Geometrie v zahradě školní skupina (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, NPÚ ÚOP v Kroměříži
Mgr. Hana Poková, NPÚ ÚOP v Kroměříži
Mgr. Irena Lužíková, NPÚ ÚOP v Kroměříži
Mgr. Lenka Trantírková, NPÚ ÚOP v Kroměříži

Spolupráce:

Mgr. Lenka Psotová, NPÚ ÚOP v Kroměříži

Anotace:

Květná zahrada v Kroměříži je založena na principu pravidelné, geometrické zahrady. Stává se tak jedinečným prostředím pro výuku geometrie v praxi. Lektory vedený program umožňuje žákům, za pomoci herních aktivit, vytvářet a objevovat geometrické tvary. Vyvrcholením programu je tvorba geometricky členěné zahrady.

Klíčová slova:

Květná zahrada, květnice, geometrie, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník, koule, válec, spirála

Místo a realizace:

Květná zahrada v Kroměříži

Celková doba realizace:

říjen - listopad 2015 - příprava
9. a 10. listopadu - pilotní provedení programu
listopad 2015 - vyhodnocení

Popis projektu:

Kontext:

V Květné zahradě vznikly na prvním místě edukační programy, které sledují její základní představení. S ohledem na opakovaný pobyt škol v zahradě je adekvátní přistoupit k tvorbě specializovaných programů, které již staví na základním seznámení se se zahradou. Současně je možné specializací programů sledovat cílenější vazbu na Rámcové vzdělávací programy.

Východiska a hlavní cíle:

Květná zahrada v Kroměříži je vybudována na principu pravidelné, geometricky utvářené zahrady. Tato skutečnost představuje velký potenciál pro vznik programu, který je zaměřen na výuku geometrie v praxi. V této souvislosti je hlavním cílem projektu objevování geometrického charakteru Květné zahrady na základě pozorování jejích částí i celkového charakteru. Dále program sleduje skrze výklad, pozorování a praktické činnosti rozvoj znalostí a dovednopstí žáků v oblasti geometrie. 

Cílová skupina:

Žáci I. stupně ZŠ, při pilotním provedení se jednalo o žáky 1. a 2. třídy ZŠ. 

Obsah a průběh programu:

- Program vedou ideálně dva lektoři, přičemž jeden z nich oživí ve dvou vstupech maňáska zahradníčka Benedikta.

- Po příchodu žáků do Květné zahrady a přivítání se s dětmi si žáci vytvoří vizitky s křestním jménem pro větší kvalitu komunikace.

 

- Skupina se přesunu z Čestného dvora do květnice. Zde děti přivítá zahradníček Benedikt. Přirovná dětem Květnou zahradu k účesu dívky se zapleteným copem jako protipól Podzámecké zahrady podobající se dívce s vlasy rozpuštěnými. Dále se žáků ptá, jestli se dětem jeho zahrada líbí i poté, co opadaly listy. Vypráví dětem o tom, že když lidé tvořili zahradu, mysleli si, že bude krásná jen tehdy, když bude složená z geometrických tvarů. Vyšle děti, aby zjistily, zda je i Květná zahrada plná geometrických tvarů. Poté se dětem omluví, že musí odejít pracovat do skleníku, ale slíbí, že se potkají později.

 

- Následuje přesun do Holandské zahrady. Lektor upozorní na tvary záhonů (čtverce a obdélníky). Žáci jsou rozděleni do skupin ideálně po čtyřech. Jejich úkolem je vytvořit čtverec za pomoci lana.

- Lektor nechá dětem nejprve volnou ruku. Pokud děti vytvoří čtverce jen přibližně pravidelné, demonstruje skupinkám jak docílit pravidelného čtverce pomocí přehýbání lana na poloviny a čtvrtiny. Demonstraci provádí za pomoci švihadla. Následně žáci realizují opětovnou tvorbu čtverce.

- V době vzniku zahrady lidé s oblibou využívali propojování geometrických tvarů v jeden celek (Neptunova kašna). Společným úkolem, žáků je (za pomoci dvou lan) vytvořit před Neptunovou kašnou obrazec odpovídající bazénu Neptunovy kašny (obdélník a dva půlkruhy). Uprostřed zapózuje dobrovolník (paní učitelka) jako Neptun.

- Lektor pozve děti aby oklopily Neptunovu fontánu ze všech stran tak, aby zůstal zachován odstup. Zaměří jejich pozornost na sokl fontány tvarově kopírující bazén.  Vyzve je, aby objevily, z jakých geometrických tvarů je sestaven bazén kašny.

- Dále lektor zvolí dvě skupiny žáků, které své čtverce přenesou před Neptunovu fontánu, kde je položí těsně vedle sebe. Vznikne tak obdélník. Pak přádá zbývajícím dvěma skupinám švihadla, s jejichž pomocí žáci ztvární půloblouky po stranách obdélníku.

- Vyvrcholením aktivity je pózování např. paní učitelky v roli Neptuna.  Třída si zde může pořídit společnou fotografii.

 

- Při přesunu ke kolonádě realizují děti slalom mezi kruhovými stanovišti pro rostliny v nádobě a všimnou si studny ve tvaru kruhu. Současně je vyvýšená studna poukazem na prostorovost těles - válec. V kolonádě hledají „ztracené“ obrazce – dotváří společně z půlkruhového výklenku kruh nejprve v mysli a pak fyzicky z vlastních těl.

 

- Před výstupem na střechu kolonády lektor za pomoci papírové spirálky motivuje děti ke vnímání tvaru schodiště (pojmy válec, spirála). Následuje výstup na střechu kolonády s vyhlídkou.   

- Na vyhlídce poukáže lektor na prostorovost některých pravidelných geometrických tvarů (koule na balustrádách  - ty si mohou i ohmatat, figury v ploše zahrady).

- Žáci na výzvu uvádějí, jaké v ploše zahrady vidí geometrické tvary. Lektor je upozorní na to, že součtem dvou pozorovatelných trojúhelníků lze získat čtverec. Žáci prstem opisují jeho obvod.

- Pozorování zahrady je zatraktivněno díváním se přes záložku s barevnými fóliemi a průhledy geometrických tvarů.

- Sestup z kolonády je doprovázen na poukaz tvaru schodišťových stupňů (trojúhelníky) a oken (obdélníky).  

 

- Ve středu kolonády je realizována svačina a po ní skládání plánku zahrady ze čtverce papíru. Složený plánek již není dokreslován, pouze dochází k jeho srovnání s historickou rytinou s vyobrazením zahrady.

- Lektor vytáhne sadu dvou tyček spojených provázkem a nechá děti hádat, k čemu by to mohlo být. V závislosti na odpovědích shrne, že i zahradníci potřebují v ploše zahrady vytvořit kruh - k tomu může posloužit tento nástroj. Lektor demonstruje způsob tvorby kružnice, následně rozdělí žáky do dvojic, které si vytváří svůj vlastní kruh.

- Žáci se přesunou k Rotundě. Zde hrají klasickou hru Molekuly, jejíž pravidla jsou obměněna tím, že se žáci neshlukují na základě vyvolávaného počtu, nýbrž tvaru (kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník). Aktivita končí jedním velkým kruhem.

 

- Přesun k Fontáně Tritonů - rozpoznávání geometrických tvarů v bazénu fontány – (čtverec, kruh).

 

- Při přesunu k parteru U zápasníků lektor upozorní na zrcadlové řešení bosketu. V této chvíli opět přichází zahradníček Benedikt. Ptá se dětí, zda v zahradě objevily geometrické tvary. Následně dětem ukazuje historický plán zahrady. Prosí je, aby mu pomohly zkrášlit neupravenou část zahrady, aby se její krása rovnala ostatním. Na volném prostranství vedle Rotundy se děti na chvíli stanou zahradními architekty a vytvoří si vlastní zahradu pomocí kuželů, lan i vlastních těl.

- Lektor připraví za pomocí dvou lan základní osový kříž budoucí zahrady. Děti v této zahradě nejprve vytvoří z vlastních těl galerii soch. Stojí ve dvou řadách naproti sobě. Jedna řada žáků vytvoří sochy. Úkolem protější řady je věrně napodobit svůj protějšek. Následně si role vymění.

- S touto znalostí se mohou pustit do tvorby geometrické, zrcadlově řešené zahrady za pomoci rozmísťování kuželů, květin a vlastních těl. ˇ6áci jsou rozdělení do čtyř skupin. První pracuje s kužely, druhá podsedáky ve tvaru květin, třetí ztvárňuje sochy a čtvrtá středovou fontánu.

- Zatímco tvůrci fontány a sochy zůstávají v ploše zahrady, ostatní žáci po splnění úkolu vymezují obvod zahrady. Aktivita vyvrcholí tím, že žáci zahradu oživí ztvárnění zpěvu ptáků

 

 

- Přesun do čtvercového bludiště. Zde žáci hledají cestu ke středu, kde po shromáždění všech probíhá reflexe. Mezi dětmi koluje loutka zahradníka. Každý žák vypráví, co se mu nejvíce líbilo a co mu přišlo zajímavé. Po zakončení reflexe žáci opouštějí zahradu.

 

Výsledky aktivit:

Vytvořené, ale pomíjivé geometrické obrazce a zahrada, složené plánky zahrad, 

Zdroje:

CHUPÍKOVÁ, E., S pastelkami po zámku Kroměříž, Olomouc 2012

CHAJDA, R., Hravá matematika, hříčky s tělesy, křivkami, čísly, tvary, Edika.

Geometrie v zahradě

Přivítání v geometrické zahradě Tvorba čtverce Tvorba čtverce U Neptuna Tvorba obdélníku Socha Neptuna Barevné kukátko Pohled do zahrady Kukátkem Kukátkem Kukátkem Vymezení kruhu Skládání plánku Skládání plánku Tvorba kružnice Tvorba kružnice Geometrické molekoly Setkání se zahradníčkem Tvorba symetrie Tvorba zahrady Tvorba zahrady Závěrečná reflexe

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Pilotní provedení programu se uskutečnilo ve dnech 9. a 10. listopadu 2015.

První pilotní skupinou byla 1. třída ZŠ Oskol s Montessori zaměřením, s níž edukační centrum realizuje celoroční projekt opakovaných návštěv zahrady. Třída měla ideální počet 15 žáků. Od počátku se pozitivně projevilo zaměření třídy, která například v rámci tzv. kosmické výchovy již probírala geometrické tvary. Děti spontánně upozornily na tvar koše - válce apod.

U aktivity tvorby čtverce a obdélníku byla správně zařazena fáze svobodné tvorby a teprve následná korekce pracovního postupu. Aktivitu je nicméně důležité ještě přesněji vysvětlit, aby byl proces tvorby dynamičtější.

Aktivita dívání se skrze barevné fólie geometrických tvarů je sice velmi vizuálně působivá, její didaktický význam však byl nižší, než to lektoři předpokládali. Děti se učily již samotným "běžným" pohledem do zahrady, kukátko spíše věcem kolem dávalo tvar než že by bylo možné tyto tvary srovnávat s reálnými tvary v ploše. Při repríze bude aktivita buď vynechána a to tím spíš, jednalo-li by se o žáky 4. či 5. tříd), nebo jí bude dáno završující postavení v rovině radosti z prožitku a relaxace. Jako velký pedagogický úspěch lze hodnotit reakci jednoho z žáků, který se pod dojmem vnímání jednotlivých geometrických částí zahrady zeptal: "A jaký má tvar celá zahrada?"

- Vymezení či dotvoření kruhu v kolonádě se vydařilo a rovněž tak skládání plánku zahrady. Méně motoricky zdatným žákům výrazněji pomohli pedagogové. Vynikající aktivita přinesla žákům odpověď na celkový charakter zahrady.

- Při přípravě aktivity tvorby kružnice lektoři udělali chybu. Kolíky, s nimiž děti kružnici konstruovaly, neměly šňůry přichyceny v zcela dole, nýbrž zhruba ve středu, což umožnilo nežádoucí odchylky při kroužení. Při repríze byl tento nedostatek odstraněn.

- Hra Geometrické molekuly se vydařila. Rovněž tak tvorba zahrady. Zápis průběhu programu (viz výše) nicméně zachycuje již ideální průběh - tedy dělbu do pracovních skupin.

- Ze zkušenosti byla v závěru zařazena návštěva bludiště, která se pro děti stala skutečným vrcholem. Právě zde byla adekvátně zařazena reflexe, částečně narušena příchodem jiné skupiny žáků.

- Vyzkoušený edukační program bude zařazen mezi standardní nabídku programů Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži.    

Ohlasy účastníků:

Děti v reflexi vyjadřovaly spokojenost nad uskutečněným programem. Oceňovaly především návštěvu bludiště, pohled s kukátky z vyhlídky a tvorbu geometrických tvarů z lan a za pomoci zahradnického kružítka. Spokojenost nad realizovaným programem vyjádřily také paní učitelky. Zaujala je tvorba plánku zahrady, se kterým následně pracovaly ještě ve vyučování.

Doporučení pro další realizace:

Od programu lze dobře odvodit obdobný program pro děti předškolního věku s patřičnou modifikací obtížnějších úkolů. Rovněž v případě adaptace programu pro žáky II. stupně ZŠ (ale z části též 4. a 5. třídy ZŠ), by bylo třeba některé části programu koncipovat odlišně.