Zlatá Koruna (klášter) církevní památka (ikonka)

Bývalý cisterciácký klášter byl založen roku 1263 králem Přemyslem Otakarem II.  Díky své poloze v hlubokém vltavském údolí si dodnes udržel mnoho z původní atmosféry. Patří k nejlépe zachovalým gotickým klášterům v Čechách.
Roku 1995 byl prohlášen za národní kulturní památku.

zlata-koruna-1.jpg zlata-koruna-2.jpg zlata-koruna-3.jpg zlata-koruna-4.jpg

Do Zlaté Koruny povolal cisterciáky z rakouského kláštera Heiligenkreuz (Svatý Kříž) český král Přemysl Otakar II. roku 1263. Podle legendy král před důležitou bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 proti uherskému králi Bélovi IV. učinil zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. Zakladatel věnoval Zlaté Koruně rozsáhlé pozemky, což klášteru umožnilo velký rozkvět.

Roku 1420 byl klášter napaden husity, kteří budovy zapálili a způsobili tím velké škody. Mniši proto klášter na 17 let opustili. Rožmberkové v té době uchvátili klášterní statky, které již nikdy nebyly vráceny původnímu majiteli. Po třicetileté válce, během níž klášter trpěl pobyty vojsk a rabováním, se Zlatá Koruna počítala mezi vzorové kláštery českomoravské cisterciácké provincie. V té době byl klášter nákladně opravován.

Další dobou rozkvětu byla 2. polovina 18. století za posledního opata Bohumíra Bylanského, který zde založil např. školu pro děti místních poddaných, kde se vyučovalo podle tehdy moderní názorné metody. Dále nechal vyzdobit interiéry kláštera v rokokovém slohu a upravil klášterní zahrady. Roku 1785 byl slibný rozvoj kláštera nečekaně ukončen zrušovacím dekretem císaře Josefa II. a od té doby zde řeholní život definitivně ustal.

Budovy kláštera poté odkoupili krumlovští Schwarzenbergové (roku 1787), kteří jej pronajímali pro nevhodné průmyslové provozy. Zejména slévárna a strojírna, umístěné v křížové chodbě (v 2. pol. 19. století), značně poškozovaly klášterní architekturu.

Roku 1909 se začalo se s rekonstrukcemi klášterních budov, které probíhaly zejména ve 40. letech 20. století. Během 2. světové války byl klášter Schwarzenberkům zkonfiskován protektorátními úřady, v roce 1948 přešel do vlastnictví československého státu.

Archiv edukačních programů

Zlatokorunský orbis pictusrodina s dětmi (ikonka)školní skupina (ikonka)veřejnost (ikonka)

Zlatokorunský orbis pictus - hlavní obrázek Didaktický program Zlatokorunský orbis pictus seznamuje žáky a studenty s každodenním životem mnichů v cisterciáckém klášteře, s jejich znakovou řečí, povinnostmi a chodem kláštera. Žáci se učí vnímat architektonické detaily gotiky a baroka, dozvídají se o památných stromech, o pokroku v řemeslech a pěstování plodin, které cisterciáci v Čechách šířili.Seznamují se s jedinečným souborem didaktických nástěnných obrazů z 2. pol. 18. stol., které sloužily k názornému vyučování v tamní škole. Část výjevů vychází z díla J. A. Komenského Orbis Pictus.

Program se skládá ze dvou samostatných částí, prohlídky kláštera s pracovním listem a výtvarné dílny, která přináší možnost vyzkoušet si např. knihvazačství, psaní gotických iniciál husím brkem, výrobu pečetí, prohlédnout si model mlýna či skriptoria nebo si vybarvit rozetu, madonu či gotické okno.

Když se řekne klášterodborná veřejnost (ikonka)

Když se řekne klášter - hlavní obrázek Jednodenní akreditovaný seminář s přednáškami a následnou diskusí doplněný prohlídkou objektu s odborným výkladem je zaměřen na představení kláštera jako živého organismu, kde byl od prvopočátku prostor pro vzdělání, tvořivost, vědu, umění i technický pokrok. Nedílnou součástí života v klášteře byla a je vedle víry také práce ve prospěch klášterního společenství i společnosti jako celku. Snahou je upozornit učitele na souvislosti, které by jim mohly pomoci chápat a zprostředkovávat církevní problematiku ve vztahu k současným společenským otázkám.