Kratochvíle proměn školní skupina (ikonka)

Autor:

Mgr. Petr Hudec, Metodické centrum pro vzdělávání v Telči (Národní památkový ústav)
Mgr. Irena Lužíková, Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži (Národní památkový ústav)
Mgr. Lenka Trantírková, Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži (Národní památkový ústav)
Ing. Hana Poková, Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži (Národní památkový ústav)

Spolupráce:

Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži
Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži

Anotace:

"Mýtus se nikdy nestal, ale děje se pořád." To jsou slova římského historika Gaia Sallustia Crispa. Žáci střední školy mají příležitost ověřit jejich pravdivost v rámci programu situovaného do saly terreny Arcibiskupského zámku v Kroměříži: Mají dávné příběhy Ovidiových Proměn zobrazené v sochařské výzdobě prostoru skutečně nesmrtelnou platnost a dotýkají se nějak mého života? Stojí zato je nezapomenout a předat další generaci? Program hojně využívá prvků dramatické výchovy a překonává tak klasický způsob návštěvy památky s průvodcem.

Klíčová slova:

mýtus, Ovidiovy proměny, člověk, osud, věštba, sala terrena, Arcibiskupský zámek v Kroměříži, drama

Místo a realizace:

Sala terrena Arcibiskupského zámku v Kroměříži

Celková doba realizace:

únor 2016 - příprava edukačního programu
25. února 2016 - realizace programu - dílka trvání programu 90 minut
únor/březen 2016 - vyhodnocení
Vyzkoušený edukační program obohatil standardní nabídku edukačních programů nabízených Metodickým centrem zahradní kultury v Kroměříži, a to pod názvem Mezi proměnou a stálostí II.

Popis projektu:

Kontext:

V sale terreně Arcibiskupského zámku v Kroměříži byly připraveny edukační programy pro různé skupiny žáků od meteřských škol až po středoškoláky. Program připravený pro středoškolské studenty Narcis v nás měl ovšem spíše exkluzivní charakter. Soustředil se na jedno umělecké dílo. Lektoři si nadto uvědomují, že tvorba edukačních programů pro středoškoláky pro ně představuje velkou výzvu a že se jedná o velmi obtížný úkol ve srovnání s realizací programů pro žáky základních či mateřských škol.

Východiska a hlavní cíle:

Na základě požadavku pedagoga vyučujícího výtvarnou výchovu vznikla potřeba interpretovat se středoškolskými studenty  celek saly terreny a to v době, kdy třída probírala kulturu starověkého Řecka.

Jakou jinou knihu či téma doporučit pro dnešní stále se měnící dobu, v níž včera zakoupený mobil je zítra již zastaralý, než dílo antického básníka Ovidia Proměny, který říká, že jedinou jistotou ve stále se měnícím světě je neustálá proměna?

Hlavní cíle projektu:

- Tvůrčím způsobem představit žákům vynikající památku raného baroka, jehož výzdobu inspirovalo dílo antického básníka Ovidia Proměny.

- Vytvořit pro žáky příležitost k objevení nadčasovosti mýtů jako formativního elementu pro život každého jednotlivce: Umožnit jim formovat svůj život v porozumění tradici.   

Cílová skupina:

studenti střední školy

Obsah a průběh programu:

Byť byl program veden třemi lektory, pro zjednodušení toto není v programu rozlišováno. Místy je záznam doplněn již o náměty na inovace.

- Před sestupem skupiny do saly terreny lektoři přivítají žáky v Arcibiskupském zámku, představí se  a vyzvou studenty, aby si vytvořili jmenovky. Krátce je informují o charakteru připraveného programu.

-  Sestup do saly terreny je interpretován symbolicky jako vstup do prostoru s jiným časem. To je akcentováno v polovině sestupu v místě, kde se schodiště lomí. Jsou zde alegorické sochy: Bůh času Chronos požírající dítě (stravující čas, čas, který "nás žere") a Kairos, čas příhodný či kratochvilný, symbolizovaný postavou génia s uroborem v ruce. Po interpretaci těchto soch zve lektor studenty k tomu, aby se pro ně pobyt v sale terreně stal časem příhodným: kratochvílí.Jejich úkolem je být "tady a teď" nikoliv myšlenkami v minulosti či budoucnosti.

- V centrálním sále je žákům velmi krátce představen celek saly terreny, jeho funkce a okolnosti vzniku.

- Následuje dramatická herní aktivita: studenti mají za úkol představit si, že jsou obyvateli antického města. Pohybují se v něm v rytmu šamanského bubínku a pokynů lektora. Lektor například uvádí, že se Atéňané plouží v horku, předávají si tajnou zprávu, spěchají na olympijské hry apod. Nastoluje se tím jednak téma antické kultury a jednak realizovanými změnami chování také téma proměn.

- Druhá dramatická aktivita rovněž realizovaná v centrálním sále zaměřuje pozornost žáků na sochařskou výzdobu inspirovanou Ovidiovými Proměnami. Žáci si mají v krátké chvíli promyslet, jako sochou se stanou v okamžiku, kdy uslyší úder bubnu. Po jeho zaznění "zkamení". Lektor žáky obchází, po dotyku sochy vypovídají, v co se proměnily, ve druhém kole pak co si myslí. (Alternativní rozšíření: žáci se jako sochy proměňují ve věci a jevy volené lektorem. Následně si další podobu proměny volí sami. Lektor opět zjišťuje, jaká byla jejich volba).

- Lektor studentům sdělí, že výzdoba saly terreny je inspirována dílem antického básníka Ovidia Proměny, který uvádí, že nic na světě není jisté, jen to, že vše podléhá neustálé proměně. S ohledem na myšlenkový horizont studentů může toto tvrzení doložit stárnutím software Windows, stahováním aktualizací, či atraktivností daného typu mobilu. Následně jsou studenti rozděleni do čtyř skupin. Každá obdrží pointu příběhu z Ovidiových Proměn, která se vztahuje ke čtyřem sochám v prostoru saly terreny. Studenti se ve skupinách k sochám vypraví a jejich úkolem je ve stanoveném čase dotvořit příběh na základě informací v textu a pozorování soch. Po uplynutí stanovené lhůty (oznámené cinknutím na tibetskou mísu) se všichni shromáždí u první ze soch. Následuje vyprávění příběhu. Lektor (spolu s ostatními) potleskem ocení vytvořený příběh. Následně sděluje verzi příběhu podle Ovidia. Dbá na to, aby to nevyznělo jako oprava textu studentů, spíše jako další varianta (vždyť i Ovidius při redakci kolujících variant příběhů se musel pouze přiklonit k jedné z nich). Dále také uvede některé zajímavé souvislosti a ptá se studentů: proč stálo za to příběh nezapomenout? Co se snaží sdělit? Je pořád aktuální? Aktivita je završena po dokončení interpretace všech čtyřech příběhů:

- Apollón a Dafné

- Melisa se stará o mladého Jova

- Venuše se píchla o trn, když spěchala na pomoc umírajícímu Adonisovi

- Pan pronásledující Syrinx

 

- Studenti se shromáždí před vstupem do Apollónovi grotty. Lektor je vyzve, aby si zpívali či broukali tón v jim příjemné poloze. Vysvětlí jim důvod: budeme vstupovat ze sálu, kde se vše rozléhá do grotty, kde se akustika dramaticky změní. Při vstupu se budeme soustředit na vnímání této proměny.

- V grottě studenti zaujmou kruhový útvar kolem nefunkční fontánky. Lektor je vyzve, aby se zaposlouchali se zavřenýma očima do vyprávění o Apollónovi a draku Pýthónovi. (Mohou si představovat, že jsou dubovým hájem a že jejich nohy zakořenily do země. Duby v souladu s mýtem žáky skutečně obklopují v rámci pozoruhodné výzdoby). Lektor vyprávění příběhu doprovází hrou na kalimbu a v závěru na dešťovou hůl (zázračné vytrysknutí pramene). Po doznění slov a hudby žáci opět otevřou oči. Jejich úkolem je společně zaznamenávat na papír nejdůležitější okamžiky příběhu: začátek, konec a dále zlomové body, které - kdyby se nestaly - příběh by se odehrával úplně jinak. Poté, když se shodnou na těch nejvýznamnějších dvou zlomových bodech se studenti opět rozdělí na čtyři skupiny, které mají za úkol vytvořit živé obrazy. Po uplynutí lhůty určené ke tvorbě živých obrazů opět zazní tón tibetské vodní mísy. Následuje ve správné časové posloupnosti ztvárňování živých obrazů. Úkolem diváků je zavřít oči a teprve po zaznění tónu, kdy je živý obraz již vytvořen, je mohou otevřít, pozorovat a sdělovat, co který student zobrazuje. Výkon studentů ztvárňujících živý obraz může být odměněn potleskem. Na závěr lektor ocení aktivitu žáků. V závislosti na časových možnostech může ještě doplnit informace o Delfské věštírně, která na místě vznikla, Pýthyjských hrách aj.

- Při výstupu z grotty žáci obdrží kabelková zrcátka, která jsou nástrojem závěrečné reflexe. Studenti se shromáždí se v Sále jara a léta a zaujmou kruhový útvar. Lektor je vyzve, aby se na sebe do zrcátek podívali. Bilancuje uskutečněný program: podobně jako se vidíme v zrcátkách, zjistili jsme, že vyprávěné mýty zrcadlí naše já. Klade otázky: Co vás v programu zaujalo? Byl pro vás některý příběh oslovující? Poděkuje za názory a vyzve studenty, aby svá zrcátka položili na podlahu a vytvořili z nich symbolickou vodní hladinu. Následně upozorní na sochu Narcise, které dosud nebyla věnována v programu pozornost. Připomene příběh nešťastného mladíka, který se zamiloval do sebe sama, a tato láska se mu stala osudnou. Vyzve studenty k symbolickému překonání zahleděnosti do sebe tím, že v improvizované hladině spatří některé ze svých spolužáků. Po realizaci aktivity poděkuje studentům za účast na programu a předá jim pracovní listy umožňující navrátit se k tématu návštěvy saly terreny v prostředí školy. Následně studenti prostor opouštějí.   

 

         

 

  

      

Výsledky aktivit:

- vytvořené živé obrazy v rámci dramatické techniky

- vytvořené texty inspirované sochařskou výzdobou a částí textu z Ovidiových Proměn:

ukázka textu:

Dafné a Apollón byli z počátku milenci, ale Zeus jim to nepřál. Přál si totiž Dafné pro sebe. A proto když Dafné čekala u jejich stromu, popadl Dia hněv a zaklel Dafné, aby už nikdy nemohla Apollóna políbit. Po chvíli přišel Apollón, ale než mu stačila říct o svém zakletí, .... tělo Dafné se pokrylo kůrou, ruce se staly větvemi, vlasy listovým. na její památku pak nosil Apollón vavřínový věnec. (Kurzívou označený text žáci obdrželi od lektorů).

 

Zdroje:

OVIDIUS, Proměny, Praha 1974.

MILTOVÁ, R., Mezi zalíbením a zavržením. Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě, Praha 2002.

VALENTA, J., Metody a techniky dramatické výchovy, Praha 2008.

ZATLOUKAL, O., Et in arcadia ego: historické zahrady Kroměříže, Olomouc 2004.

HUDEC, P., Mezi proměnou a stálostí:  Edukační programy v Sala terreně Arcibiskupského zámku v Kroměříži, in Kultura, umění a výchova, odborný recenzovaný časopis, roč. 3, 2/2015. dostupné z http://www.kuv.upol.cz/

FILIP, A., Metodologie dějin umění a potěšení z památek, in HAVLŮJOVÁ, H., CHARVÁTOVÁ, L., KLAPKO, D., VESELÁ, M. (edd.), Památky nás baví, Katalog výstavy k projektu Vzdělávací role Národního památkového ústavu: edukace jako klíčový nástroj zkvalitněí péče o kulturní dědictví ČR, Praha: Národní památkový ústav 2014, s.  23-38.

Pomůcky, materiál:

lepící štítky pro tvorbu jmenovek, šamanský buben, dešťová hůl, kalimba, panova flétna, kabelková zrcátka, fixy, psací podložky, texty - pointy příběhů z Ovidiových Proměn vytištěné na papíře  

Zámecké kratochvíle

Sochy a proměny Tvorba příběhu Interpretace příběhu Volba klíčových okamžiků příběhu o Apollónovi a drakovi Záznamy studentů Živý obraz Apollón zabíjí draka Živý obraz Zázračně vytrysklý pramen Tvorba vodní hladiny ze zrcátek - závěrečná reflexe Text jednoho z příběhů

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Programu se zúčastnilo osm studentů gymnázia, kteří si jako volitelný předmět vybrali výtvarnou výchovu. To umožnilo velmi soustředěnou práci a vytvořilo komorní atmosféru, která by v případě početné třídy nenastala. 

Studenti ocenili dialogicky pojatý program s aktivizačními prvky, byť zejména chlapci byli některými aktivizačními prvky zaskočeni. Přesto se všichni do programu aktivně zapojili.

Akustika sálů klade velké nároky na srozumitelné vyslovování. V úvodní aktivitě je třeba dbát při reprízách na to, aby v okamžiku, kdy lektor mluví, umlkl zcela buben.

U dramatických aktivit je dobré jen postupně zvedat náročnost, aby účastníci získávali dovednost a současně odvahu při jejich uskutečňování.

Dotváření příběhů z Ovidiových Proměn se vydařilo, postřehy některých studentů předčily očekávání lektorů. Například vysvětlení smyslu příběhu o Venuši spěchající na pomoc umírajícímu Adonisovi: láska může být zraňující. V případě příběhu o Panovi a Syrinx studenti kriticky vnímali jednání nymfy, která odmítla Pana jen na základě jeho vzhledu a neviděla jeho věrnost, citlivost, hudební nadání, neprojevila dostatek sociálního taktu ke stvoření, které bylo lekavé (panický strach). Diskuse v této souvislosti byla velmi vtipná.

Velmi se vydařila také tvorba živých obrazů zahrnující pojmenování podstatných okamžiků příběhu.

Při reprízách programu bude třeba ještě lépe promyslet reflektivní otázky při realizaci aktivity se zrcátky tak, aby byl efekt bilance programu zřejmější.     

Doporučení pro další realizace:

Realizaci programu s dramatickými prvky lze při zachování kvality programu uskutečnit jen s malým počtem studentů do 15 osob. U početnějších skupin dochází ke ztrátě koncentrovanosti, většímu hlídání si sebeobrazu studentů a zvyšuje se také časová náročnost a hluk. Dále viz Celkové zhodnocení.