Mezi proměnou a stálostí školní skupina (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Kroměříži
Ing. Lenka Křesadlová, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži

Spolupráce:

PhDr. Hana Havlůjová, Ph.D., Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze 
Bc. Vilém Čech

Anotace:

Návštěva saly terreny Arcibiskupského zámku v Kroměříži a její poznávání skrze vyprávění, hry, dramatizaci a kreslení. K realizaci programu a její následné motivační odezvě jsou využity pracovní listy. Program vedený lektorem pomůže účastníkům osvojit si základy antické mytologie a její odraz v zahradním umění i evropské tradici v širším slova smyslu. 

Klíčová slova:

Kroměříž, Arcibiskupský zámek, sala terrena, Ovidiovy Proměny, proměna, stálost, antické báje, štuková výzdoba, grotta, symbol, alegorie

Místo a realizace:

Sala terrena Arcibiskupského zámku v Kroměříži 

Celková doba realizace:

1. 2. – 31. 3. 2013 - předpřípravná fáze projektu: tvorba žádosti, personální a materiálové zajištění projektu (Podpora pro památky UNESCO – MKČR)
1. 4. – 30. 9. 2013 – přípravná fáze projektu – tvorba didaktického programu, výroba didaktických pomůcek
8/9/10 realizace programu v sale terreně - délka programu 90 min.
1.10. – 31.12. 2013 – prověřování a zhodnocení programu v rámci spolupráce se školami UNESCO v regionu, zapracování případných připomínek a doporučení ze strany pedagogů ZŠ 
V současnosti je program v nabídce edukačních programů Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži.

Popis projektu:

Kontext:

Sala terrena Arcibiskupského zámku v Kroměříži představuje jedno z nejvýznamnějších děl raného baroka v českých zemích, pro které je příznačné harmonické souznění malířské, sochařské a architektonické složky. V její výzdobě se uplatňují náměty z Ovidiových proměn prezentující antické mytologické příběhy, které byly tradičně implementovány do ideových programů šlechtických sídel. Opakuje se zde téma času, přírodních dějů a jejich přirozených i mytologických proměn. Toto transformované antické dědictví představuje jeden z pilířů evropské kultury. Každé generaci se tak nabízí objevovat zde pro sebe „mýtus, který se nikdy nestal, ale děje se pořád“. Lze hovořit o možnosti formovat zde svůj život v porozumění tradici a zpětně tak docenit hodnotu kulturního dědictví, skrze něž se děje výchově vzdělávací proces.

Přes nesporné umělecké kvality zůstává sala terrena stranou zájmu většiny návštěvníků zámku, kteří preferují prohlídku jeho historických sálů. Právě tím ovšem vzniká prostor a výzva pro edukaci: oživit tuto vynikající památku, aniž by bylo nutné vyrovnávat se s velkým návštěvnickým provozem. V neposlední řadě přispěla k volbě saly terreny skutečnost, že v trojici prostorných sálů a dvou přilehlých grottách je možný relativně volný pohyb.

Východiska a hlavní cíle:

Snahou lektorů bylo naplnit při návštěvě saly terreny vzdělávací potřeby jak žáků I. a II. stupně základních škol. Z tohoto důvodu vznikl vedle prezentovaného programu Mezi proměnou a stálostí ještě další program Tři tajemství, určený žákům I. stupně ZŠ. Ačkoliv mají programy řadu styčných bodů, přece se v řadě ohledů od sebe liší.  

Náplní programu je využití prostor saly terreny zámku, jako vstupní brány do Podzámecké zahrady, k prezentaci prolínání antické mytologie a zahradní kultury. Ve výzdobě této unikátní raně barokní architektury se uplatňují náměty z Ovidiových proměn prezentující antické mytologické příběhy, které byly tradičně vtělovány do ideových programů historických zahrad a parků. Ve štukové výzdobě se dále objevuje celá paleta květin a plodů propojující architektonickou a vegetační složku v organismu komplexního uměleckého díla památky zahradního umění. Právě toto propojení reálného světa přírody a světa mýtů by mělo být v realizovaném didaktickém programu akcentováno.

Program vedený lektorem pomůže účastníkům osvojit si základy antické mytologie a její odraz v zahradním umění i evropské tradici v širším slova smyslu. Žák rozumí funkci saly terreny, orientuje se v základním ikonografickém konceptu prostoru, rozlišuje základní témata a různé druhy výzdoby, zná některé příběhy z Ovidiových Proměn, vyjadřuje své pocity před ostatními.     

Cílová skupina:

žáci druhého stupně ZŠ

Obsah a průběh programu:


A – Centrální sál
Stimulace - shromáždění žáků v centrálním sále, výzva ke ztišení – zazní hudba z Letopisů Narnie nebo skladba The Beatitudes z filmu Velká nádhera.
Krátký výklad – seznámení účastníků programu se základními informacemi o prostoru, ve kterém se nacházejí
Hra – Hledání dvojic – protikladů (žáci obdrží cedulky s nápisem a hledají spolužáka, který má cedulku s protikladným pojmem (například vznikání – zanikání) 
- představení postavy boha Merkura. Žáci odpovídají na otázku, co by dnes charakterizovalo rychlého doručovatele zpráv.


B Sál jara a léta
- vyprávění o Ceres a Proserpině
- v závislosti na věku (s mladšími) realizace hry s obsazováním podložek na sezení
- představení štukové výzdoby saly terreny, možnost haptického kontaktu s edukační pomůckou – výřezem štukové výzdoby, 
identifikace plodů
- vyprávění příběhu o Narcisovi a jeho dramatizace za pomocí zrcátek, téma narcismu
- vyprávění o vzniku rákosí a jeho dramatizace formou ozvučené pantomimy, téma panického strachu, jemuž dal Pan jméno. Žáci odpovídají na otázku, jak jedná člověk v panice.

 
C Apollónova grotta
- vyprávění o Apollónovi
- zjišťování, z čeho je výzdoba grotty
- hra na hudební nástroje - ztvárnění Vodní hudby

- ztvárnění Platónova podobenství o jeskyni - vrhání stínů na zeď


D Sál podzimu a zimy
- seznámení se se sloupem osudu
- výklad k alegoriím slunovratů 
- rozdání pracovních listů a změna organizace prohlídky – individuální. Vzhledem k rozsahu pracovního listu lektor žákům doporučí, aby zatím věnovali pozornost jen výrazně označeným otázkám a úkolům, které by bylo obtížné po opuštění saly terreny splnit.


E Důlní grotta
- prohlídka grotty – hledání postav a detailů 
- Symbolické zakončení programu představuje  „ražba mincí“, otištění razítek do pracovního listu.

- Přání lektora, aby žáci dokázali měnit věci kolem sebe i sebe, podobně jako o tom vypráví výzdoba saly terreny.

 

Výsledky aktivit:

vyplněné pracovní listy

Zdroje:

OVIDIUS, Proměny, Praha 1974.

MILTOVÁ, R., Mezi zalíbením a zavržením. Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě, Praha 2002.

VALENTA, J., Metody a techniky dramatické výchovy, Praha 2008.

ZATLOUKAL, O., Et in arcadia ego: historické zahrady Kroměříže, Olomouc 2004.

Pomůcky, materiál:

pracovní listy, hmatové pomůcky (replika části štukové výzdoby, modely plodů ovoce a zeleniny, nacházející se ve štukové výzdobě), „dešťotvorné“ Orffovy hudební nástroje, kalimby, Panova flétna, laserové ukazovátko, CD přehrávač, přesýpací hodiny, vavřín, podsedáky čtyř barev, píšťala - koncovka, loutky satyra a Narcise, kabelková zrcátka

Mezi proměnou a stálostí

Hra s protiklady Poznávání modelů štukové výzdoby Práce s pracovními listy Vyprávění o Panovi a Syrinx Poznávání modelů štukové výzdoby Vodní hudba v grottě Vodní hudba v grottě

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Program pilotně vyzkoušeli žáci 8. ročníku ZŠ a trval 80 minut. V úvodu se opět osvědčilo využití hudby k naladění žáků na program. Koncept střídání výkladu s navazujícími herními aktivitami či prorůstání těchto složek, umožnilo udržet pozornost žáků v průběhu celého programu. I zde bylo ovšem namístě zkrátit prezentaci posledního ze sálů a změnit zde formu práce tak, aby nad zážitkem žáků nepřevážila únava.    

Po skončení programu obdrželi žáci dotazník obsahující jak znalostní otázky, tak také dotazy směřující k hodnocení programu. V naprosté většině byli schopni odpovědět, k čemu sloužila sala terrena, co inspirovalo její výzdobu a vzpomněli si také na jméno Narcise. Z programu nejvíce oceňovali herní aktivity, zejména Vodní hudbu, a v námětech na jeho zlepšení uváděli posílení této herní složky. Kritické připomínky se týkaly délky výkladu a rovněž k zapojení pracovních listů, které by někteří z žáků v programu oželeli. Na připojený dotaz, zda se k pracovním listům vrátili po skončení programu, odpovědělo kladně deset ze sedmnácti účastníků programu. V současnosti jsou proto promýšleny další způsoby jak využít potenciál pracovních listů.