Návštěva na dvoře posledních Rožmberků školní skupina (ikonka)

Autor:

Mgr. Kateřina Cichrová (autorka koncepce), Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích
Mgr. Jitka Vandrovcová, Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích
Mgr. Lenka Vandrovcová, Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích
Bc. Andrea Jáchimová, Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích

Spolupráce:

Ing. Pavel Hofman, Národní památkový ústav, kastelán Státního zámku Třeboň
Zuzana Rubešová, autorka stylizovaných oděvů (renesančních kostýmů)
Bc. Eva Neprašová, Národní památkový ústav, Edukační centrum v Českých Budějovicích

Anotace:

Jak se žilo na dvoře posledních Rožmberků? Čím se zabýval alchymista, rybníkář či kejklíř? Jaké záliby měl Petr Vok? Kde se nachází kunstkomora a co je fraucimor? Jak se odívali lidé v době renesance? Staň se dvořanem Petra Voka a pod vedením majordoma nalezneš na tyto i další otázky odpověď!  Při programu jsou využívány repliky renesančních kostýmů.

Klíčová slova:

Rožmberkové, renesance, panství, grunt, vladař, šlechtic, šlechtična, dvořan, dvorní dáma, stavitel, alchymista, sedlák, rybníkář, lovčí, knihovník, kořenářka, společenská hierarchie, kronikář, Václav Březan.

Místo a realizace:

Státní zámek Třeboň

Celková doba realizace:

Délka programu: 120 min.

Popis projektu:

Kontext:

Didaktický program Návštěva na dvoře posledních Rožmberků seznamuje žáky s životem na dvoře posledních Rožmberků. K dispozici jsou stylizované oděvy (kostýmy), které žákům pomáhají lépe pochopit společenské postavení konkrétních, reálně žijících postav na rožmberském dvoře na počátku 17. století. Oděv je totiž nejen velice významným vizuálním prvkem, ale ovlivňuje přímo i nepřímo způsob chování jeho nositelů. Právě společenská hierarchie a role reprezentantů jednotlivých stavů (profesí) je jedním z klíčových témat programu.

Program byl pilotně realizován v roce 2013. Od roku 2014 je  didaktický program součástí programové nabídky státního zámku Třeboň.

Východiska a hlavní cíle:

Státní zámek Třeboň dlouhodobě vstřícně přistupuje k realizaci didaktických programů. Proto byla tato lokalita vybrána pro pilotní realizaci didaktického programu s využitím replik renesančních kostýmů. Městská památková rezervace Třeboň je oblíbeným cílem školních výletů a didaktický program Návštěva na dvoře posledních Rožmberků rozšiřuje nabídku vzdělávacích programů navazujících na RVP, které mohou žáci v Třeboni absolvovat.

Hlavní cíle:

  • Připravit pro žáky netradiční prohlídku standartní návštěvnické trasy objektu.
  • Zprostředkovat žákům aktivní kontakt s reáliemi života na šlechtickém sídle v době raného novověku.
  • Seznámit žáky se společenskou hierarchií v renesanční společnosti.
  • Za aktivní účasti dětí přiblížit žákům život na dvoře posledních Rožmberků.
  • Prostřednictvím příběhů reálných postav probudit zájem žáků o historii, prohloubit jejich znalosti regionu a vztah k lokálním památkám.

Cílová skupina:

2. stupeň ZŠ

Obsah a průběh programu:

Průvodcem (animátorem programu) je postava zámeckého majordoma.

V úvodu prohlídky se žáci soustředí ve velkém sále objektu, kde je majordomus stručně seznámí se životem na zámku v době posledních Rožmberků, včetně nástinu tehdejší společenské struktury. Pro žáky připraven rychlý vědomostní kvíz. Za správnou odpověď si žák může vybrat kostým (postavu), kterou bude v průběhu programu představovat. Poté následuje oblékání kostýmů, při kterém jsou žáci seznamováni se zásadami odívání a společenského chování různých společenských vrstev. K dispozici je jedenáct kostýmů. Zástupci kostýmovaných profesí obdrží pracovní karty, v jejichž záhlaví je fotografie a základní charakteristika postavy. Jejich družiníci (ostatní žáci), kteří nezískali kostým, dostávají jeden ze tří typů límečků, podle toho, k jakému společenskému stavu náleží. Zároveň obdrží kartičky se jmény postav vycházejících z dobových archiválií. Do programu je tak aktivně zapojena celá skupina, nejen kostýmované postavy.

Pod vedením majordoma se skupina vydá na prohlídku zámeckých apartmánů. Pro každou postavu je na prohlídkové trase vyčleněno prostředí pro ni i pro celou družinu charakteristické. Majordomus moderuje prohlídku a vyzývá zástupce jednotlivých profesí, aby se aktivně podíleli na poznání svého prostředí a prezentaci „své“ postavy. Charakteristiky postav jsou k dispozici v hlavní části pracovní karty. Po prohlídce interiérů zámku se dvořané na nádvoří seřadí dle svého společenského postavení. V čele průvodu jde vladař a jeho rodina, za nimi představitelé významných profesí pracujících pro vladařův dvůr a nakonec poddaní. Průvod dvořanů se vydává do zámecké konírny, kde prezentují své postavy lovčí, sedlák a rybníkář.

Po prohlídce zámeckých interiérů včetně konírny se průvod odebere zpět do slavnostního sálu, kde žáky čeká závěrečná reflexe programu. Žáci odloží zapůjčené kostýmy. Poté se posadí do kruhu a jeden po druhém sdílejí své pocity, jak se cítili v renesančním kostýmu postavy, kterou v rámci programu představovali. Vyjadřují se k tomu, co se jim líbí, popř. nelíbí na životě v renesanci a dnes. Na samotný závěr programu je pro žáky připraven krátký vědomostní test, který shrnuje to, co se žáci o životě na dvoře posledních Rožmberků v průběhu prohlídky dozvěděli. Test je možné poskytnout rovněž pedagogovi, který jej pak může využít při opakování tématu renesance v dějepisu.

Výsledky aktivit:

verbální prezentace jednotlivých postav v autentickém prostředí renesančního zámku, vyplněný pracovní list

Zdroje:

BŘEZAN, V., (ed. PÁNEK, J.), Životy posledních Rožmberků, I, II, Praha 1985.

BŮŽEK, V., Světy posledních Rožmberků, Praha 2011.

HAJNÁ, M., Rožmberkové cestovní průvodce, České Budějovice 2011.

PÁNEK, J., Petr Vok z Rožmberka. Život renesančního kavalíra, Praha 2010.

PÁNEK, J., Vilém z Rožmberka. Politik smíru, Praha 2011.

MÍKA, A., Osud slavného domu. Rozkvět a pád rožmberského dominia, České Budějovice 1970.

Databáze územní památkové zprávy a územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích (Tritius, CARMEN, Evidence památek NEMO, CASTIS atd.)

SOA Třeboň, sbírka matrik - Třeboňské matriky a soupisy poddaných z 1.pol. 17. století.  

Pomůcky, materiál:

stylizované oděvy (kostýmy), rekvizity, karty postav (obsahují fotografii postavy + příběh, charakteristiku), kartičky na krk se jmény postav (jména postav vycházejí z dobových archiválií – lokální matriky, urbáře), pracovní listy, pastelky, tužky

Poznámky k vybraným pomůckám: 

  • Karty jednotlivých postav obsahují přiměřeně rozsáhlý text, který obsahuje charakteristiku postavy a její příběh. Na zadní straně karty jsou rozšiřující informace.
  • Tři typy límečků pro členy družiny dvořanů dle stavů – díky nim jsou začleněni všichni účastníci programu. Každý má možnost promluvit před ostatními. Jako člen družiny vystoupí před spolužáky spolu s kostýmovanou postavou a řekne jméno své postavy, uvedené na kartičce.
  • Kartičky na krk se jmény postav – po celou dobu programu tak každý ví, jakou postavou se v rámci programu stává. Jména postav vycházejí z dobových archiválií.
  • Kostýmy – využití kostýmů při realizaci programu se osvědčilo. Je ale třeba dbát na dostatečnou velikost kostýmů. Řada žáků 7. - 9. tříd již dorůstá velikosti dospělého člověka.
  • Pracovní listy – zpětná vazba. Úkoly zdůrazňují podstatné informace, které by si měli žáci z programu odnést.

Fotogalerie

Státní zámek Třeboň. Žáci 8. třídy v replikách renesančních kostýmů. Státní zámek Třeboň. Oblékání do renesančních kostýmů. Státní zámek Třeboň. Žák 8. třídy v kostýmu Petra Voka z Rožmberka. Státní zámek Třeboň. Detail - rožmberský erb. Státní zámek Třeboň. Lektorka programu v kostýmu Kateřiny z Ludanic. Foto Lenka Vandrovcová, 2013. Státní zámek Třeboň, žákyně 8. třídy v kostýmu kejklíře. Státní zámek Třeboň. Žáci 8. třídy v replikách renesančních kostýmů. Státní zámek Třeboň. Žáci 8. třídy v replikách renesančních kostýmů. Státní zámek Třeboň. Zpětná vazba – žáky ZŠ Oskara Nedbala z Českých Budějovic program inspiroval k vytvoření školní nástěnky. Foto Dana Boudová, 2013

Reflexe a zhodnoceni:

Ohlasy účastníků:

Žáci 8. A ze ZŠ Máj 2, České Budějovice

„Pořiďte, prosím, více kostýmů. Líbilo se nám to v nich.“

„Bylo to super, přijel bych zas.“

„Nejkrásnější byly ty dobové kostýmy. To na každém zámku nemají. Také jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí ze života paní Kateřiny, ženy Petra Voka, které jsem vůbec nevěděla.“

„Zaujala mě prohlídka v kostýmech. Dozvěděla jsem se hodně o životě na zámku. Moc se mi to líbilo.“

„Udělejte něco dalšího. Těšil bych se třeba na Habsburky.“

„Zaujalo mě, že jsem byl historickou postavou a že Petr Vok měl 10 000 knih. Ale moc se mi nelíbil pracovní list, nerad píšu testy.“

Pedagog 8. A ze ZŠ Máj 2, České Budějovice

„Netradiční prohlídka zámku žáky i pedagogy velmi zaujala. Obsahová stránka vhodně doplňuje učivo vlastivědy v 5. ročníku a dějepisu v 7. ročníku. Rozsah i obsah programu se spoustou zajímavostí byl přiměřený, poutavý. Program doplňuje školní vzdělávací program, především vzdělávací oblast Člověk a společnost.

A co vše jste svým programem zvládli naplnit?

Kompetence k učení

  • žák získané informace propojuje s vlastními zkušenostmi
  • vytváří si ucelený pohled na společenské jevy v minulosti

Kompetence komunikativní

  • uplatňuje vhodné prostředky komunikace, získává komunikační dovednosti

Kompetence sociální

  • čerpá poučení z toho, do si druzí mysleli, říkali, dělali

Kompetence občanská

  • rozvíjí zájem o minulost národa

Děkujeme.“

Pedagog 8. B ze ZŠ Oskara Nedbala, České Budějovice

„Program byl skvělý – délka 1,5 – 2 hodiny byla úměrná. Žákům se líbil systém vybírání kostýmů (kdo nejdříve odpoví na otázky).

Velice kladně hodnotím nápad s představováním každé osoby v kontextu autentického prostředí. Žáci si i po měsíci pamatují údaje o své osobě. Jejich poznatky jsem využila při opakování tématu renesance v dějepise. Forma i obsah programu se ideálně propojují s RVP. Lektoři skvěle navazovali kontakt se žáky a pomáhali jim tak spoluutvářet atmosféru renesance.

Doporučila bych jen pro žáky 8. a vyšších tříd větší kostýmy (nejlépe na suché zipy a šněrování). Pracovní listy byly lehké, což byla někdy výhoda (pro prospěchově slabší žáky).“

Žáci 8. B ze ZŠ Oskara Nedbala, České Budějovice

      „Dne 27. 9. 2013 jsme se společně vydali do Třeboně, kde byl pro nás v místním renesančním zámku přichystaný speciální program, ve kterém jsme se přenesli v čase do doby posledních Rožmberků. Když jsme konečně dorazili na zámecké nádvoří, přivítala nás paní A. Jáchimová v dobovém kostýmu se svými dvěma pomocnicemi, převlečenými za pážata. Šli jsme do konírny, kde jsme se po troše historických otázek na rozehřátí oblékli do krásných historických kostýmů. Někdo byl za služku, jiný za alchymistu, další zase za šlechtičnu či rovnou za samotného Petra Voka, posledního člena rožmberského rodu.

Poté jsme se s našimi třemi průvodkyněmi v čele vypravili na komentovanou prohlídku zámku, při které postupně každý představil svou postavu z listu papíru, který třímal v rukou. Prohlídka byla pohodová, poučná a přiměřeně dlouhá. Po celou dobu jsme povětšinou s ústy doširoka otevřenými pozorovali všechny pozoruhodné věci kolem sebe a zároveň se snažili vnímat to množství zajímavostí ze života ve středověku a posledních Rožmberků. Nakonec jsme vyplnili pracovní listy a vyfotili se v dobových kostýmech ve všemožných pozicích se všemožnými výrazy. Užili jsme si opravdu hodně legrace, zvlášť s naším záletnickým Petrem Vokem.

Zbyl nám ještě nějaký ten čas, a tak jsme zamířili na třeboňské náměstí, občerstvili se převážně místní vyhlášenou božskou zmrzlinou a velice lahodnými lázeňskými oplatky. S dobrou náladou a kupou zážitků a dojmů pomalu vykročili k našemu poslednímu cíli – k domovu. Na závěr bych za všechny zúčastněné chtěla moc poděkovat pracovníkům památek, kteří pro nás program připravili.“

Doporučení pro další realizace:

Na program velmi dobře reagují nejen žáci 6. tříd, ale i 7. a 8. tříd. 

Program je v roce 2013 - 2015 realizován ve výše uvedeném rozsahu.

V budoucnu se podle možností personálního obsazení lektorů nabízí jeho rozšíření. Návrhy:

  • K oživení prohlídky aktivně využívat atributy jednotlivých postav, srovnávat je s autentickými reáliemi, které děti během prohlídky poznávají.
  • Závěr setkání může mít podobu dílny, při které bude využito rozřazení společenské hierarchie pomocí pečetí. Každý žák si napíše svůj certifikát (za použití skriptoria a husího brku), který bude opatřen pečetí s emblémem vladařova domu (využití repliky pečetního prstenu Petra Voka z Rožmberka). Pro každou skupinu bude využita jiná barva pečetního vosku podle předepsaných dobových pravidel.
  • Je známo, ve kterých domech v Třeboni žily některé z postav, které žáci v rámci programu představovali. Lze tedy připravit schematickou mapku (A4) s vyznačením těchto objektů, program je tak možné rozšířit do exteriérů zámku a městské památkové rezervace Třeboň v rámci celodenního výletu.
  • Tento projekt je pro Rožmberskou trasu na SZ Třeboň předstupněm pro budoucí možné „řetězové provádění“.

Po ověření výše nastíněné podoby projektu se plánuje bohatší nabídka aktivit pro školy v podobě specializovaných tvůrčích dílen. V tomto případě by děti strávily na objektu celý den. Po úvodním poznávacím programu by měli možnost zvolit si workshop na téma:

  • zakládáme svůj herbář
  • pletení rybářských sítí
  • dobový tanec
  • výroba oděvního doplňku (vrapované límce, zdobené klobouky a čepice a la Arcimboldo)