Roma doma aneb Pražská Itálie školní skupina (ikonka)

Autor:

Mgr. Irena Lužíková (NPÚ - Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži)
Mgr. Lenka Trantírková (NPÚ - Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži)
Ing. Hana Poková (NPÚ - Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži)
Mgr. Petr Hudec (NPÚ - Metodické centrum pro vzdělávání v Telči)

Spolupráce:

Ing. Helena Špáňová (Zahrady pod Pražským hradem)

Anotace:

Program Roma doma aneb Pražská Itálie zprostředkovává návštěvníkům charakter Palácových zahrad pod Pražským hradem, jejich historii, kompoziční principy, zajímavé architektonické prvky, výtvarná díla i rostliny s vazbou na mytologii a to formou dialogu, hry, prvků dramatické výchovy, aktivit zaměřených na poznávání zahrady více smysly.

Klíčová slova:

zahrada, terasy, Itálie, baroko, altán, belvedér, Herkules, světlo, stín, osa, symetrie, perspektiva, sala terrena, mytologie, reprezentace

Místo a realizace:

Zahrady pod Pražským hradem

Celková doba realizace:

6. dubna 2016 – návštěva zahrad
květen/červen – studium literatury, tvorba scénáře programu
17. června – realizace pilotního programu
červen – zapracování připomínek, tvorba finálního scénáře
září – říjen 2016 – realizace vyzkoušeného edukačního programu personálem zahrad 

Popis projektu:

Kontext:

Palácové zahrady pod Pražským hradem patří k nejcennějším památkám zahradního umění v ČR. Již dříve zde byly realizovány vzdělávací aktivity a to prostřednictvím práce s pracovními listy, které připravila paní Hana Řezníčková (NPÚ) a které byly vydávány svépomocí a v malém nákladu. Dále zde realizovala pilotní edukační projekt Anna Svobodová v rámci projektu Vzdělávací role NPÚ, edukace jako klíčový nástroj ke zkvalitnění péče o kulturní dědictví ČR (NAKI). Nepodařilo se jej však bohužel předat lektorům a průvodcům zahrady, na edukační experiment nenavázal proces standardizace.

Východiska a hlavní cíle:

Na základě žádosti paní kastelánky připravili pro Zahrady pod Pražským hradem edukační program pracovníci Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži a Metodického centra pro vzdělávání v Telči s vizí jeho předání lektorům a průvodcům zahrad.

Připravený program nepočítá s využitím pracovních listů v rámci samotného programu, jsou navrženy pouze pro realizaci navazující aktivity. (Využití pracovních listů při návštěvě zahrady je adekvátní v případě, že program není veden lektorem, což není případ tohoto projektu).

Tvůrci programu sdílí přesvědčení, že je třeba usilovat o umenšení role lektora ve prospěch aktivity účastníků programu ať už formou dialogu či různých aktivizačních prvků a zážitkových metod (poznávání zahrady skrze smysly, prvky dramatické výchovy aj.) To ostatně především odlišuje edukační program od klasické prohlídky s průvodcem. S ohledem na adresáty programu bylo nutné současně provést redukci informací jak z hlediska jejich rozsahu, tak také obsahové náročnosti. Namísto encyklopedických znalostí („jména, čísla, názvy“) jsou sledovány souvislosti, kontext, smysl, princip. 

Navrhovaná trasa je kompromisem mezi snahou provést návštěvníky všemi zahradami nebo alespoň jejich nejvýznamnějšími částmi a úsilím o vytvoření relativně krátké trasy prohlídky s uměřeným zdoláváním schodišť. Závěrečná část programu se s ohledem na současné situování vstupu u Kolovratské zahrady odehrává na parteru Ledebourské zahrady, který umožňuje volnější pohyb žáků, realizaci her aj.

Hlavním cílem projektu je zprostředkovat návštěvníkům charakter Zahrad pod Pražským hradem, jejich historii, kompozičními principy, zajímavé architektonické prvky, výtvarná díla i rostliny s vazbou na mytologii a to formou dialogu, hry, prvků dramatické výchovy, aktivit zaměřených na poznávání zahrady více smysly.

Cílová skupina:

žáci prvního stupně ZŠ (pilotního provedení programu se zúčastnila 4. třída Základní školy Jižní IV., Praha 4 - Spořilov)

Obsah a průběh programu:

 

Úvod při vstupu
Lektor uvítá žáky na terase při vstupu. Vyzve žáky, aby si vytvořili jmenovku na lepicí štítek. 

Sděluje žákům základní informace o historii místa až do chvíle, kdy zde vznikají zahrady.  
Následuje aktivita "Výběrové řízení na architekta zahrad":
Lektor vybere tři žáky, kteří budou zastupovat tři architekty ze tří zemí. Každému z nich dá obrázek s vyobrazením jednoho ze tří typů zahrad: francouzské těžící z možnosti rozvinout zahradu v rovinatém prostředí v duchu formálního tvarosloví, anglickou v podobě krajinářského parku s neformální úpravou a konečně italskou, v níž si kopcovitost terénu vynutila terasovité uspořádání jednotlivých částí. Žáci drží obrázky a sdělují jednoduchou větu: U nás v Anglii…
Úkolem ostatních je postavit se k tomu architektovi, od nějž by si na základě prezentace chtěli nechat udělat zahradu. Lektor komentuje volbu žáků ne ovšem podle rovnice dobře/špatně, nýbrž co by z volby vyplývalo.

Celková cesta zahradou je i motivovaná italskými slovíčky. Na začátku je to např.
Giardino [džardyno]– zahrada
terrazzo [terraco]– terasa
scala [skala]– schody    - lze poukázat na souvislost s eskalátorem


Kolovratská zahrada

Cestou do Fürstenberské zahrady skupina prochází spodní částí Kolovratské zahrady. Lektor žáky upozorní na to, že se v zahradách často objevují vedle okrasných také užitkové zahrady, třeba proto, aby paní hraběnka měla v polévce čerstvou petrželku, či ovoce z vlastní zahrady.

  
Malá Fürstenberská zahrada

Altán – Lektor uvede vyprávění o místě tím, že se naučíme další dvě důležitá italská slova: 
SIESTA [siesta]. Ptá se žáků, co znamená.  Doplní případně odpovědi žáků a shrne, že se nachází v drobné stavbě – zahradním altánku, který sloužil k příjemnému posezení a odpočinku, tedy siestě. I samotné slovo altán (altana [altana]) pochází z italštiny.
Dále upozorní žáky, že strop altánu je zdoben motivem houpačky a také čtyřmi dalšími výjevy v rozích. Zeptá se žáků, co mohou znamenat (čtyři roční období). Následně jednotlivá roční obdví rozlišují. Spojení tématu čtyř ročních dob s altánem může evokovat příjemnou chvíli za zvuku hudby. Lektor tedy žákům pustí část skladby z cyklu Čtyři roční období od Vivaldiho.  

Osa – perspektiva – Od altánu se směrem vzhůru vine rovné schodiště, které sleduje pomyslnou čáru - osu.  Lektor upozorní na její důležitost a význam v zahradě.
 
Oranžerie – Cestou nahoru se zastavíme u oranžerií. Lektor upozorní na zálibu šlechticů pěstovat teplomilné, subtropické rostliny. Ukazovaly na bohatství a úspěšnost majitele. Musel mít prostředky nejen na jejich nákup, nýbrž také vyřešit, jak se o rostliny postarat v zimě, aby nezmrzly. Pěstované rostliny měly také symbolický význam. Následuje vyprávění o Hesperidkách a Herkulovi.
Lektor může pozvat žáky k opatrnému poznávání rostliny dotykem, upozornit případně na květy a plody rostliny. Sdělí, že kožovitost jejích listů umožňuje rostlině bránit se proti přílišnému odparu vody.
Krátce lze zmínit také to, že jsou zde pěstovány i vavříny, jejichž listy se používají jako koření známé pod názvem bobkový list – další symbolický význam, Apollon a Dafné.

Belvedér 

Alianční erb - Při výstupu po schodech mají žáci výhled na průčelí zahradní stavby s aliančním erbem Černínů a Schaffgotschů. V belvederu vysvětluje, že alianční erb obsahuje více erbů spojených k sobě. Než se budovatelka zahrady Marie Černínová vdala, měla příjmení Schaffgotschová. V erbu je tedy obsažen jak rod, z něhož pocházela, tak také rod, jehož se stala součástí. Lektor dále situaci vysvětluje na příkladech ze života.
Kudrlinky - Dále lektor zaměří pozornost žáků na pavilon, který může zaujat bohatství jeho tvarů, volt, „kudrlinek“. To je typické pro období baroka. Lektor rozdá dětem proužek papíru a vyzve je, aby jeho srolováním vytvořily „kudrlinku“ a dále ji tvarovali podle toho, co kolem sebe vidí.
Na závěr lektor přestaví žákům jméno zahradní stavby, v níž nyní pobývají a spontánně z něj vychutnávají výhled na střechy Malé Strany. Jmenuje se belvedér. I toto slovo pochází z italštiny:  bel vedere - krásná vyhlídka.
Pozorování města – Ze střechy belvederu, ale také v rámci celé horní terasy se naskýtá krásný pohled na zahrady i město s jeho dominantami. Předmětem této části programu je proto rozeznávání jeho dominant.


lffyovská zahrada

Zážitková cesta "uchem zahrady" ve dvojicích – Lektor sděluje, že schodiště, po kterém budeme sestupovat je plné nečekaných překvapení. Podobá se slámce, kterou někdo pokroutil (následuje demonstrace – pokroucení brčka). Střídá se v něm světlo a stín a obsahuje také jedno tajemství. Schodiště je totiž uchem zahrady. Aby se žáci nepřipravili o zážitek procházení touto částí zahrady, lektor se dohodne s pedagogickým doprovodem, že učitel bude posílat na schodiště žáky po dvojicích v dohodnutém rozestupu. Žáky požádá, aby zachovávali při procházení ticho. Lektor sám předejde první dvojici a čeká je dole u fontány. Zde nabízí žákům k ochutnání fíky s ohledem na to, že právě fíkovníky rostou na terasách. Po sestupu všech žáků následuje reflexe pocitů, zda si všimli, že zvuk tekoucí vody na schodišti byl slyšet silněji než na otevřeném prostranství. 

Dále upozorňuje, že schodišti dodalo na působivosti střídání světla a stínu. Tomuto tématu se věnuje i nápis nad vstupem nad portálem (porta-brána). Je zde napsáno: CLARET IN ORBE DIES, ACTAETRAS, HORA PETE UMBRAS.  Nápis v překladu znamená: „Jasný po světě den nechť zahání chmurné stíny“. Nápis je přiřazen ke slunečním hodinám. Věděli byste, jak fungují?
(luce [luče] – světlo, ombra [umbra] – stín)

Pro žáky 4. - 5. třídy: Lektor sděluje žákům, že text je současně chronogramem, který obsahuje skrytý letopočet (v podobě římských číslic) výstavby zahrady. Žáci ho mají za úkol roluštit. Pokud neznají číselné hodnoty římských číslic je pro ně v zahradě na lístečcích připravena nápověda nebo se mohou naučit slovní pomůcku: I Lev Couvá Do Manáže.

Ledebourská zahrada

Z vyvýšeného místa nad parterem Ledebourské zahrady lektor krátce představí historii vzniku zahrady a její orientaci. Stejně jako v ostatních se nejprve zahrada odvíjela od budov, které vidíme vlevo. Později, když bylo vystavěno nové zahradní křídlo, vytvořila se tak nová orientace zahrady odvozená od krásné stavby – sala terrena (přízemní sál).Na schodišti stoupajícím nahoru do dalších částí zahrady je levandule. Lze pozvat žáků k přivonění, dotyku. 

V prostoru spodní části zahrady.
Osy a symetrie – Lektor vyzve žáky, aby prstem sledovali osu, která parterem prochází od sala terreny k dvojramennému schodišti. Další důležitou věcí, kterou se tvůrcové barokních zahrad řídili, byla symetrie, zrcadlovost. Snaha mít zde vše zrcadlově dokonce vedla k tomu, že i schodiště je dvouramenné – když se ale na něj podíváte pozorněji, uvidíte, že pravé rameno schodiště je slepé. Symetrie byla tedy tak důležitá, že kvůli ní udělali i slepé rameno schodiště.

Kašna – Skupina sestoupí dolů ke středové kašně. Lektor žákům sděluje, že do původní kašny byla zřejmě přiváděna voda potrubím až z kašny na Pražském hradě. Následně demonstruje (za pomoci žáků), jak to mohlo fungovat za pomoci láhve a hadičky. Hadici ponoří do lahve a vytvaruje ji do tvaru písmene S. Nasaje vodu, takže pak plynule vytéká. (Úkol mohou splnit i dobrovolníci – znalost lze předpokládat například u akvaristů).

Herkules a Kerberos – Skupina žáků postoupí do středové části sala terreny, svůj pohled však soustředí na schodiště s Herkulovou kašnou. Lektor přestaví pozorovanou sochu jako Herkula, o kterém již byla řeč v souvislosti s citrusy. Scénu, kterou teď mají před sebou (jak Herkules vítězí nad trojhlavým psem Kerberem), pomocí narativní pantomimy lektor převypráví. Vyprávění dokončí: "Když Kerberos viděl, že je s ním amen, škemral, že už bude hodný (gesto prosby) a slíbil, že bude poslušně následovat Herkula do Mykén. Takto ho zřejmě vidíme na jedné z maleb na našimi hlavami."

Sala terrena – Tím je přenesena pozornost žáků na výzdobu sala terreny. Lektor upozorňuje, že stejně jako zahrada, dýchá atmosférou Itálie, horkého slunce. Vyzve žáky, aby si prohlédli její výzdobu a snažili se pohledem rozlišit, která její část je plastická a která ne.
Dále program pokračuje ve středu sala terreny: V Itálii se nachází také činné sopky. Jednu z nich – Vesuv – vidíme také zde na malbě. Vybuchla v roce 79 našeho letopočtu a zničila několik měst mezi nimi Herkuláneum a Pompeje. Pod vrstvou sopečného popela byly ukryty budovy, sochy, lidé i zvířata. Zasypaná města byla objevena v první polovině 18. století a nálezy způsobily obrovskou senzaci. Kdo ví, zda tento objev neinspiroval i tuto výzdobu. 
Lektor pozve žáky, aby si zahráli hru na motivy výbuchu sopky: jejich úkolem je pohybovat ser salou terrenou. Po prasknutí papírového svačinového sáčku, který evokuje výbuch, musí zkamenět ve štronzu. 

Galerie soch – Lektor vyzve žáky, aby zaplnili zahradu jako barokní sochy inspirované Itálií. Musí k tomu využít kříž cest, zejména prostor kolem kašny a uplatnit při rozmisťování pravidlo symetrie. Z tohoto důvodu vytvoří dvojice, a vhodnou kompozici pak ztvárňují ve dvojici. Ke zkamenění soch může dojít opět na základě prasknutí sáčku.

Reflexe – Skupina žáků se shromáždí opět ve středu sala terreny. Lektor vyzve žáky, aby doplňovali větu: Když se řekne Zahrady pod Pražským hradem, tak se mi vybaví: …. 
U starších žáků lze trvat na tom, aby sdělovali jiné asociace, než které již zazněly.

Po dokončení výpovědí žáků lektor poděkuje za účast a předá pedagogovi pracovní/tvořivé listy, které umožňují vytvořit si terasovou zahradu. Tím je program zakončen.  Doplní poslední italské slovo – rozloučení se: arrivederci [arivederči]: nashledanou.

Výsledky aktivit:

vytvořená kompozice soch v parteru Ledeburské zahrady, vytvořená skládanka terasové zahrady

Zdroje:

PACÁKOVÁ-HOOŠŤÁLOVÁ, B., PETRŮ, J., RIEDL, D., SVOBODA, A.M., Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha: Libry 1998. 

SYNECKÝ, J.: Historie, dostupné z https://www.palacove-zahrady.cz/cs/o-zahradach/historie

Pomůcky, materiál:

štítky na jmenovky, tři obrázky zahrad, hudební nahrávka s Vivaldiho Čtvero ročními obdobími, hudební přehrávač nebo mobil, obrázek aliančního znaku s vymazanými reliéfy erbů, koření bobkový list, slámka, tenké proužky papíru, fíky, karty s římskými a arabskými číslicemi, psací potřeby a papíry, papírové svačinové sáčky, lahev na vodu s vodou, plastová hadička (hadička do ostřikovačů auta), pracovní / tvořivé listy. (Při pilotním provedení také hudební nástroj kalimba).

Roma doma

Volba architekta zahrady V altánu Alianční znak V belvedéru Sluneční hodiny Luštění chronogramu Hledání osy U kašny Proč teče voda do kopce Pokus s fontánou Dramatizace příběhu o Herkulovi img_5693.jpg Uspávání Kerbera Výbuch sopky Galerie soch Galerie soch Reflexe

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Pilotního provedení programu se zúčastnili žáci 4. třídy, kteří zahradu již v minulosti navštívili. Prohlídka takového typu pro ně však byla nevšedním pozitivním zážikem.

Zafungovala i netradiční motivace italskými slovíčky a patřičnou výslovností k upevnění vědomostí o významných prvcích zahrady ji jejím charakteru.

Celkový úvod a pohyb v Kolovratské a Malé Fürstenberské zahradě je dost stísněný. Lektor si musí dávat pozor, kde a jakým způsobem začne aktivity vysvětlovat.

Některé reakce dětí byly často i pro samotné lektory podnětné – vysvětlení aliančního znaku na příkladu Marge Simpsonové; slovní pomůcky pro římské číslice ( I Lev Couvá Do Manéže).

V závěru programu byla na žácích patrná únava. Efektivizací jednotlivých činností i výkladu lze docílit rychlejšího průběhu programu.

Ohlasy účastníků:

Z reflexe dětí:

"Tady bych se chtěla vdávat".

"Líbila se mně ta cesta tunelem a ten výbuch."

Reakce učitele:

"Když vezmu do zahrady kolegy, budu vědět o zahradě víc. Určtě jm návštěvu zahrad doporučím. I vy děti teď můžete ostatním o zahradě říce více, když jsme ji teď mohli společně poznávat."

Doporučení pro další realizace:

Pro další reprízy byla doporučena časová optimalizace některých aktivit a návaznost mezi nimi tak, aby se bylo možné program zvládnout za 1,5 hodiny. V této souvislosti byly některé drobnější aktivity vypuštěny.