Zahrada všemi smysly bez bariér (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Kroměříži

Ing. Lenka Křesadlová, PhD., Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži

Spolupráce:

Domov pro osoby se zdravotním postižením Kvasice

Anotace:

Program pro osoby se zdravotním a mentálním postižením v Květné zahradě, při kterém mohou účastníci poznávat památku právě těmi smysly, jimiž vnímají realitu. Zážitkově orientovaný program v sobě pojí herní, výtvarné, hudební aktivity, cíleně připravené příležitosti k vnímání zahrady skrze vůni, doteky, zvuky, barvy i chutě.

Klíčová slova:

Květná zahrada v Kroměříži, zdravotně a mentálně postižení návštěvníci památky, pět smyslů, hra

Místo a realizace:

Květná zahrada v Kroměříži

Celková doba realizace:

květen - červen 2013 - příprava edukačního programu 
pilotní realizace programu - 9. a 30. července 2013
srpen 2013 - publicita a zhodnocení
15. 9. 2014 - modifikace programu v rámci rozsáhlé akce pro všechna zařízení v Zlínském a částečně též Olomouckém kraji, které se zúčastnilo 260 klientů domovů, program pomáhali zajistit studenti kroměřížských středních škol.

Popis projektu:

Kontext:

Řada památkově chráněných objektů ve správě Národního památkového ústavu ze své povahy obsahuje mnoho bariér, omezujících zdravotně a mentálně postižené návštěvníky (například schodiště, úzké koridory, zákaz dotýkání se předmětů aj.). Květná zahrada v Kroměříži ovšem tyto překážky nemá. Poskytuje možnost volného pohybu, je živou galerií umění a takřka všeho se zde můžete dotknout.

Národní památkový ústav již v Květné zahradě realizoval projekt Prezentace památek zahradního umění znevýhodněným skupinám návštěvníků z programu Podpora pro památky UNESCO, v jehož rámci došlo k vytvoření funkčního systému audioprůvodce s naváděcím systémem pro zrakově postižené a k výrobě haptického modelu Květné zahrady. V Květné zahradě byly dále realizovány prohlídky zahrady přizpůsobené skupinám zdravotně postižených spoluobčanů. Vzhledem k cílové skupině osob postižených zdravotně i mentálně se projevila jako dobrá výchozí zkušenost s realizovanými programy pro děti, při kterých je preferován zážitkový způsob poznávání zahrady.

Východiska a hlavní cíle:

Na výše uvedené zkušenosti bylo možné navázat a vytvořit nový typ programu pro klienty poměrně velkého množství domovů pro osoby se zdravotním postižením, které se v kraji nacházejí. Lektoři nejprve zjistili zájem u pracovníků jednoho z těchto zařízení a následně zde vykonali návštěvu. Ta jim umožnila seznámit se s obyvateli, jejich schopnostmi a omezeními a správně dimenzovat program.    

Hlavním cílem programu bylo umožnit lidem se zdravotním a mentálním postižením vnímat památku zahradního umění právě těmi smysly, které jim to dovolují.

 

Cílová skupina:

osoby se zdravotním a mentálním postižením v počtu max. 15 osob s doprovodem

Obsah a průběh programu:

Lektoři přivítali účastníky programu v kostýmech zahradníků a stali se jejich průvodci. Pozvali je k objevování zahrady a hraní si v ní tak, jak si to přál zakladatel Libosadu Karel z Lichtensteina-Kastelkornu. Nejprve měli možnost vnímat rozdíl mezi pobytem na plném slunci a vstupem do loubí, což ocenili i nevidomí. Zde i na dalších místech bylo možné dotýkat se živých plotů, zelených stěn aj. Následovala aktivita poslouchání zahrady, která měla za cíl zesílit vnímání prostředí, v němž se účastníci programu ocitli. Na to navázalo dramatické ztvárnění příběhu o satyrovi a Syrinx: podle vzoru lektora účastníci aktivity doprovázeli vyprávění zvuky nebo pohyby (např. bublající potůček, smějící se nymfy, zpívající ptáci, šustící rákosí, kývající se stromy). Symbolicky se tak stávali součástí zahrady a ztvárnili jednu z funkcí zahrady, budované jako jeviště barokního divadla. V rotundě Květné zahrady byla připomenuta původní funkce „vodního pavilonu“ realizací aktivity vodní hudba – hra na hudební nástroje evokující tečení vody. Spontánně pak navázal zpěv písní. Následovala prohlídka jednotlivých částí rotundy s možností haptického poznávání výzdoby, zejména kamínkové mozaiky. Účastníci programu ji mohli ztvárnit kladením kamínků dvou barev na připravené pracovní podložky. K příjemné atmosféře přispěla hostina v trávě. Účastníci měli možnost konzumovat hrozny a osvěžit se nápojem. Rovněž byly připraveny bylinky pro možnost vnímání vůní zahrady. V kolonádě Květné zahrady bylo možné voláním ověřit její akustiku. Dále se zde realizovala herní aktivita boření kuželek. Mimořádnou příležitostí byla prohlídka souboru afrických soch vystavených přímo v zahradě, velmi vhodných pro haptické poznávání. Program vrcholil pohybem v bludišti. Lektoři se s návštěvníky památky rozloučili v Čestném dvoře.

Délka programu 120 min.

Zdroje:

SLOWÍK, J., Komunikace s lidmi s postižením, Praha 2010.

Pomůcky, materiál:

flétna, obrázek satyra, Orfeovy hudební nástroje, dřevěné rámečky, kamínky dvou barev, kuželky, stolky, talíř s hrozny, bylinky 

Zahrada všemi smysly

Přátelské setkání v Květné zahradě Zahrada dotykem Vůně zahrady Vodní hudba v Rotundě Rotunda dotykem Tvorba kamínkových mozaik Chutě zahrady - hostina v trávě Bloudění v bludišti lze absolvovat i na vozíku Hra v kuželky

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Oba realizované programy se velmi vydařily ke spokojenosti všech účastníků. Naplnil se předpoklad potřeby zapojování různých smyslů, neboť ve skupině byli nevidomí, vozíčkáři a osoby s dalšími formami zdravotního a mentálního postižení. První skupinu tvořilo sedm klientů a tři doprovázející osoby, obdobně tomu bylo při opakování akce. U jednoho z klientů se v Rotundě vyskytla klaustrofobická reakce, díky dostatečnému doprovodu mohl program dále probíhat a současně bylo možné uspokojit potřeby chlapce, který prostor špatně snášel. Jedna z klientek potřebovala mít neustále zaměstnané ruce, a tak trhala větve živých plotů apod. Zahrada toto v daném rozsahu „snese“. V rámci aktivity „kamínkování“ by bylo vhodné příště využít ostré kamínky a oblázky namísto pouhého využití kamínků dvou barev. Tak by byla práce s kamínky vhodnější pro nevidomé.
V reakci na realizování programu bylo v médiích uveřejněno několik článků, které zajistily akci publicitu a značný ohlas veřejnosti. Dále byla aktivita prezentována ve sborníku Ingredere hospes 2013, který vydává NPÚ ÚOP v Kroměříži. Velkého ohlasu se aktivitě dostalo také v rámci prezentací na odborných edukačních seminářích. Zkušenosti nabyté v rámci programu iniciovaly rozhodnutí zaměřit v roce 2014 žádost o dotaci z programu Podpora památky UESCO na realizaci programu pro tento typ návštěvníků památky s vědomím, že z dotace pořízené materiálně-technické zázemí ocení také další cílové skupiny.      

Problémy - rizika

•    Různé druhy handicapů klientů
•    Nepředvídatelné chování účastníků programu (např. strach z prostoru, dané aktivity, ničení výzdoby)
•    Zdravotní rizika (např. epilepsie)
•    Hlučné práce v zahradě rušící aktivity, u kterých je důležitý sluch
•    Nepříznivé počasí 

Předpoklady

•    Adekvátní volba prostředí pro aktivitu jako prevence vzájemného stresování se
•    Program zapojující různé smysly – jednoduché aktivity
•    Aktivní účast personálu na programu – dostatečně početný doprovod 
•    Výběr účastníků programu personálem, sdělení informací o příchozí skupině
•    Personální přístup
•    Flexibilita v průběhu programu – reagování na potřeby účastníků programu
•    koordinace s zahradníky v závislosti na provádění hlučných prací

Doporučení pro další realizace:

Viz celkové hodnocení