Stopy osudů školní skupina (ikonka)

Autor:

Mgr. Nikola Indrová, specialistka projektu Památky nás baví
Mgr. Dagmar Erbenová, Ph.D., První české gymnázium Karlovy Vary
 

Spolupráce:

Učitelé a studenti Prvního českého gymnázia v Karlových Varech (studenti historického semináře - pod vedením Mgr. Dagmar Erbenové, Ph.D., studenti kvarty víceletého gymnázia, zájemci z řad studentů z vyšších ročníků víceletého gymnázia či čtyřletého gymnázia)
Edukační centrum Bečov
Správa SZ Valeč v Čechách

Anotace:

Modul I. (baroko, barokní velkostatek)
Barokní část edukačního programu, „Stopy osudů“, je ve své pilotní fázi určena studentům Prvního českého gymnázia v Karlových Varech, jmenovitě žákům historického semináře pod vedením Mgr. Dagmar Erbenové, Ph.D. a dalším vybraným ročníkům uvedené školy.
 
Inspirací a jedním z hlavních zdrojů pro náplň barokní části edukačního programu je v praktické rovině především zámecký areál SZ Valeč a barokní prvky, které se v něm a v obci samotné dochovaly dodnes. V rovině teoretické je pak důležitým zdrojem zejména článek historika Petra Berana, Chvála Valče, který mapuje vývoj obce od 14. století až do roku 2001, kdy byl poprvé uveřejněn. Dalšími zdroji jsou např. Text k prohlídkám SZ Valeč od Ing. arch. Adély Poubové, SHP SZ Valeč z roku 1978 od Dr. M. Horyny a Dr. O. Novosadové, kopie dobových akvarelů jednoho z majitelů panství, hraběte Vincence Thurn-Valsassiny, vybrané mapy, aj.
 
Účastníci programu díky výše uvedeným materiálům dostanou možnost samostatně odkrývat alespoň částečně podobu lokality a života obyvatel barokního velkostatku.  Zároveň dostanou možnost kriticky zhodnotit a diskutovat nad sociokulturními proměnami venkova v historickém kontextu, a to především proměnu života obyvatel dané obce, a spolu s ní i proměnu podoby a funkce zámku i krajiny, která místo obklopuje.
 
Modul II. (Valeč a odsun)
Druhý modul edukačního programu, „Stopy osudů“, je ve své pilotní fázi opět určen studentům Prvního českého gymnázia v Karlových Varech, jmenovitě žákům historického semináře pod vedením Mgr. Dagmar Erbenové, Ph.D. a vybraným ročníkům jmenovaného gymnázia.
 
Inspirací a jedním z hlavních zdrojů pro náplň edukačního programu jsou jednak vzpomínky Josefa Škrábka a dále pak sborníky, které uspořádal Alfred Zeischka. Oba zdroje mapují historický vývoj obce Valeč a obsahují i výpovědi několika konkrétních odsunutých obyvatel obce. Dalšími zdroji jsou také dobový tisk (např. karikatury), dobové fotografie, statistické údaje, mapy, vybrané materiály legislativní povahy.
 
Především zprostředkované vzpomínky valečských rodáků nabízejí žákům možnost nahlédnout do života městečka v konkrétním historickém období a kriticky se zamyslet nad sociokulturními proměnami života jeho obyvatel.  Formou komparace současné podoby vybraných míst s dobovými fotografiemi budou porovnávat proměnu zástavby obce a podoby zámku i krajiny, která ji obklopuje.
 
Celkově by studenti měli v rámci programu získat prostor pro kritickou diskuzi a zamyšlení, nejenom nad soužitím Čechů a Němců v karlovarském pohraničí, ale nad proměnou života na venkově celkově, v rámci období počínající barokem až po současnost.

Klíčová slova:

Modul I.
baroko, barokní velkostatek, zámek, podzámčí, vesnice, vrchnost, poddaný, barokní kavalír, hrabě Špork, M. B. Braun, terénní výzkum
 
Modul II.
industrializace, odsun, vyhnání, transfer, revoluční garda, kolektivní vina,  domov - Heimat, dosídlení, kolektivizace, JZD, terénní výzkum
 

Místo a realizace:

Areál SZ  Valeč v Čechách – zámek a zámecký park, zámecká učebna
Obec Valeč v Čechách



 

Celková doba realizace:

Pilotní fáze barokní části programu byla realizována v rámci jednoho dne v listopadu 2014 se studenty historického semináře pod vedením Mgr. Dagmar Erbenové, Ph.D., z Prvního českého gymnázia v Karlových Varech.
Následně byl program otestován znovu v červnu 2015 s vybranými studenty z různých ročníků daného gymnázia, bez zaměření na studenty historického semináře, aby tak byla vyzkoušena atraktivita náplně programu i pro studenty nenavštěvující historický seminář. Během červnového pilotního testování bylo v rámci dvou dnů vyzkoušeno propojení barokní část programu s navazující částí programu týkající se vývoje lokality od konce 19. století, s důrazem na 20. století, až po současnost.
Posléze bude možné nabídnout obě části programu dalším zájemcům, resp. školám a realizovat jej v návaznosti na projevený zájem daných škol, přibližně však minimálně jednou ročně pro konkrétní zájemce. Navíc je pravděpodobné, že by se program v budoucnu uzpůsobil i pro základní školy v okolí, a dokonce se i individuálně přizpůsobil možnostem malotřídní ZŠ ve Valči.
Během podzimu 2015 je také přislíbena akreditace NIDV programu pro pedagogy, který by tak mohl být poprvé realizován již na jaře roku 2016.

Popis projektu:

Kontext:

Obec Valeč v Čechách  se nachází v Karlovarském kraji a svou polohou je tedy součástí českého pohraničí, resp. pohraničních oblastí na celém území České republiky, které se dnes souhrnně označuje také jako tzv. Sudety (cf. Čapka, Slezák, Vaculík 2005). Tyto oblasti byly charakteristické převahou německého obyvatelstva a nejinak tomu bylo i ve Valči.

Zároveň je pro podobu zástavby obce (zejména zámek, kostely, park, aj.) a její bezprostřední okolí typické zachování barokních prvků, které celkově obci i v současnosti propůjčují unikátní ráz. Barokní architektura, a některé dodnes zachovalé komponenty tehdejší barokní podoby zámeckého parku, vznikly ve Valči zejména díky tehdejšímu vlastníkovi panství Janu Kryštofovi Štampachovi, který byl první, kdo do Valče pozval italské architekty, Francesca Bareliho a Giovaniho Antonia Biana Rossu, ke konci 17. století. Další významný počin, který se podílel především na podobě krajiny v okolí obce, bylo zavedení tradice ovocnářství rodem Korbů z Weidenheimu, kteří vlastnili panství mezi léty 1798 až 1890. Ovocné sady sice v současnosti ve většině případů nejsou využívány a jsou zarostlé nálety, i tak však lze v krajině vyčíst jejich pozůstatky a někteří vlastníci pomalu přistupují k jejich revitalizaci.

V meziválečném období se toto území vyznačovalo proměnlivými stupni napětí, které panovalo mezi českým a většinovým německým obyvatelstvem. Záminku pro zostření vztahů mezi těmito skupinami zavdávalo zejména citelné úřední prosazování českých zájmů, jež se promítalo do každodenního života místních obyvatel (Škrábek 2005). V rámci událostí roku 1938 přijela do Valče německá armáda, která byla většinou místních Němců vítána s nadšením, ale i mezi nimi se našli jedinci, kteří ono nadšení nesdíleli. Ve stejnou dobu velká část českých či smíšených rodin Valeč pod tlakem okolností radši opustila. Během války žilo v městečku i mnoho válečných zajatců různých národností, kteří porůznu pracovali u německých rodin. Navíc, ke konci války začali do Valče přicházet i německé rodiny evakuované před spojeneckým bombardováním, či prchající před Rusy. Již v červnu roku 1945 také začíná odsun německých valečských obyvatel, avšak některým rodinám bylo dovoleno zůstat, ať už z politických důvodů, či jiných. Po válce do Valče přijíždí noví osídlenci, převážně českého a slovenského původu, avšak později přichází i vlna Čechů z Polska.

Od té doby se začala obec postupně proměňovat, bylo zbouráno několik původních domů a naopak do zástavby přibyly v období totality obytné domy, které tehdy sloužily jako byty pro pracovníky místních státních statků (jmenovitě JZD Valeč a Státní statek Žlutice), což podstatně změnilo například podobu návsi. V období mezi lety 1880 až 1945 mělo městečko až tisíc stálých obyvatel, v současnosti jejich počet dosahuje přibližně čtvrtiny z onoho počtu. Nicméně odsunutí obyvatelé Valče, či jejich potomci, se od roku 1990 až dodnes každoročně setkávají ve Valči (Škrábek 2005).

Z historie obce je patrné, že se na jejím vývoji značně podepsaly nejenom válečné a poválečné události. Navíc, je zde stále možné objevit připomínky původního německého osídlení. Nutno podotknout, že především na současné podobě okolní krajiny se do značné míry podepsaly i události z 90. let následující po tzv. Sametové revoluci, jmenovitě pak restituční procesy.

Právě z výše uvedených důvodů se tato lokalita přímo nabízí jako určitý mikro-prostor pro studium sociokulturních proměn venkova v České republice od dob baroka, přes stěžejní události 20. století až do současnosti.

Východiska a hlavní cíle:

Program vzdělávacího centra v areálu zámku Valeč si klade za cíl poskytnout prostor pro zamyšlení nad sociokulturními proměnami venkova v oblasti pohraničí, konkrétně v obci Valeč a jejím okolí, od doby baroka, přes 19. a 20. století až do současnosti. Hlavními tematickými okruhy by měly být: období baroka, proces industrializace a modernizace, Velká válka, období 1. ČSR, období let 1938 - 1945, poválečný odsun německých obyvatel, kolektivizace, období normalizace, 90. léta - restituce a privatizace.

Výše uvedené tematické okruhy by měly být probírány v návaznosti především na náplň historického semináře studentů Prvního českého gymnázia v Karlových Varech, pod vedením Mgr. Dagmar Erbenové, Ph.D., ale i studentů celých vybraných ročníků z daného gymnázia, v rámci vybraných témat výuky dějepisu. Zejména pak bude kladen důraz na uchopení konkrétní problematiky vždy v kontextu dané doby spolu s jejími možnými příčinami, ale i důsledky pro současnou generaci, aby tak bylo umožněno kritické a komplexní zhodnocení dané problematiky.

Inspirací a klíčovými zdroji pro náplň edukačního programu jsou knihy valečských rodáků, J. Škrábka a A. Zeischky, a článek Petra Berana, které nejenom popisují vývoj dané lokality ve vybraných obdobích. Knihy prvních dvou uvedených autorů poskytují výpovědi některých odsunutých obyvatel městečka, a líčí tak zdejší soužití Němců s Čechy a jejich osudy v rámci období před, během, ale také po skončení druhé světové války. Poslední uvedený článek pak nabízí souhrnný obraz lokality napříč obdobími vybranými pro náplň programu. Nedílnou součástí podkladů jsou však i dobové fotografie, mapy, materiály legislativní podoby, a další vybrané prameny, které jsou postupně získávány z archivu KV kraje.   

Účastníci programu tak dostanou možnost vžít se do života městečka v rozmezí od období baroka v českých zemích až po současnost, prohlédnout si zmiňovaná místa v dnešní podobě a některá z nich i porovnat s dobovými fotografiemi, což jim posléze umožní celkově reflektovat sociokulturní proměny života na venkově.

 

Cílová skupina:

Studenti SŠ a jim odpovídající ročníky gymnázia

Cílová skupina může být po odzkoušení pilotních programů přehodnocena či rozšířena na první i druhý stupeň ZŠ a odpovídající stupně víceletých gymnázií, a také pedagogy společenskovědních oborů.

Obsah a průběh programu:

Podrobně viz Obsah a průběh programu - dokument ke stažení.

MODUL I.

Začátek programu se odehrává v učebně, ve správní budově zámku, kde lektor spolu s účastníky metodou tzv. brainstormingu zopakuje a popř. upřesní základní prvky barokního slohu, o kterých se studenti učili již ve škole, a které mají posléze sami vyhledávat při vlastním terénním výzkumu v areálu zámku a v obci. Zároveň jsou účastníci rozděleni do pracovních skupin, jsou jim rozdány mapy, zápisníky a je jim vysvětleno zadání celého programu.

Program pokračuje letmou prohlídkou zámku spolu s lektorem, aby se tak účastníci mohli seznámit s daným prostorem. Lektor při této prohlídce nepodává studentům detailní informace ohledně objektu a areálu zámku, protože studenti mají během svého terénního výzkumu za úkol tyto informace zjistit sami a mají možnost se do zámku kdykoliv vrátit. V podstatě tak zámek slouží účastníkům programu jako jakási rozhledna do širšího okolí.

Po prohlídce studenti dostávají rozchod, v rámci kterého sami vyhledávají barokní prvky jak v zámeckém areálu, tak v přilehlé obci, a sbírají tak důležitá data pro pozdější tvorbu vlastních nákresů dané lokality v období baroka. Zároveň si během terénního výzkumu vyberou v zámeckém parku určitý počet označených soch a pořídí si jejich nákresy, či fotografie, s kterými budou posléze ještě pracovat.

Jakmile účastníci usoudí, že sesbírali pro ně veškeré důležité údaje, navrátí se do učebny a spolu s možností se občerstvit a odpočinout si, vytváří díky získaným datům a rozdaným podkladům vlastní nákres dané lokality, spolu s prezentací svých poznatků ostatním skupinám. Následně studenti prezentují ostatním své nákresy a vysvětlují, co je vedlo k jejich závěrům. Po prezentacích všech skupin odprezentuje lektor doloženou barokní podobu lokality a odhalí, a vysvětlí tak účastníkům prvky, které mohli opomenout. Zároveň je vedena diskuze, v rámci které se porovnávají závěry skupin a dochované informace o podobě lokality.

V další části programu – Sochař a socha - mají účastníci ve dvojicích za úkol vytvořit a ozdobit svého partnera z dvojice charakteristickými prvky vybrané sochy z parku. Poté se všichni přesouvají na zámecké terasy a účastníci mají čas, aby rozmístili své „sochy“ na vybraná stanoviště. Následně u každého stanoviště lektor odhalí pravá jména soch a ukáže účastníkům jejich dřívější možné rozmístění (nově možno využít místnost s 3D modelem zámku).

Nakonec se celá skupina účastníků i s lektorem vrací zpět do učebny, kde probíhá závěrečná diskuze ohledně průběhu programu a také jeho zhodnocení.

 

MODUL II.

Účastníci programu se s lektorem sejdou v zámecké učebně, kde proběhne představení a seznámení s lektorem a harmonogramem programu. Poté se celá skupina přesune do zámku (Braunova sálu), kde celý program začíná aktivitou „Zámek a jeho majitelé“, aby se tak žáci mohli seznámit s kontextem a historií valečského panství. Žáci se rozdělí do skupin, a ty pak pracují s připravenými erby jednotlivých majitelů panství a přiřazují k nim vybrané informace. Dílčí informace si pak doplní do pracovních listů a následně každá skupina představí ostatním jeden vybraný erb a rod, který k němu patří. Navíc si díky výhledu ze zámku utvoří i představu o rozloze a poloze obce.

Po skončení první aktivity se celá skupina přesune zpět do učebny, kde žáci v rámci aktivity „Kdo sem patří a kdo ne ?“ pracují s dobovými karikaturami německého a českého obyvatelstva, které mají v pracovních listech. Aktivita je založena na skupinové práci a kritické diskuzi nad konkrétní podobou jednotlivých karikatur. Odpovědi si samostatně zaznamenávají do pracovních listů a zároveň lektor zapisuje vybrané závěry na tabuli. Po analýze karikatur žáci společně pracují nad myšlenkovou mapou, resp. zaznamenávají do časové přímky důležité mezníky česko-německých vztahů. (Tato část vychází z předchozí přípravy ve škole. Měla by sloužit k opakování a vyzdvihnutí důležitých momentů pro samotnou terénní práci v obci.) Následně jsou žáci opět rozděleni do skupin (4-5 žáků), každá skupina tak představuje jednu rodinu, a posadí se k připravenému prostřenému stolu. Ve skupinách si pak žáci společně si přečtou úryvky ze vzpomínek pana Bielka a paní Lochschmidt, kteří popisují poslední měsíce války ve Valči. Posléze mají za úkol pokusit se jedním slovem charakterizovat situaci v obci, o které četli, zamyslet se nad ní a zapsat si své závěry do pracovních listů. Lektor mezitím vyvěsí na tabuli úryvky z dekretů a místní vyhlášku o povinnosti německého obyvatelstva nosit bílou pásku. Každá rodina pak vyšle k tabuli jednoho člena a ten všem ostatním sdělí, co se pro ně změnilo a Všichni členové rodiny si připevní pásku na ruku. Stručně si také zapíší to, jak vnímají jednotlivá opatření.

Následně lektor vybere 2 dobrovolníky a pošle je mimo místnost, kde jim zadá, jak mají cca po 2 minutách postupovat (na papíru jim předá napsaný text, který se naučí pro zadanou roli revolučních gardistů/četníků). Žákům v učebně pak cca po 2-3 minutách oznámí, že je neděle 24. 6. 1945, posvícení. V tu chvíli do místnosti bez ohlášení vtrhnou žáci, kteří čekali za dveřmi, a vykřiknou: „Evakuace, za 15 minut musíte být hotovi. Můžete si vzít pouze své příruční zavazadlo, bez dokladů s 250 markami pro čtyři členy rodiny. Podle pokynů si vezměte svoje baťohy a shromážděte se u kostela na náměstí ve stanoveném čase.“

Jakmile se všichni žáci shromáždí u kostela na návsi, přečtou si společně vzpomínky 2 bývalých obyvatel Valče na tuto událost. Posléze se celá skupina vydá po trase, kudy 25.6. 1945 museli vybraní němečtí obyvatelé Valeč opustit. Po cestě se žáci s lektorem zastaví u třešňového sadu a vyslechnou si čtené vzpomínky pana Škrábka, který tento pochod z onoho sadu tehdy pozoroval a později zaznamenal.

Po návratu do učebny diskutují žáci o tom, jak na ně celá aktivita působila, a co si z tohoto zážitku odnesli (diskuze o pojmech odsun – vyhnání – transfer. Jak by tuto situaci označili oni sami a proč? Co všechno podle nich mělo vliv na podobné jednání vůči německému obyvatelstvu). Na časovou přímku se poté pokusí zaznamenat sled událostí v období 1945 – 1946. Cílem je uvědomit si pojmy divoký a organizovaný odsun a jejich okolnosti. Žáci také dostanou od lektora dokument o konfiskaci nemovitého majetku odsunutých obyvatel a tabulku (nejsou součástí pracovních listů), která shrnuje pokles počtu obyvatelstva německé národnosti na Karlovarsku. Společně pak zkusí odhadnout dataci daných materiálů a diskutují nad tím, co vše bylo odsunutým obyvatelům zabaveno, a jaké důsledky mohl mít pokles počtu obyvatel.

V tuto chvíli si vybraný student/ka, který dostal materiály k domácí přípravě, aby mohl hrát pana Lorenze, člověka, který ačkoliv byl německé národnosti, tak pro své členství v komunistické straně, nebyl zařazen do odsunu, sedne do připraveného křesla a převypráví ostatním žákům svůj příběh. Žáci se naopak pokusí vžít do rolí nově přistěhovalých obyvatel a mohou panu Lorenzovi klást vlastní otázky. Následně již všichni společně diskutují o postavení pana Lorenze v obci.

Po aktivitě tzv. horkého křesla (pan Lorenz) dostanou žáci úryvky z „ dopisu domů“, který napsal v 70. letech rodák z Valče pan Otto Bräunl a vydají se sami zpátky do obce po trase míst, která jsou zmiňována v úryvcích. Do pracovních listů si pak zaznamenávají, jak se daná místa změnila, či ne, nebo zdali stále existují. Pokud to dovolí jejich vlastní vybavení (mobilní telefony) mohou si konkrétní místa i vyfotit, nebo alespoň zakreslit. V učebně pak každá skupina stručně představí svá zjištění a následně proběhne skupinová diskuze o proměnách lokality, jejich důvodech, vhodnosti aj. 

Na závěr celého programu představí lektor krátkou prezentaci o současném dění v obci a potencionálním vývoji venkovské oblasti do budoucna. Žáci si pak mohou vybrat mezi dvěma variantami domácího úkolu (reflexe), buď se pokusí napsat dopis domů očima odsunutého obyvatele Valče po 20ti letech života v Německu, nebo zpracují grafickou formou či písemnou (úvaha) projekt řešící budoucí vývoj dané lokality. Tyto práce, pokud učitel uzná za vhodné, mohou být zaslány zpět na zámek a lektor z nich pak průběžně zpracuje výstavu, která by měla být k vidění v interiéru zámku. Před rozloučením dostanou žáci prostor k diskuzi nad průběhem celého programu a jeho zhodnocení.

Výsledky aktivit:

Nákresy lokality a soch (MODUL I. - vytvořené v rámci programu samotnými studenty)

Prezentace (MODUL I. - vytvořené v rámci programu samotnými studenty)

Dopis domů (MODUL II. – viz II. část aktivity – Co znamená zůstat?)

Projekt: rozvoj Valče - grafická podoba, či psaná úvaha (MODUL II. – viz II. část aktivity – Co znamená zůstat? – možnost uspořádání výstavy výsledných prací přímo na zámku)

Fotodokumentace průběhu programu (MODUL I. , MODUL II. - bude pořízena pouze se souhlasem účastníků)

E-learningová příprava (MODUL I. , MODUL II.)

Hodnocení studentů (MODUL I., MODUL II.)

Zdroje:

BAŠTA, P., Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka, Praha 2011.

BERAN, P., Chvála Valče. Beran, Petr. In: Západočeský historický sborník / Plzeň : Státní oblastní archiv v Plzni 8, Plzeň 2003, s. 83-99.

HEROUT, V., Století kolem nás, Praha 1971.

Hrdina, A., I., Kacířský proces s hraběte F. A. Šporkem v právně-historickém a teologickém kontextu, Brno 2011.

JECH, K., Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy, Praha 2008.

Kybalová, L., Baroko a rokoko, Praha 2009.

PREISS, P., Boj s dvouhlavou saní. F. A. Špork a barokní kultura v Čechách, Praha 1981.

PREISS, P., František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách, Praha 2003.

ŠKRÁBEK, J., Včerejší strach, Praha 2002.

ŠKRÁBEK, J., Dějiny osobně prožité a protrpěné, Středokluky 2014.

ZEISCHKA, A., Kleine beitrage zur geschichte, kunstgeschichte, volskunde und familiengeschichte von Waltsch un umgebung, Společnost pro výzkum dějin města a panství Valeč, 1998.

Archivní fotografie

Materiály získané z archivu

Materiály týkající se zámeckého areálu (archiv SZ Valeč)

Mapy

Pomůcky, materiál:

Zalaminované mapy, odborná či tematická literatura (bude doplněno o zakoupenou literaturu), zápisníky, podložky a desky, psací potřeby, balicí papír, diaprojektor, fixy, lepidlo, fotoaparát, adekvátní oblečení.

Fotogalerie projektu:

Průzkum zámku Návrhy na umístění barokních soch v zahradě zámku Terénní průzkum v obci - hledání barokních stop Terénní průzkum v obci - hledání barokních stop Dokumentace barokních soch Zpracování výstupů Popis barokních soch Průzkum zámku Terénní průzkum v obci - hledání barokních stop Prezentace výsledků Školní příprava Školní příprava Školní příprava Školní příprava Školní příprava

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

MODUL I.

Program se setkal s úspěchem jak z řad účastníků, tak realizátorů. Studenti oceňovali možnost samostatné práce, skrze kterou si tak mohli prvky barokní slohu doslova osahat, a tak i lépe zapamatovat. Nedílnou součástí tak byla práce s dobovou historickou mapou a jejím porovnání se současným stavem lokality v reálném terénu. Zde vidíme jako nutné důkladnější přípravu ve škole (otázka orientace v mapě, zopakování symbolů na mapě atd.). Stejně tak je nutné lépe seznámit studenty s pojmem a fungováním barokního velkostatku. (typy staveb, zámek, podzámčí a jejich funkce) a na konkrétních příkladech ukázat žákům, co by se mohlo v dané lokalitě dohledat. Studenti by se pak mohli snadněji orientovat v obci a dohledávat konkrétní místa, která se zde zachovala.

Při další realizaci programu, je také potřeba vybírat termín s ohledem na počasí a roční období, jelikož realizace pilotního programu během listopadu byla krajní možností, zejména s ohledem na teplotu, déšť a mlhu. Zároveň se bude muset studentům důrazněji vysvětlit vhodná volba oblečení a obutí, které i přes předešlá doporučení nezvolili někteří z nich zcela vhodné.

Z důvodu špatného počasí v druhé polovině programu, nebyla část programu určená sochám realizována na zámeckých terasách (viz tabulka obsah). Při další realizaci programu bude nutné s účastníky podepsat poučení o bezpečnosti, jelikož zámecké terasy nejsou běžně přístupné návštěvníkům, s ohledem na jejich technický stav, a zároveň bude nutné účastníky upozornit a nechat podepsat poučení o zákazu vstupu do vybraných míst v rámci zámeckého parku, kde hrozí pád stromů.

 

MODUL II.

I druhý modul programu se setkal s úspěchem jak z řad účastníků, tak realizátorek. Přestože první testování modulu proběhlo ve třídě kvarty v budově gymnázia, kde jsme s ohledem na realizaci pouze v jedné místnosti a také účasti mladších studentů očekávali menší zájem studentů, byly jsme nakonec mile překvapeny projeveným zájmem alespoň části z nich. Navíc jsme s ohledem na výše uvedené do programu pro žáky zařadily i jednu z aktivit barokního modulu – Sochař a socha – která sklidila největší úspěch. Pilotní vyzkoušení programu s mladšími studenty, ukázalo očekávané předpoklady, že program je nutné pro mladší děti „zjednodušovat“ a „zkracovat“.

Aktivity se ukázaly jako vhodné i pro běžnou školní výuku - (učitel může zařadit některé z nich do svého výkladu o odsunu – např. vážení, promítnout cestu, po které šel divoký odsun a číst se studenty vzpomínky atd.) - minimálně jako motivace k následné návštěvě zámku a procházce po místech, se kterými se již žáci setkali ve škole ve formě projektového vyučování. V neposlední řadě je tento připravený materiál možné použít i ke konkretizaci dobové reality bez další návaznosti. Nebudou tak naplněny všechny cíle samotného vzdělávacího programu, nicméně i to je podle nás cesta, jak využít, byť nepřímo, materiály o konkrétní lokalitě pro školní edukaci.

Další pilotní testování programu se staršími studenty druhého ročníku přímo ve Valči proběhlo v červnu 2015. Studenti ocenili možnost vžít se do konkrétních osudů lidí, jak skrze četbu vzpomínek odsunutých obyvatel Valče, tak díky procházce po trase odsunu. Během diskuzí studenti kriticky uchopili dané téma a byli schopni přemýšlet a definovat různé perspektivy pohledů na dané historické období. Dle našeho názoru by bylo možné podobný výstup očekávat i u žáků 9. tříd a kvart víceletého gymnázia, pokud by jim k tomu byl poskytnut větší časový prostor, a zároveň by program proběhl přímo na místě, tj. ve Valči.

Některé studentky z této červnové skupiny dokonce absolvovaly dvoudenní program (Modul I. + Modul II.), jelikož do Valče přijely v oba dva možné dny. Studentky po oba dva dny hodnotily každý z modulů pozitivně a reflektovaly dokonce i výhodu absolvování obou modulů v návaznosti po sobě, jelikož tak mohly vybraná témata nahlédnout v širším kontextu.

Ohlasy účastníků:

Účastníci, popř. přítomní učitelé po skončení programu vyplní dotazník.

 

Doporučení pro další realizace:

Důrazněji studentům vysvětlit vhodnou volbu oblečení a obutí.

Připravit poučení o bezpečnosti ohledně zámeckých teras a vybraných lokalit se zákazem vstupu v areálu zámeckého parku. Ze strany školy je nutné zajistit sponzora ohledně dopravy do Valče.

V závislosti na ročním období, v kterém bude program realizován, je také nutné s předčasem domluvit včasné vytopení učebny a zajistit lepší vybavení týkající se přípravy teplých nápojů.