Svět v zahradě školní skupina (ikonka)

Autor:

Mgr. Irena Lužíková, NPÚ - metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži
Mgr. Lenka Trantírková, NPÚ - metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži
 Ing. Hana Poková, NPÚ - metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži
Mgr. Petr Hudec, NPÚ - metodické centrum pro vzdělávání v Telči

Anotace:

Květnou zahradu budoval biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna jako celý svět v malém. V jejích částech je tak symbolicky obsažen svět zvířat, rostlin, vzdálených světadílů, hory, lesy, jezera a podobně. Program je zacílen na poznávání obnovených částí Libosadu, které tuto myšlenku zhmotňují: Holandskou, části květnice a štěpnice a menažerii. Směřuje k otázce, jak by podle žáků vypadala zahrada, která by zrcadlila dnešní svět.

Klíčová slova:

Květná zahrada, baroko, formální zahrada, mikrokosmos, mytologie, symbol, fauna, flóra, moře, hory, lesy, svět, světadíly

Místo a realizace:

Květná zahrada v Kroměříži

Celková doba realizace:

tvorba scénáře a pracovích listů červen 2015 - duben 2016
pilotní provedení programu - květen 2016
květen/červen 2016 vyhodnocení a reprízy programu

Popis projektu:

Kontext:

Zahrada v barokním období dávala symbolický smysl celému místu i okolní krajině. Aristokrat, který ji nechal zbudovat, se v ní cítil jako stvořitel a Stvořitele se v ní snažil napodobit. Představovala malý ráj na zemi.

Šlechtic se připodobňuje k božstvu a jeho svět musí být zvýrazněný a povýšený nad obyčejnou pozemskost okolí. Ve svých zahradách se nechává oslavovat jako Apollón či jako Herkules.

Skleníky, takzvané oranžerie stejně tak jako hospodářství, toto všechno vytvářelo malý vesmír, ve kterém bylo třeba spravedlivě vládnout, zavazovalo k zodpovědnosti se smyslem pro blaho krajiny.

Baroko se vyznačovalo jiným přístupem k přírodě než později romantismus. Nejednalo se o romantické napodobování přírody. Vládla zde geometricko kosmická, přírodně umělecká filozofie, kde se přírodní elementy stávaly součástí božské architektury a zmenšené symbolizovaly například: moře představoval bazén s vodou, alegorické sochy představovaly roční období a nebo světadíly. Jeskyňka připomínala přírodní jeskyni a stinná loubí se měly užívat jako lesíky v přírodě. Květy měly být rámem architektonického aranžmá, používaly se i barevné písky, cihly a černá uhelná drť. Příroda byla považována za dokonalou pouze ve své podstatě, nikoliv v jednotlivých projevech. K dokonalosti bylo podle přesvědčení tehdejších myslitelů možné dospět až typizací a sublimací rozmanitých projevů krásna, skladbou nejkrásnějšího z jednotlivého. Dnes je nám tato přírodní filozofie cizí, ale stále nás uchvacuje.    

Takovýto mikrokosmos vytvořil ve svém kroměřížském Libosadu také olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu Castelcorna.

Východiska a hlavní cíle:

V Květné zahradě v Kroměříži byly dosud programy zaměřeny zejména na prezentaci květnice. Na štěpnici a menažerii se dosud nedostalo a to zejména z časových důvodů. Impulsem k interpretaci těchto částí zahrady se stala jejich obnova dokončená v roce 2015. Obsahují přitom klíč k pochopení celku zahrady, jak jej formuloval text výše. Naskýtá se zde tedy krásný a současně zodpovědný úkol přistoupit k interpretaci zahrady v nové kvalitě a pestrosti.

Hlavním cílem projektu je pomoci účastníkům programu objevit zahradu jako mikrokosmos, celý svět v malém a současně konfrontovat její ideu s jejich představou světa.

Cílová skupina:

Žáci I. stupně ZŠ, program byl pilotně vyzkoušen s I. třídou ZŠ Oskol z Kroměříže se zaměřením Montessori a 4. třídou ZŠ Zámoraví z Kroměříže.

Obsah a průběh programu:

Pozn. Program si při svých pilotních realizacích prošel několika obměnami, které byli závislé na vegetačním období rostlin, naladění a věku skupin a také na množství času, který si daná skupina na program vyhradila. Následujíci obsah tedy zahrnuje několik dějových linek scénáře. Které si lektor volí dle svého uvážení a zachování cílů programu.

I. verze
ČESTNÝ DVŮR

Zahájení programu v Čestném dvoře. Po vstupu do Čestného dvora si vytvoří žáci svoje vizitky s křestními jmény za pomoci lepících štítků.
Následuje přesun na jahodový kopeček. Lektor vyzve žáky aby si cestou někde našli malý kamínek, který budou potřebovat při aktivitě na jahodovém kopečku.

JAHODOVÝ KOPEČEK
Jahodové kopečky představují hory v zahradě. Výstupu na horu předchází otázka, co pro žáky hora představuje nebo k čemu slouží. Proč si myslí, že lidé rádi na hory vystupují, co tam hledají? S formulovanou individuální odpovědí pak na kopeček ve spirále pomalu vystoupají, lektor jde první. Někdo na ni stoupá s tím, že bude mít hezký výhled, jiný s tím, že tím dosáhne moudrosti). Nahoře si vzájemně poví, s čím nahoru stoupali.
Poté lektor žáky vyzve, aby se posadili do kroužku na podsedáky a zavřeli oči. Lektor začne vyprávět příběh o mýtické hoře Parnas jako paralele jahodového kopečku. Příběh může dotvářet i zvuky hudebních nástrojů (kalimba, děšťová hůl = potopa apod.). Na závěr podle vyprávění hodí  žáci za sebe kamínek, který si cestou přinesli jako symbol vzniku světa po potopě.
Lektor žákům dovysvětlí, že v zahradě je ve zmenšené podobě obsažen celý svět. Zeptá se dětí, co by to mohlo znamenat. Představí jim i podobiznu biskupa Karla. A vydají se tento svět prozkoumat. 

(stručně z Wikipedie; celý příběh viz. na konci tabulky)
Parnas je mýtická hora, na které se podle řecké mytologie zastavila archa postavená Deukaliónem a jeho manželkouPyrrhou. Když se nejvyšší bůh Zeus rozhodl potrestat lidstvo za prostopášný život a za to, že si nevážili bohů, seslal na zemi velkou potopu světa, která zahubila celé lidské pokolení. Z vůle bohů zůstal jenom Deukalión a jeho rodina a bylo mu dovoleno znovu zalidnit zemi. Udělal to tím způsobem, že podle rady bohů házel za sebe kameny, přeneseně „kosti země“. Z těch, které hodil Deukalión, povstali noví muži, za Pyrrhou vznikly z kamenů ženy. 
Následuje imaginace (dotváření sadu) → pstruží rybníček (MOŘE) → loubí (LES) → menažerie (FAUNA) → Holandská zahrada (FLORA)

II. verze
ČESTNÝ DVŮR

Zahájení programu v Čestném dvoře. Po vstupu do Čestného dvora si vytvoří žáci svoje vizitky s křestními jmény za pomoci lepících štítků.
Lektor se s žáky přivítá a pozve je k poznávání zahrady, ve které je symbolicky – ve zmenšené podobě – obsažen celý svět. Zeptá se dětí, co by to mohlo znamenat. Představí jim i podobiznu biskupa Karla. A vydají se tento svět prozkoumat.

Následuje přesun do loubí (LESY) → pstruží rybníček (MOŘE) → jahodový kopeček (HORA) → menažerie (FAUNA) → Holandská zahrada (FLORA)

III. Verze
ČESTNÝ DVŮR

Zahájení programu v Čestném dvoře. Po vstupu do Čestného dvora si vytvoří žáci svoje vizitky s křestními jmény za pomoci lepících štítků.
Lektor se s žáky přivítá a pozve je k poznávání zahrady, ve které je symbolicky – ve zmenšené podobě – obsažen celý svět. Zeptá se dětí, co by to mohlo znamenat. Představí jim i podobiznu biskupa Karla. A vydají se tento svět prozkoumat. Následuje přesun do Holandské zahrady.

HOLANDSKÁ ZAHRADA
Po vstupu do Holandské zahrady se žáků zeptáme, jaký prvek ze světa podle nich tato část zahrady zastupuje. Proč se zahrada jmenuje holandská? Následně Holandskou zahradu v krátkosti představíme – povídání o cibulovinách, příběh cibulky, biskupovi důvody pěstování cibulovin.

Lektor sehraje příběh cibulky za použití „atributů“. Batoh plný jídla symboliizuje cibulku a její zásoby, které si v minulém roce nastřádala. Na jaře začne cibulka pomalu pojídat zásoby z batohu a rašit na povrch. S tím jak sílí slunce sílí i rostlinka v podobě žlutého nafukovacího balonku (nebo balónků různých velikostí). Rostlinka roste a strká si při tom zásoby do batohu. Když je slunce moc horké, uschne a zbytek roku do dalšího jara přečká jako cibulka v zemi.

Holandská zahrada skýtá také spoustu příležitostí k ochutnání některých bylin (meduňka, pelyněk), k jejich přičichnutí (šanta) nebo k jejich pohlazení.

Následuje přesun ke lví fontáně (VODOPÁD) okolo zelených stěn (LESY) směrem k pstružím rybníčků (MOŘE) → jahodový kopeček (HORA) → menažerie (FAUNA)

Pozn. Následující aktivity jsou součástí téměř všech verzí, v různých pořadí.
LESY
(zelené stěny kdekoli, loubí mezi bludištěm a Pstružím rybníčkem)

Lektor zaměří pozornost na stromy, ze kterých je stěna vytvořena. Zeptá se žáků, co by to mohlo ze světa v zahradě představovat. Dále rozdělí žáky do skupinek, nejlépe 3 žáci ve skupině. Každá skupinka obdrží pracovní list s obrysy listů stromů (viz. v závěru tabulky), které se dají najít v zelených stěnách, nůžky a izolepu. Do pracovního listu si vlepí různé druhy listů ze zelené stěny, které na daném úseku najdou. Společně si shrnou, které našli, kterého stromu zde bylo nejvíc a proč. Lektor dále povypráví historii těchto stěn a i to, jak je potřeba o takové stěny pečovat.

V závislosti na čase se dá aktivita s hledáním listů omezit jen na povídání.
MOŘE
(Pstruží rybníček)

Lektor dá nejprve žákům prostor aby se sami pokochali pstružím rybníčkem. Voda je sama o sobě velkým lákadlem a je těžké od ní odpoutat pozornost. Poté se s žáky shromáždí v rohu rybníčku a rozvede dialog o významu vody v zahradě a také o tom, co symbolizují v zahradě Pstruží rybníčky? Moře. Je voda ve pstružím rybníčku slaná jako v moři nebo sladká?

Pokus se slanou vodou
Vodu nemůžeme ochutnat, tak lektor s pomocí žáků předvede jednoduchý pokus. Nachystáme si tři sklenice. V jedné bude sladká voda, ve druhé se smíchá sladká se solí (cca 2 lžičky na 1 dcl vody) a  ve třetí bude voda ze pstružího rybníčku. Ve sladké vodě kinder vajíčko (naplněné vodou a kouskem gumy pro zatížení) klesne ke dnu, ve slané plave a ve pstružím?

Překonání moře
Překonání vzdálenosti podél rybníčku. Skupina má jednu vestu (= šátek), na ostrově (uprostřed) je ještě jedna vesta. Každý plavec může plavat jen jeden kousek, potom jedno kolo odpočívat. Ten, co má vestu, může vzít jednoho bez vesty za ruku (popřípadě se drží za šátek). Musí se dostat všichni na druhou stranu.


HORY
(Jahodový kopeček)

Jahodové kopečky představují hory v zahradě. Výstupu na horu předchází otázka, co pro žáky hora představuje nebo k čemu slouží. Proč si myslí, že lidé rádi na hory vystupují, co tam hledají? S formulovanou individuální odpovědí pak na kopeček ve spirále vystoupají. Někdo na ni stoupá s tím, že bude mít hezký výhled, jiný s tím, že tím dosáhne moudrosti). Nahoře si vzájemně poví, s čím nahoru stoupali.

Imaginace
Následně se lektor s žáky postaví, tak aby měli výhled na štěpnici a ukáže jim dobovou rytinu. Dále žáky vyzve, aby se pořádně rozhlédly, a srovnali dnešní podobu štěpnice s rytinou. Co tam chybí? Sad
Dále lektor vypráví příběh sadu. Pracuje pouze s představivostí žáků na myšlenkové úrovni (zavřete oči a představte si, že procházíte tímto sadem, přičichnete si k rozkvetlé jabloni, ochutnáte červené jablíčko apod.)
nebo je aktivně zapojíme do tvorby ovocného sadu (každé dítě představuje ovocný strom, jehož větve se lehce pohybují ve větru, rozkvétá, opyluje jej včelka, opadávají mu listy, zraje na něm jablíčko, které těžkne a větve se tíhou sklání k zemi). 

Pozn. Aktivita se lépe osvědčila na vrcholu jahodového kopce, ale lze ji provádět i v prostoru štěpnice, kde dříve rostly ovocné stromy.

FAUNA (Ptáčnice)

Povídáme o funkci a významu menažerie a o tom, jaká zvířata se zde dříve chovaly. Na reprodukci historické rytiny zvěřince v Belvederu ukážeme, že ti nejbohatší šlechticové skutečně dotáhli svoji sbírku zvířat na úroveň malé ZOO. Dále se lektor s žáky v závislosti na čase přemístí blíže k ptáčnici nebo rovnou ke Králičímu kopečku.

Pozn. Byly zde, ale vyzkoušeny ještě následující dvě aktivity:

Tanec architektury
Lektor uvede: Krásu a bohatství tvarů ptáčnice objevíme tehdy, pokud se kolem ní budeme pohybovat (tančit?), aniž bychom z ní spouštěli oči. Žáci mají tedy za úkol obejít!!! ptáčnici tak, aby z ní nespustily zrak – tím, že se na ni dívají z různého úhlu, tím ptáčnice tančí, uskutečňují se její proměny. Po dokončení úkolu se lektor ptá na dojmy dětí, zda se nějak změnilo to, jak nyní na stavbu pohlížejí. 

Dramatizace
Doplnit menažerii o vlastní zvířata (zvuky a pohyby) a společně se vydat blíže k ptáčnici


FAUNA (Králičí kopeček)

Lektor dá nejprve žákům prostor aby se sami podívali na králíčky. Poté si je svolá a představí jim dobovou rytinu kopečku. Dále vede s žáky dialog. Jestli vidí nějaké rozdíly? Co tam chybí? Čeho to mohli být sochy? Kdo je ta socha na kopečku? Apod. Prozradí žákům, že zde stály sochy 4 světadílů  (Amerika, Asie, Evropa a Afrika).

Dramatizace pro starší
Dotváříme prostředí jednotlivých kontinentů. Děti postupně přicházejí do vymezeného prostoru a sochou zde ztvární zvíře, rostlinu, horu nebo řeku, která je pro daný kontinent typická. Vznikne tak živý obraz, který děti mohou na okamžik oživit zvukem.

Dramatizace pro mladší
Děti se rozdělí do čtyř skupin na čtyři stanoviště okolo Králičího kopce. Lektor každé skupině zadá jeden z kontinentů a dá jim čas aby si nacvičili živý obraz (ztvární zvíře, rostlinu, horu nebo řeku, která je pro daný kontinent typická). Navzájem všichni společně obchází jednotlivá stanoviště a hádají, co je to za kontinent a co obsahuje.
FLORA (Holandská zahrada, luční porost u Ptáčnice či Králičího kopečku)

V závislosti na vegetačním období a čase, lze pozornost zaměřit na Holandskou zahradu (cibuloviny, trvalky, bylinky). Nebo  například na luční porost okolo Ptáčnice a Králičího kopečku a jeho význam v přírodě.


ZÁVĚREČNÁ REFLEXE
(Holandská zahrada, Králičí kopeček, Bažantnice)

Lektor se společně s žáky postaví do kruhu okolo vélkého banneru Květné zahrady, shrne a zopakuje, co vše v zahradě zažili a co ze světa v zahradě viděli. Poté se jich zeptá, kdyby sami měli vytvořit zahradu, která by měla zrcadlit dnešní svět, co by v ní nemělo chybět?
Žáci odpověď napíší na lepící papírek, který postupně přečtou a popořadě přidají na mapu na banneru zahrady.

Lektor dětem poděkuje a rozdá jim na památku pracovní listy Svět v zahradě. Popřípadě i doplní, jak se skládá

Výsledky aktivit:

složený a dokreslený pracovní list 

Zdroje:

ZATLOUKAL, O., Et in Arcadia ego, historické zahrady Kroměříže, Olomouc 2004.

Pomůcky, materiál:

jmenovky, podobizna Karla z Lichtensteinu, Nypoortova rytina s podobou zahrady, batoh, sada sluncí (různě velké žluté balonky či jeden nafukovací), „jídlo cibulky“ (odpadní materiál v batohu), pracovní listy s listy, podložky, izolepy, nůžky, fixy, 3 sklenice, sůl, lahev s vodou, kinder vajíčko, gumu, misku, lžičku, lana, 2 šátky, Nypoortova rytina pstružího rybníku, kalimba (tibetská mísa či dešťová hůl), dobová rytina z Belvederu, Nypoortova rytina králičího kopce se sochami světadílů, 4 podsedáky, cedulky s nápisy světadílů, koncovka, pracovní listy, tužky, lepící štítky, velký banner s rytinou Květné zahrady

Svět v zahradě

Dramatizace vegetačního cyklu cibuloviny Dramatizace vegetačního cyklu cibuloviny Hledání druhů listů Hledání druhů listů Pokus se slanou a sladkou vodou Pokus se slanou a sladkou vodou Záchrana trosečníků na moři Záchrana trosečníků na moři V menažerii U Králičího kopce Hra na světadíly Hra na světadíly Hra na světadíly Hra na světadíly Reflexe Reflexe Reflexe Úvod na Jahodovém kopečku "Házení kostí" Vyprávění o štěpnici Ztvárňování stromů ve štěpnici Ztvárňování stromů ve štěpnici Pokus se slanou a sladkou vodou Pokus se slanou a sladkou vodou Pokus se slanou a sladkou vodou Hra na trosečníky na moři V loubí U ptáčnice U Králičího kopce Hra na světadíly V Holandské zahradě Reflexe

Reflexe a zhodnoceni:

Celkové zhodnocení:

Text prochází redakcí. Děkujeme za pochopení.