reakcí, tak také na základě zpětné vazby dětí lze říci, že se tábor všem velmi líbil. Téma tábora zasáhlo celé rodiny dětí, rodinní příslušníci se dokonce mohli účastnit části večerního atraktivního programu. Při závěrečném hodnocení se na dětech promítla velká únava po týdenním intenzivním programu. Lektoři proto nerealizovali s dětmi společnou reflexi a zůstalo pouze u tvorby kreseb a nápisů. Vyplynulo z nich, že se dětem nejvíce líbila jízda vláčkem, večer v zahradě s možností obléct si barokní kostým, nebyly zaznamenány žádné negativní ohlasy.

Jak z bezprostředních reakcí, tak také na základě zpětné vazby dětí lze říci, že se tábor všem velmi líbil. Téma tábora zasáhlo celé rodiny dětí, rodinní příslušníci se dokonce mohli účastnit části večerního atraktivního programu. Při závěrečném hodnocení se na dětech promítla velká únava po týdenním intenzivním programu. Lektoři proto nerealizovali s dětmi společnou reflexi a zůstalo pouze u tvorby kreseb a nápisů. Vyplynulo z nich, že se dětem nejvíce líbila jízda vláčkem, večer v zahradě s možností obléct si barokní kostým, nebyly zaznamenány žádné negativní ohlasy.

Z hlediska organizace programu bylo na jednu stanu výhodné spojení pobytu v zahradě se zázemím v MC Klubíčko, na druhou stanu se hodně času strávilo přesuny mezi zahradami a centrem.

Míra osvojování znalostí, dovedností, hodnot a postojů u dětí odpovídala soustavnosti, délce týdenního pobytu dětí v zahradě.

Program umožnil tvorbu a testování velkého mosžství nových aktivit, ktetré se staly součástí řady programů nabízených Metodickým centrum zahradní kultury v Kroměříži.  

Ohlasy účastníků:

Hodnocení jedné z lektorek:

„Co se týče mého hodnocení tábora, tak musím říci, že žádnou negativní připomínku opravdu nemám. Právě naopak - mně se tábor velice líbil!  Ze začátku, když mi Renča říkala, že se bude odehrávat, jak už název tábora napovídá, v Květné zahradě, tak jsem si nedovedla představit, co tam budeme celý týden dělat. Nikdy by mě nenapadlo, že by se mohl udělat o Květné zahradě naučný a zajímavý tábor. Myslím, že nejenom já, ale i všichni ostatní, kdo se tohoto tábora zúčastnil, se dozvěděl spoustu zajímavých věcí, o kterých doposud nevěděl. Až ke konci tábora se mi zdálo, že děti byli unavené. Ovšem to vůbec nevadí, protože i dětem se velice líbil, a na nic si nestěžovaly, když jsem se jich potom ptala, co se jim líbilo / nelíbilo. Takže Ti mohu tento tábor opravdu jen pochválit a poděkovat zároveň, že jsem měla možnost poznat více zahrady a vše okolo nich. :-)“ 

Doporučení pro další realizace:

Z provozních a ekonomických důvodů lze doporučit spolupráci s dalším subjektem při realizaci akce podobbého rozsahu, který by zajišťoval "servis" tak, aby se lektoři edukačních programů mohli zaměřit jen na přípravu a realizaci programů.