Valeč (zámek) zámek (ikonka)

Areál zámku Valeč na Karlovarsku tvoří ojedinělou ukázku vrcholně barokního stavitelství a krajinného urbanismu. Po válce se zámek stal na krátkou dobu sanatoriem pro válečné veterány, v 50.letech útočištěm pro korejské děti a na dlouho poté dětským domovem. V roce 1976 zámek zachvátil zničující požár. Obnova zámku trvá dodnes. Park je volně přístupný, zámek je standardně zpřístupněn bez průvodce, podívat se je možné i do kostela Nejsvětější Trojice. Prohlídky s průvodcem jsou nabízeny pouze po předchozí objednávce.  

Zámek Valeč Zámek Valeč Zámek Valeč Zámek Valeč Zámek Valeč Zámek Valeč Zámek Valeč Zámek Valeč

Zámek Valeč se svým parkem a krásnou okolní přírodou nabízí návštěvníkům také mnohé kulturní akce, jako např. víkendy otevřených zahrad, hudební festival Povaleč, květinové slavnosti, výstavy ve volných prostorách zámku, či akce zaměřené na oblast Doupovských hor a celkový vývoj oblasti. Posledně jmenovanému tématu se věnuje také realizovaná vzdělávací činnost.

Archiv edukačních programů

Stopy osudůškolní skupina (ikonka)

Stopy osudů - hlavní obrázek Modul I. (baroko, barokní velkostatek)
Barokní část edukačního programu, „Stopy osudů“, je ve své pilotní fázi určena studentům Prvního českého gymnázia v Karlových Varech, jmenovitě žákům historického semináře pod vedením Mgr. Dagmar Erbenové, Ph.D. a dalším vybraným ročníkům uvedené školy.
 
Inspirací a jedním z hlavních zdrojů pro náplň barokní části edukačního programu je v praktické rovině především zámecký areál SZ Valeč a barokní prvky, které se v něm a v obci samotné dochovaly dodnes. V rovině teoretické je pak důležitým zdrojem zejména článek historika Petra Berana, Chvála Valče, který mapuje vývoj obce od 14. století až do roku 2001, kdy byl poprvé uveřejněn. Dalšími zdroji jsou např. Text k prohlídkám SZ Valeč od Ing. arch. Adély Poubové, SHP SZ Valeč z roku 1978 od Dr. M. Horyny a Dr. O. Novosadové, kopie dobových akvarelů jednoho z majitelů panství, hraběte Vincence Thurn-Valsassiny, vybrané mapy, aj.
 
Účastníci programu díky výše uvedeným materiálům dostanou možnost samostatně odkrývat alespoň částečně podobu lokality a života obyvatel barokního velkostatku.  Zároveň dostanou možnost kriticky zhodnotit a diskutovat nad sociokulturními proměnami venkova v historickém kontextu, a to především proměnu života obyvatel dané obce, a spolu s ní i proměnu podoby a funkce zámku i krajiny, která místo obklopuje.
 
Modul II. (Valeč a odsun)
Druhý modul edukačního programu, „Stopy osudů“, je ve své pilotní fázi opět určen studentům Prvního českého gymnázia v Karlových Varech, jmenovitě žákům historického semináře pod vedením Mgr. Dagmar Erbenové, Ph.D. a vybraným ročníkům jmenovaného gymnázia.
 
Inspirací a jedním z hlavních zdrojů pro náplň edukačního programu jsou jednak vzpomínky Josefa Škrábka a dále pak sborníky, které uspořádal Alfred Zeischka. Oba zdroje mapují historický vývoj obce Valeč a obsahují i výpovědi několika konkrétních odsunutých obyvatel obce. Dalšími zdroji jsou také dobový tisk (např. karikatury), dobové fotografie, statistické údaje, mapy, vybrané materiály legislativní povahy.
 
Především zprostředkované vzpomínky valečských rodáků nabízejí žákům možnost nahlédnout do života městečka v konkrétním historickém období a kriticky se zamyslet nad sociokulturními proměnami života jeho obyvatel.  Formou komparace současné podoby vybraných míst s dobovými fotografiemi budou porovnávat proměnu zástavby obce a podoby zámku i krajiny, která ji obklopuje.
 
Celkově by studenti měli v rámci programu získat prostor pro kritickou diskuzi a zamyšlení, nejenom nad soužitím Čechů a Němců v karlovarském pohraničí, ale nad proměnou života na venkově celkově, v rámci období počínající barokem až po současnost.