Černá, barva uhlí, rodiče s dětmi, ZŠ

Autor:

Mgr. Květa Jordánová, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Ostravě

 

Spolupráce:

Zuzana Vodehnalová - Správa Dolu Michal, Národní památkový ústav
 

Anotace:

Edukační program, který je určený především nejmladším návštěvníkům památek v doprovodu rodičů, navazuje tematicky na sérii již nabízených programů Edukačního centra Ostrava. Ústředním motivem je tentokrát uhlí, jeho vznik, těžba a krajinné změny, které nastaly po jeho efektivním využití v průběhu průmyslové revoluce. Účastníci programu se blíže seznámí s pojmy: uhlí, průmyslová revoluce, karbon, perm nebo parní stroj.  Nedílnou součástí programu jsou i výtvarně-technické dílny, ve kterých účastníci programu zúročí nejen načerpané informace, ale především počitky získané nezaměnitelnou atmosférou prostředí technické památky Důl Michal.

Klíčová slova:

uhlí, průmyslová revoluce, karbon, perm, parní stroj, mlýn
 

Místo a realizace:

Cechovna Dolu Michal, Ostrava - Michálkovice
 
 

Celková doba realizace:

60 - 80 minut, program byl realizován červen - srpen 2014

Popis projektu:

Kontext:

Edukační program tematicky navazuje na stávající programy[1] pro danou cílovou skupinu, a rozšiřuje tak probíranou problematiku, čímž dochází k cílenému „usazování“ technické památky do širšího kontextu. Uhlí, jeho vznik, nález, využití a důsledky, které těžba představuje pro krajinu, jsou navíc témata probíraná v rámci výuky na ZŠ. Nabízí se tedy předpoklad, že vyučující zvolí jako místo výuky autentické, a z hlediska dochovaných artefaktů podnětné prostředí kamenouhelného dolu, čímž dětem usnadní a zatraktivní vyučované téma. Závěrečné výtvarné dílny slouží k fixaci probrané problematiky a evaluaci. Motivací k této činnosti jsou dětem nejen netradiční materiály a výtvarné prostředky, ale i fakt, že výsledky jejich činnosti – 3D papírové modely, nástěnné malby, tematická výzdoba prostoru, nejsou po ukončení programu odstraněny, ale slouží jako podnětné prostředí a „kulisy“ pro stejnojmenný program, kde jsou cílovou skupinou návštěvníci s mentálním a kombinovaným postižením.

 
 

[1] Viz formuláře programů: Nahoře a dole v dole, Ograbule a ti druzí, Středověk na dole, Technická památka známá neznámá atd.

Východiska a hlavní cíle:

Výběr tématu souvisí se stanovenými strategiemi a cíli projektu (návaznost na RVP, uvedení technické památky do širšího kontextu). Nosnými prvky programu jsou dochovaný mobiliář dolu (zkameněliny, uhlí, parní stroj, halda s možností nálezu přesliček, kapradin atd.), autentické prostředí průmyslového objektu (stopy uhelného prachu, zatemnění, koncepce památkové ochrany v režimu tzv. „posledního pracovního dne“ atd.) a vlastní práce frekventantů programu, kteří svou činností vytváří „scénografické“ prostředí pro další návštěvníky. Ti na již vzniklou práci navazují a zapojují se do procesu předchozí tvorby. Základním momentem programu, který je poměrně náročný na přípravu prostoru a pomůcek, je tak možnost jeho dlouhodobé (v časovém horizontu sezóny) udržitelnosti.

Díky zvolenému konceptu práce a lokaci činnosti do prostoru bývalé cechovny, se ukázalo jako možné, po vytipování vhodného data, využít vybraný prostor dolu nepřetržitě po dobu jednoho měsíce, aniž by byly narušovány prohlídky nebo samotná atmosféra místa. Právě umístění programu se pro jeho zdárný průběh projevilo jako stěžejní. Cechovna je prostorově velkorysá (kapacita až cca 400 osob), prostá veškerého mobiliáře, střídmě osvětlená katedrálními okny (jedná se o jeden z mála prostorů objektu, kde je možné zatemnění a následná dataprojekce). I při předpokladu běžného provozu se navíc prostor dá vizuálně upravit tak, aby poskytoval intimní pracovní zákoutí pro děti pracující ve dvou skupinách a zároveň dostatek prostoru pro návštěvníky s průvodcem. Vzniklá výtvarná díla působení prostředí, které běžně slouží jako výstavní sál, nijak nedeklasují, naopak uvádějí téma hornictví do širšího kontextu.

 

Hlavní cíle:

- žák krátce vyslechne historii vzniku uhlí

- žák krátce vyslechne historii využití uhlí

- žák diskutuje ve skupince nebo s lektory o tématu v rovině: od vzniku uhlí po jeho využití

- získané poznatky ověřuje na edukačních pomůckách nebo autentických předmětech

- na základě získaných poznatků je schopen popsat změny v krajině v důsledku využití uhlí

- uvědomuje si význam efektivního využití uhlí pro rozvoj společnosti v 19. století

Cílová skupina:

rodiče s dětmi, MŠ, ZŠ (předškolní věk, mladší školní věk)

Obsah a průběh programu:

Program je organizačně poměrně náročný, vyžaduje navíc stálou přítomnost dvou lektorů. Před příchodem dětí jsou připraveny dvě stanoviště, včetně podkladů pro výtvarnou činnost, která předpokládá přichystání zázemí tvůrčího prostoru. Program má pevný rámec složený ze tří částí, jeho délku i náročnost je možné v průběhu přizpůsobit aktivitě a vyspělosti skupiny. Dvě úvodní části jsou stejně dlouhé, probíhají na odlišných stanovištích v odlišných scenériích (stanoviště navzájem vizuálně oddělena plachtou, přenosnou stěnou atd.), a každá trvá 15-20 minut. Třetí, závěrečnou část programu, tvoří výtvarně-technické dílny. Při nich se účastníci programu vrací zpět na libovolné stanoviště. Krátké úvodní slovo (seznámení s lektorem, stručné představení tématu) probíhá ještě před vstupem do cechovny, po vstupu do cechovny je doporučeno mlčet – důležitý je při vstupu moment překvapení.

 

Stanoviště 1  - vznik uhlí

Děti vstupují do předpřipraveného prostoru, který je v rámci možností zatemněn – na zemi je vytvořeno kruhové ohniště s hořícím plamenem (dřevo, uhlí, šišky, kameny, plamen je nahrazen velkou, pomalovanou sklenicí, ve které hoří svíčka), na zemi je dále sopka, větve, stěny i zem jsou pokryty kartony nebo balicím papírem, dle možností se různě povalují přesličky, kapradiny, lastury, z reproduktoru zní nahrávka pravěkých ještěrů. Děti si sesednou na zem, na kartony okolo ohně, a společně s lektorem diskutují o tom, v jaké době se octly, co vidí a co je asi čeká za téma… Lektor diskuzi řídí. Posléze pustí krátký film o vzniku uhlí, a po jeho projekci nechá děti, aby z připravených materiálů vybraly, co je uhlí, a co ne. Připraveny jsou různé druhy zkamenělin, různé druhy uhlí, rud, nerostů.  Po ukončení aktivity a shrnutí následuje práce se zkamenělinami a zopakování, jak vlastně uhlí vzniklo. Děti s lupami sledují otisky rostlin a živočichů, hledají v prostoru cechovny, který z předmětů asi mohl takovou stopu zanechat. Pro fixaci následuje práce s obrazovým materiálem, kdy děti ve skupinkách přiřazují k jednotlivým obdobím (karbon, perm) rostliny a živočichy. Následuje rozloučení s lektorem, společné sfouknutí „ohně“ a přesun na výchozí bod programu, kde čeká druhý lektor.  

 

Stanoviště 2  - průmyslová revoluce

Děti vstupují do předpřipraveného prostoru, který je v rámci možností zatemněn, vstupují s helmami a zapnutými čelovkami. Uprostřed prostoru jsou nachystané polštáře, ze země ční komíny (červené vodovodní trubky různého průměru s vatou jako kouřem), z kartonů jsou na zemi udělané koleje, na nich vozíky (pomalované bedny), na stěnu je promítána scenérie průmyslového města, scenérii doplňuje nahrávka motorů… Zdi jsou polepeny balicím papírem, starými novinami, kartony, šmíráky, chybnými technickými výkresy atd. Děti si sesednou na zem, na polštáře a společně s lektorem diskutují o tom, v jaké době se octly, co vidí a co je asi čeká za téma… Lektor diskuzi řídí. Na portfoliu s obrázkem řezu dolu si lektor ověří, zda děti ví, co je důl a k čemu v něm dochází, posléze děti samy na připravených profilech (archeobedny) ukazují, kde je uhlí a co je kolem a nad ním. Následuje diskuze o těžbě a využití uhlí. Děti jsou rozděleny do dvou skupinek, jedna dostane model vodního mlýna, druhá model parního stroje. Jejich úkolem je přijít na to, jak jednotlivá zařízení fungují. Spolu s lektorem pak spuštěním obou modelů demonstrují zjištěné. Následuje diskuze nad výhodami a nevýhodami využití uhlí, stále za přítomnosti obou modelů. Na promítané scenérii dále účastníci společně pozorují, co se stalo s krajinou, když byly do výroby nasazeny parní stroje… Následuje rozloučení s lektorem, vypnutí čelovek. Lektor děti odvede na výchozí bod.

 

Výtvarně-technické dílny

Lektoři vysvětlí dětem, co následuje, včetně motivace – vytváříte kulisy pro další návštěvníky. Dle vlastního výběru se mohou děti rozhodnout, zda budou spolu s rodiči (učitelem) nebo lektorem dotvářet „pravěk“ nebo „průmyslovou krajinu“. Odeberou se na příslušná stanoviště, kde je připraveno výtvarné zázemí, prostředky, klidové zóny, voda… Výtvarné aktivity, které děti mohou volit, jsou připraveny v kontextu s tématem – v pravěku otiskují na zeď a zem stopy rostlin, ještěrů, své stopy, křídou domalovávají přesličky atd. V průmyslu staví z kartónů silnice, továrny, vytváří elektrické vedení, razítkují pomocí šroubů a matic atd. Děti mohou stanoviště měnit dle nálady, momentálního nápadu. Po cca 25 minutách je činnost ukončena lektory. Děti si prostor prohlížejí a vyprávějí o tom, co společně vytvořily.

 

 
 

Výsledky aktivit:

pravěká krajina, průmyslová krajina

Zdroje:

Kol. autorů, Moje první encyklopedie Larousse, Jak se co dělá, Praha 2011.

Kol. autorů, Jak věci fungují, Praha 2010.

MACLEODOVÁ, J., Jak bylo skoro všechno vynalezeno, Praha 2011.

WEIS, R., Co, jak, proč? Vynálezy, Plzeň 2007.

Pomůcky, materiál:

výtvarné potřeby, potřeby na dotvoření atmosféry místa (kameny, přesličky, lastury, zkameněliny, uhlí atd.), model mlýnice, model parního stroje, archeobedny s vytvořeným profilem, 2 dataprojektory, zvukové nahrávky, zalaminovaný obrazový materiál, polštáře, helmy, čelovky, recyklovatelné odpadní materiály, šroubky, matice, razítkovací hmota, křídy, kartony, noviny 

Fotogalerie projektu:

01-1.jpg 01-10.jpg 01-11.jpg 01-2.jpg 01-3.jpg 01-4.jpg 01-5.jpg 01-6.jpg 01-7.jpg 01-8.jpg 01-9.jpg

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Prostředkem ke zhodnocení výsledků práce jsou výtvarné dílny, jejich průběh (motivace dětí, zvídavost, atd.) a diskuze s lektorem v průběhu programu. Právě přesah v podobě zanechání výtvarné práce pro někoho dalšího, kdo z ní bude čerpat, byla silným motivačním protředkem.