Zahrada jako setkání rodina s dětmi (ikonka)veřejnost (ikonka)bez bariér (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Kroměříži

Spolupráce:

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) - pobočka Kroměříž

Anotace:

Opakované setkávání se s nevidomými v Květné zahradě s sebou přineslo příležitost obrácení rolí, kdy se nevidomí v rámci barokního festivalu Hortus magicus stali lektory a na vysoké kvalitativní úrovni prezentovali segment kulturního dědictví této památky UNESCO: modely štukové výzdoby Rotundy.

Klíčová slova:

Květná zahrada v Kroměříž, barokní festival, návštěvníci a uživatelé památky, nevidomí, integrace

Místo a realizace:

Květná zahrada v Kroměříži

Celková doba realizace:

návštěvnická sezona 2013-2014 – opakovaná realizace programů pro nevidomé a slabozraké, setkávání se v zahradě i v jejich komunitním centru
2013 - pořízení sady modelů štukové výzdoby s využitím dotačního titulu Ministerstva kultury ČR „Podpora pro památky UNESCO“
srpen – září 2014 – příprava programu
6. – 7. září 2014 – realizace akce
září 2014 – zhodnocení a publicita

Popis projektu:

Kontext:

V kroměřížských památkách UNESCO byly pro nevidomé a slabozraké návštěvníky památky opakovaně připraveny speciální programy, ať už samoobslužné v podobě naváděcího systému DINASYS, či lektorované.  Předmětem interpretace byla Květná zahrada, Rotunda u příležitosti výstavy kamélií, skleníky při téže příležitosti a zámecká sala terrena. Nejužší spolupráce byla přitom navázána se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých, která má svoji pobočku v Kroměříži. 

Východiska a hlavní cíle:

Připravené lektorované programy na jednu stranu velmi dobře zohledňovaly specifickou potřebu nevidomých - poznávat památky způsoby, které překovávají jejich handicap a to v souvislosti se zapojením různých smyslů, popisného výkladu, realizací programu v malých skupinkách, zvolenému tempu aj. S ohledem na živý dialog s lektory při programech, přítomnost doprovázejících osob a přátelskou atmosféru, nedocházelo k efektu sociální izolovanosti.  Přeci se však stalo ambicí lektorů ještě více nevidomé či slabozraké integrovat při interpretaci památky a současně zachovat kvalitu tohoto procesu. Nemít pouze prezentaci „PRO“ nevidomé, ale realizovat prezentaci „S“ nevidomými, v duchu myšlenky Platona z Podobenství o jeskyni: Metodou vedoucí k rozpomenutí (poznání) je dialog.  
Příležitostí k tomu se stalo otočení rolí lektor – návštěvník památky - v rámci realizace barokního festivalu Hortus magicus, spojené se znovuotevřením Květné zahrady po rozsáhlých opravách.  Velkolepé akce se zúčastnilo dva a půl tisíce návštěvníků. V programové nabídce festivalu byly mimo jiné zařazeny celodenní herní aktivity, které probíhaly po oba dva dny trvání festivalu a byly organizovány formou stanovišť. Zájemci je mohli navštěvovat v libovolném pořadí a čase. O jejich poloze byli informováni v programu festivalu, jehož součástí byla i mapka. V terénu byla stanoviště označena „terči“ na kůlech s kresbou vavřínového věnce. Dětem sloužily jako motivace k účasti herní karty s prostorem pro otisk razítek. Stanoviště byla následující: Ateliér alegorie (ztvárňování zaniklých soch světadílů), Ateliér geometrie (skládání plánků zahrady z papíru), Ateliér tance, Bludiště (házení kroužků na trofej Mínotaura uprostřed bludiště), Hra v kuželky, Vodní hudba (navracení zvuku tekoucí vody v místech se zaniklý vodním prvkem za pomoci hudebních nástrojů), Zahradní sochařský ateliér (fyzické ztvárňování principů osové symetrie) a Mozaikování (tvorba mozaiky z kamínků různých barev). K poslednímu uvedenému stanovišti byla přiřazena také prezentace modelů štukové výzdoby Rotundy v kontextu této stavby. K její realizaci byla přizvána čtveřice nevidomých žen.
Cílem realizace herních aktivit v rámci festivalu bylo umožnit návštěvníkům stát se skutečnými uživateli zahrady, a zároveň  jim poskytnout možnost dotvářet ji skrze hru.  
Cílem spolupráce s nevidomými je interpretovat a prezentovat výzdobu Rotundy v Květné zahradě jejich prizmatem v interakci s vidícími návštěvníky památky.

 

Cílová skupina:

nevidomí v rolích lektorů a vidící návštěvníci barokního festivalu

Obsah a průběh programu:

- přivítání návštěvníků, klasifikce: věk, muž, žena, dítě
- lektor vyzve k haptickému poznávání připravených modelů štukové výzdoby, vyzve účastníky aktivity k nasazení si škrabošky. Následně jim podává jednotlivé štukové modely plodů. Úkolem návštěvníků je hmatem rozpoznat druh ovoce či zeleniny.
 - po sejmutí škrabošky dochází k ověřování, zda byly plody správně určeny. Lektor doplňuje další informace o méně známých druzích ovoce a technice štuku. 
- lektor upozorní, že originální štuková výzdoba se nachází v Rotundě a pozve přítomné k její návštěvě. Krátce jim ji představí s využitím haptického půdorysu stavby.  
- v případě zájmu podávají lektoři rovněž informace o prezentovaném Braillově písmu, čtou úryvky z připravených knih a nechávají návštěvníky vnímat toto písmo dotykem 
- v závěru umožňují dětem narazit si v herní kartě razítko

 

Výsledky aktivit:

vyplněná herní karta (v případě dětských účastníků programu)

Zdroje:

SLOWÍK, J., Komunikace s lidmi s postižením, Praha 2010.

GAVENDA, M., LOSOS, L., Štukatérství, Praha 2010.

Pomůcky, materiál:

modely štukové výzdoby – jednotlivé plody, celky, texty s Braillovým písmem, škrabošky na oči, herní karty, razítko  

Zahrada jako setkání

Muž hapticky poznává štukový model dýně za asistance nevidomých žen Nevidomá žena nabízí chlapci štukový model dýně k poznávání dotykem Chlapci se seznamují s Braillovým písmem Rodina se seznamuje s Braillovým písmem Při setkávání s nevidomými byla nezřídka živá diskuse Skupinka návštěvníků stanoviště Na stanovišti byl k dispozici i haptický model půdorysu Rotundy Jeden z modelů štukové výzdoby

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Aktivita probíhala po oba dva dny trvání festivalu od 10:00 do 17:00 před vstupem do Rotundy. Poznávání modelů štukové výzdoby s nevidomými jí dodalo na atraktivitě a emočním náboji. Do aktivity se rády zapojovaly děti i s dospělými. Lektorky dokázaly příkladným způsobem navazovat kontakt s příchozími návštěvníky. Z hlediska jejich znevýhodnění bylo totiž nezbytné, aby nejprve komunikací zjistily, kdo před nimi stojí (muž, žena, dítě). Návštěvníci stanoviště se zájmem vnímali plody po slepu a určovali, o jaký druh ovoce se jedná. Lektorky doplňovaly informace zejména o méně známých druzích ovoce (kdoule, granátové jablko). Dále pak vysvětlovaly důvody velikostních nesrovnalostí plodů (naddimenzovaná jahoda, zmenšená dýně). Vše mnohdy směřovalo k debatě s návštěvníky, kteří například sdělovali své zkušenosti s výrobou džemu z kdoulí apod. Předmětem výkladu byl také samotný štukový materiál. Návštěvníci se velmi zajímali také o prezentované knihy s Braillovým písmem. Namísto handicapu tak byla v rámci programu akcentována či oceňována senzitivita nevidomých a dovednost vnímat svět kolem sebe dotykem, a pro účastníky aktivity bylo zajímavé „dívat se na památky jejich očima“. Aktivitu velmi ocenil také pan kastelán Martin Krčma: „Tady si mohli návštěvníci zblízka osahat to, co pak viděli po vstupu v Rotundě.“ Radost ze setkávání s lidmi vyjadřovaly také neúnavné lektorky: „Ohromně se nám to líbilo. Příště se rády zase zúčastníme“.

Aktivita byla zařazena mezi příklady dobré praxe nikoliv s ohledem na její propracovanost, rozsah, náročnost, nýbrž s ohledem na to, že preferuje integraci při úsilí o interpretaci památek s lidmi s nejrůznějšími znevýhodněními.

Ohlasy účastníků:

Viz výše.