Hradec nad Moravicí (zámek) zámek (ikonka)historická zahrada, park (ikonka)

Dnešní podoba empírového Bílého zámku v Hradci nad Moravicí je výsledkem téměř tisíciletého vývoje a proměn, kterými zámecký areál prošel v období 10. až 19. století. Zámek po empírové přestavbě mělo možnost navštívit mnoho významných osobností své doby jako např. Ludwig van Beethoven, Niccolo Paganini, Ferenc Liszt, ruský car Alexandr I.,  Klemens Václav Metternich nebo německý císař Vilém II. Součástí areálu zámku je i anglický park. Návštěvníkům jsou k dispozici dva stálé prohlídkové okruhy a množství zajímavých výstav, které jsou každoročně obměňovány.

01-1-kopie.jpg Stitched Panorama Stitched Panorama Stitched Panorama Stitched Panorama 01-6-kopie.jpg 01-7-kopie.jpg

Původně slovanské hradisko bylo po mnoha úpravách v období 13. století nákladně přestavěno do podoby jednoho z hlavních center Přemyslovské hradské správy. Význam hradu poněkud upadl po přestěhování zemských úřadů do blízké Opavy v r. 1433. Po renesanční přestavbě hradu do podoby zámku v 16. století a po vystřídání několika šlechtických rodů v období 16.-18. století zakoupili zámek společně s panstvím v roce 1778 knížata Lichnovští. Ti se stali jeho posledními majiteli a podrželi si zámek téměř po dvě staletí až do roku 1945. Knížata Lichnovští se stali rovněž investory poslední empírové přestavby zámku po rozsáhlém požáru, který zámek z neznámých příčin postihl v roce 1796.

Aktuální edukační programy

Každá ruka pomáhá, aneb zámecký park na vlastní kůžirodina s dětmi (ikonka)veřejnost (ikonka)odborná veřejnost (ikonka)

Každá ruka pomáhá, aneb zámecký park na vlastní kůži - hlavní obrázek Program „Každá ruka pomáhá, aneb zámecký park na vlastní kůži“ je periodicky se opakující jednorázový program pro dobrovolníky, patrioty a příznivce SZ Hradec nad Moravicí, se vždy dopředu stanoveným konkrétním cílem. Mezi tyto konkrétní krátkodobé cíle patří zejména praktická a realizovatelná obnova a údržba jednotlivých historických lokalit a pamětních míst anglického parku, které však v konečném důsledku směřují k cílům dlouhodobým. Mezi tyto dlouhodobé cíle patří zejména vnímání zámeckého parku jako nedílné součástí zámeckého areálu, národní kulturní památky, kterou je díky zvyšování povědomí veřejnosti o ní, a tím i nazírání na ni, dobré chránit, udržovat a dále vědecky, kulturně a výchovně využívat.
 

Cesta do středověku (zaměřeno na období 11. – 13. století)rodina s dětmi (ikonka)školní skupina (ikonka)

Cesta do středověku (zaměřeno na období 11. – 13. století) - hlavní obrázek
Z jakého materiálu je postaven a jak se stavěl hrad? Jaké měl hrad části, kdo jej mohl stavět a proč? Jak je těžká kroužková košile, kdo ji, a mnohé jiné středověké řemeslné výrobky, vyráběl? Kdo vládl v období 13. století slovem i písmem, šířil vzdělanost na hradě a v nově vznikajících městech v okolí? Na všechny tyto otázky (a nejen na ně) naleznou odpověď účastníci programu „Cesta do středověku“, který využívá původních středověkých architektonických prvků dochovaných dodnes na zámku v Hradci nad Moravicí. Program nabízí dětem školního věku nejen netradiční cestu hradním podzemím, ale také práci se speciálními edukačními pomůckami, které je seznámí s prací středověkého zednického mistra, písaře, rytíře, či člena mnišského řádu.

Archiv edukačních programů

Život na zámku (v 19. století)školní skupina (ikonka)

Život na zámku (v 19. století) - hlavní obrázek Edukační program Život na zámku je celoročně nabízeným programem, jehož snahou je přiblížit žákům 4. - 9. tříd ZŠ za pomoci autentického prostředí zámku v Hradci nad Moravicí život, funkce, činnosti a role šlechtice a jeho personálu v 19. století. Program je nutno předem objednat na příslušný den a hodinu. Děti si za pomoci speciálních edukativních pomůcek (obsahující m. j. sadu 14 kostýmů postav dle autentických osobností) mohou osvojit některé z tehdejších dovedností vyššího a nižšího personálu - např. psaní husím brkem, pečetění dopisů, sabráž, dekantaci, cídění nádob, zametání březovým koštětem...
Zároveň mají děti možnost dozvědět se více o časovém rozvrhu dne v 19. století, o personální hierarchii a na vlastní kůži se mohou seznámit s hmotnou kulturu všedního dne té doby, jakož i s některými autentickými prostorami zámku (vinný sklep, ledovna, spižírna). Zábavnou  formou se děti rovněž seznámí s funkcemi šlechtického velkostatku v historických souvislostech 19. století na Opavsku, resp. v českých zemích.