Vidění proměn bez bariér (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Kroměříži

Spolupráce:

Bc. Erika Hanzalová a Mgr. Jaroslava Krystková, DiS., Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR
Ing. Lenka Křesadlová, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Kroměříž, Metodické centrum zahradní kultury
Ing. Jitka Gajdoštinová, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Kroměříž
MgA. Naďa Rezková, Národní památkový ústav, Edukační centrum Telč

Anotace:

Návštěva saly terreny Arcibiskupského zámku v Kroměříži skupinou nevidomých a slabozrakých, při které je akcentováno téma proměn v návaznosti na dílo básníka Ovidia. To odráží bohatá sochařská a malířská výzdoba sálů. V rámci programu jsou připraveny příležitosti pro haptické poznávání, čichové, sluchové a chuťové vjemy, jednoduché dramatické prvky. Popisný výklad lektora je obohacen o výpovědi nevidomých, jak během programu vnímají prostor. Jen skrze součet těchto sdělení je možné plně interpretovat nádherný prostor saly terreny.

Klíčová slova:

Kroměříž, Arcibiskupský zámek, sala terrena, Ovidiovy Proměny, proměna, stálost, antické báje, štuková výzdoba, grotta, nevidomí, slabozrací, podobenství o jeskyni

Místo a realizace:

Sala terrena Arcibiskupského zámku v Kroměříži 

Celková doba realizace:

červenec – srpen 2014 -  přípravná fáze projektu
20. srpna 2014 – realizace programu - délka 90 min.
srpen 2014 – vyhodnocení a publicita projektu

Popis projektu:

Kontext:

Pro salu terrenu Arcibiskupského zámku v Kroměříži byly v předchozích měsících vytvořeny a vyzkoušeny edukační programy, určené různým cílovým skupinám (viz programy Zachraňte Narcice, Tři tajemství, Mezi proměnou a stálostí a Narcis v nás). Ze zámeckého komplexu se jedná o jeden z mála prostorů, které jsou bezbariérově přístupné. Nevznikají zde obtíže s pohybem, neboť zde není režim vytyčených návštěvnických koridorů. Absentuje zde také velký návštěvnický tlak na využívání prostoru, neboť většina návštěvníků zámku směřuje do jeho historických sálů v prvním patře.

Východiska a hlavní cíle:

Pro klienty organizace SONS byl na jaře v roce 2014 připraven program v Rotundě Květné zahrady u příležitosti výstavy kamélií, který se setkal s velkým ohlasem všech zúčastněných. Přímo v sale terreně se účastnil jednoho z programů pro žáky gymnázia nevidomý chlapec, pro kterého byly modifikovány některé části programu.

Hlavním cílem projektu je zprostředkovat nevidomým a slabozrakým prostor saly terreny s akcentem na téma proměny, které se odráží ve výzdobě tohoto unikátního raně barokního prostoru. Věčnou pravdivost vyprávěných mýtů má možnost účastník programu ověřit na vlastím životě.

Realizací dialogické výpovědi o vnímání památky je dále docílena její plnohodnotnější interpretace v souladu se závěry Platónova podobenství o jeskyni: k pravému poznání lze dojít jen skrze dialog.

Cílová skupina:

nevidomí a slabozrací

Obsah a průběh programu:

Vstup do saly terreny ze zahrady

 
A – Centrální sál – živel vzduchu
- Stimulace - shromáždění účastníků programu v centrálním sále, výzva ke ztišení – zazní dobová barokní hudba (Vejvanovský, Krommer) 
- Lektor čte úryvek z Ovidiových Proměn a nastoluje téma: „Nic netrvá věčně zde na širém světě, všechno je v pohybu stálém, vše mění se v nestálý útvar. Jak vlna se za vlnou valí, jednu před sebou ženouc a druhou sama jsouc hnána, zrovna tak utíká za časem čas a za nimi spějí stále období nová; co bylo, to za sebou máme, to, co nebylo, vzniká a každý okamžik je nový.“  
- Základní historie saly terreny s akcentem na osobu Karla Lichtensteina – PROMĚNA kraje, zámku zahrad včetně saly terreny
- popisný výklad Centrálního sálu s akcentem na sochu Merkura, patrona poutníků


 B Sál jara a léta – živel země
– informace o sálu Jara a léta – proměna semene v rostlinu
– zaměření pozornosti na sochu Narcise (popisný výklad)
– Uvození příběhu: Vy se celoživotně potýkáte se ztrátou zraku. My si teď budeme vyprávět příběh člověka, který v jistém smyslu také ztratil zrak
– vyprávění příběhu o Narcisovi se zapojením účastníků programu: opakují poslední slovo při přerušení vyprávění – odkaz na trest Nymfy Échó. (Ovidius, 1974, s. 95-100)
– Dotaz: V čem si myslíte, že spočívala slepota Narcise? Tímto druhem slepoty vy netrpíte. Důkazem toho je, že jste tady dnes se svými přáteli. Pojďme teď symbolicky zlomit Narcisovo prokletí. Výzva k podání si ruky s nejbližšími přáteli.    
– PROMĚNY ročních období: vyprávění o Ceres – příběh o milující
mamince a strašlivé tchýni (Ovidius, 1974, s. 148-155).
– dialog: s čím máte spojena jednotlivá roční období? Co se vám pojí s jarem, létem…? 
– představení štukové výzdoby saly, možnost haptického kontaktu s edukační pomůckou – výřezem štukové výzdoby, 
identifikace plodů – PROMĚNA skutečných plodů do podoby štukové výzdoby dle invence štukatérů
– dramatizace vyprávění o Panovi a Syrinx (Ovidius, 1974, s. 50-51) – Lektor vypráví příběh a účastníci aktivity se pohybují a vydávají zvuky v reakci na vyprávění. Aktivitě předchází „divadelní zkouška“ vyzkoušení si zvuků a pohybů, které budou uplatněny. V závěru mají možnost účastníci programu vyzkoušet si nebo si poslechnout hru na panovu flétnu.

 
C Apollónova grotta – živel vody
– přechod do grotty – lektor zaměří pozornost účastníků aktivity na změnu, PROMĚNU akustiky
– haptické poznávání stěn z tufu, kůry dubů, mušle
– podobenství o jeskyni (Kunzmann, Burkard, Wiedermann, 2001, 41). – Lektor představuje prostor jako odraz Platónova podobenství o jeskyni. Podle něj to, co kolem vidíme, jsou jen stíny skutečnosti. K pravému poznání vede teprve dialog – „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné." (A. Exupéry) "Já nemůžu vidět prostor v plné kráse bez vás." Lektor vyzve účastníky programu, aby si s ním na chvíli vyměnili role: "Zkuste teď vy říkat, jak vnímáte prostor, ve kterém se nacházíte, co vás tu zaujalo." 
– Lektor poděkuje účastníkům programu za to, že mu pomohli prostor představit a tím zhmotnit myšlenku Platóna. 
– Následně se všichni shromáždí kolem zaniklé fontánky – vypráví příběh o Apollónovi a Pýthónovi (Ovidius, 1974, s. 42) – nechává kolovat větvičku dubu. 
– následuje hra na hudební nástroje, s jejichž pomocí je do grotty navracen zvuk vody. 


D Sál podzimu a zimy – živel ohně
– přechod do sálu a jeho představení – haptický kontakt s mozaikovou výzdobou
– popisné představení sloupu osudu a alegorií slunovratů  - téma proměn – mládí stáří, dlouhý a krátký den. Dotaz lektora: Je pro vás zcela nevidomé podstatné pro váš pohyb to, zda je noc nebo den?  
– vyprávění příběhu o Apollónovi a Dafné – haptický kontakt s větvičkou vavřínu, vnímání její vůně. 
– V závislosti na čase a naladění skupiny – výzva lektora: zkuste si na chvíli představit, že jste se stali stromem, že vaše nohy vrostly do země jako kořeny, ruce a tělo se pokryly listím – setrvání v tichosti. Dotaz lektora: bylo by vám příjemné takto setrvat, nebo jste naopak rádi, že se můžete opět pohybovat? 


E Důlní grotta – pátý element
– popis interiéru dolu s poukazem na to, že zde lidé byly odkázáni více na hmat než na zrak, v dole pracovali koně, kteří časem přišli o zrak a ztaké psi.
– bilance – proměny – nejvyšší druh proměny pro křesťany – eucharistie, proměna člověka v okamžiku smrti do nové kvality. Přání lektora pro účastníky programu, aby dokázali měnit věci kolem sebe, sebe k lepšímu.

F Zakončení v centrálním sále
– zakoušení jedné z proměn – přípitek číší vína
– individuální možnost seznámit se s haptickým plánkem saly terreny pro dotvoření představy o tvaru a uspořádání místností, kterými jsme prošli.

– rozloučení se a odchod z prostoru 

Zdroje:

KUNZMANN, P. - BURKARD, F.-P. - WIEDERMANN, F., Encyklopedický atlas filosofie, Praha 2001.

MILTOVÁ, R., Mezi zalíbením a zavržením. Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě, Praha 2009.

OVIDIUS, Proměny, Praha 1974.

SLOWÍK, J., Komunikace s lidmi s postižením, Praha 2010.

ZATLOUKAL, O., Et in arcadia ego: historické zahrady Kroměříže, Olomouc 2004. 

Vidění proměn

Poznávání plodů - modely štukové výzsoby Hra na Panovu flétnu Haptické vnímání štukové výzdoby Haptické vnímání mozaikové výzdoby Dafné se změnila ve vavřín Haptické vnímání modelů štukové výzdoby Vodní hudba v Apollónově grottě Vodní hudba v Apollónově grottě Nad haptickým plánkem saly terreny

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Programu se zúčastnilo jedenáct nevidomých a slabozrakých a dvě doprovázející osoby. Většina účastníků byla „pouze“ slabozrakých, čtyři návštěvníci památky byli zcela nevidomí. Jeden lektor program vedl a další dva lektoři – zahradní specialisté – doplňovali jeho výklad o poznatky z oblasti zahradního umění, vedli dialog s jednotlivými účastníky programu a pomáhali zohledňovat jejich specifické potřeby, usnadňovali haptický kontakt atd. Jako pozorovatel se dále zúčastnil jeden z průvodců zámku.

Zařazení hudební ukázky v úvodu zajistilo naladění se na program. Lektor se musel vypořádat s novou zkušeností podávání popisného výkladu, vyvarovat se běžně používaných frází: „zde vidíte…“ a použít například formulaci: "Z výklenku ve stěně se na vás dívá socha", uvádět informace o velikosti sálů apod. Kromě výkladu zařazoval lektor informace o přítomnosti terénních nerovností, rozmístění židlí.

Jedním z vrcholů programu bylo vyprávění příběhu o Narcisovi. Účastníci se zapojili do tvorby ozvěny a správně určili povahu Narcisovy slepoty. Spontánně pak namísto podávání si rukou vytvořili kruh, aby bylo propojení všech ještě zjevnější. Velkému zájmu se těšily modely štukové výzdoby, které nevidomí a slabozrací brali do rukou v návaznosti na vyprávění. Přátelská atmosféra lidí, kteří se vzájemně znají, umožnila také realizaci dramaticky pojatého vyprávění o Panovi a Syrinx. Všichni účastníci programu se zapojili do vytváření zvuků. Velmi intenzivně vnímali také prostor Apollónovy grotty a následně někteří z nich popisovali, jak památku vnímají v návaznosti na vyprávění o podobenství o jeskyni. Všechny zaujala rovněž aktivita Vodní hudba. V sálu jara a léta se dotykem seznámili s mozaikami. Na základě popisu soch alegorií zimního a letního slunovratu se pak vyjadřovali nevidomí k tomu, jak důležité je pro ně, zda se pohybují ve dne či v noci. Vyprávění o Apollónovi a Dafné ozvláštnila možnost haptického poznávání větvičky vavřínu. Mimo hlavní komunikaci pak o podnětech vytvářených v rámci programu komunikovali také jednotlivě mezi sebou či lektory. Závěr programu byl věnován prezentaci hornické grotty, kde bylo shrnuto téma proměn s poukazem na to, že také člověk je schopen věci či sebe měnit. Pro zájemce byl připraven haptický plánek saly terreny, pomocí kterého si mohli doplnit svoji představu o prostoru, který navštívili.  Program byl zakončen přípitkem nad sklenkou vína, přičemž přípitek pronesla jedna z nevidomých účastnic programu. Za všechny zúčastněné ocenila program, který se jí velmi líbil.

Realizací programu byla potvrzena vhodnost saly terreny k realizaci aktivit pro osoby se zdravotním omezením a to jak z hlediska prostorového, tak také tematického (např. konfrontace nevidomých s Narcisovým zaslepením). Zařazením haptických, čichových, chuťových a sluchových podnětů i přizpůsobeným výkladem bylo možné památku plnohodnotně vnímat a interpretovat. Významně k tomu přispěly také výpovědi nevidomých o tom, jak vnímají památku oni.

Účastníci programu hned po jeho skončení bezprostředně vyjadřovali svoji spokojenost, návštěva sálů pro ně byla velkým zážitkem.      

Ohlasy účastníků:

Účastníci programu hned po jeho skončení bezprostředně vyjadřovali svoji spokojenost, návštěva sálů pro ně byla velkým zážitkem.

 

Hodnocení programu doprovázející osobou Mgr. Jaroslavou Krystkovou, DiS.

„Ve středu 20. 8. 2014 jsem měla možnost navštívit sala terrenu a být tak svědkem mimořádného výkladu včetně akustického a hmatového doprovodu. Pan Hudec spolu s pracovnicemi Národního památkového ústavu mi zprostředkovali jedinečný zážitek. Prostory zámku, které byly na první pohled chladné a prázdné, se na krátkou chvíli roztančily hlasem dešťových holí, panovy flétny a lidských ozvěn. Sochy, mrtvé kusy kamenů tyčících se tupě na svých podstavcích, začaly vyprávět osudy řeckých bohů a bohyň. Grotty připodobňující návštěvníkům pocity chladných, nehostinných jeskyní mi umožnily představit si, že jsem vstoupila do údolí starých skalních hor. Vše bylo ve chvíli vyprávění na dosah lidských rukou. A skutečně jsem si mohla, spolu s ostatními návštěvníky, osahat štukovou výzdobu sálů, která nám byla přinesena z kleneb a stropů sálů prostřednictvím modelů ovocných plodů, zakusit vůni bobkového listu a pohladit lístky dubových větví.

Tímto vzkazem chci poděkovat všem pracovníkům, kteří se účastnili na přípravě a realizaci projektu vzdělávacích programů pro sala terrenu. Mé dojmy z této naučné prohlídky jsou hluboké. Díky vám :-) “

 

Z reakcí nevidomých a slabozrakých účastníků programu zaznamenaných při jejich návštěvě v rámci klubové schůze:

„Byly tam nevšední věci jako hučení větru, ke všemu jsme mohli přijít a osahat si, líbily se nám báje. Kolegyně nám moc pomáhaly, kde a čeho se dotknout.“

„Skvělé bylo, že to bylo jen pro nás, nikde jsme se nežduchali.“      

Doporučení pro další realizace:

Při repríze programu se někteří jeho účastníci necítili dobře při aktivních způsobech interpretace prostoru, jeden z nevidomých se dokonce vyjádřil, že se cítí trochu jako na terapii. Je tedy třeba vycházet vždy z naladění skupiny a respektovat, pokud některý z účastníků programu preferuje soukromý, intimní způsob poznávání památky, tedy způsob odpovídající běžné prohlídce památky s průvodcem.